Domažlice-synagoga (Taus-Synagoge) - Židé v Domažlicích

Přispěl: Pavel Frýda

V Domažlicích žili Židé již od středověku, v písemnostech jsou doloženi již v první polovině 14.století, ale jednalo se jen o velmi nepočetnou komunitu, která nepřesáhla pouhé tři rodiny. Příliv židovských obyvatel z okolních obcí zaznamelalo tradiční centrum Chodska po polovině 19.století, kdy došlo k občanskému i ekonomickému zrovnoprávnění Židů. Po r.1860 již došlo v Domažlicích k založení prvního židovského náboženského spolku a v r.1873 byla ustanovena ve městě řádná židovská náboženská obec. Nejvíce židovských obyvatel měly Domažlice okolo r.1900, kdy se počet osob židovského vyznání pohyboval okolo 150, což bylo tehdy asi 2% obyvatelstva města. Při posledním předválečném sčítání obyvatelstva se k judaizmu hlásilo ještě 69 občanů. Konec židovské komunity v Domažlicích přišel s německou nacistickou okupací, tehdy zločinným tzv.norimberskýcm zákonům podléhalo 33 lidí. Domažličtí Židé byli deportováni transportem Ce z Klatov do Terezína dne 30.11.1942. Ve vyhlazovacích táborech pak zahynulo 23 domažlických židovských obyvatel, byly vyvražděny celé rodiny-Ertlova, Funksteinova, Goldscheiderova, Hauserova, Lažanského, Löwenthalova, Pickova, Schnurmacherova a někteří jednotlivci. Po válce již nebylo žádné sdružení židovských občanů obnoveno.
Svoji synagogu s rabínským domem si domažličtí Židé zřídili v r.1880 přestavbou bývalého hospodářského objektu. Objekty byly v r.1938 odprodány a v letech 1939-40 pak zbořeny. Budovy stávaly v místech dnešního rohu ulic Komenského a Benešovy na Týnském předmestí, místo je dnes zastavěno novějším objektem čp.12 (stavební parcela č.490/3 o rozloze 250 m2, kat.území Domažlice, vedené jako zastavěná plocha, v majetku soukromých osob).
Hřbitov si domažlická židovská náboženská obec založila až v r.1890, dnes leží na severním konci města u ulice Prokopa Holého, pozemková parcela č.1039/2 o rozloze 1300 m2, katastr.území Domažlice, vedená jako hřbitov, v majetku Federace židovských obcí ČR. Je zde dochováno okolo stovky náhrobků od doby založení hřbitova do r.1941, orientace náhrobků je tradiční a správná jihovýchodní (tedy směrem k Jeruzalému). Na starších náhrobcích je možné spatřit několik desek věnovaných in memoriam členům rodin zavražděných nacisty. V letech 1988-89 byl hřbitov zmenšen kvůli rozšiřování silnice, původní brána byla nahrazena poměrně zdařilou replikou. Pohřebiště je dobře udržováno, na ploše hřbitova byl zřízen i malý památníček obětem holocaustu.
Jak památník obětem holocaustu, tak plechová cedulka na hřbitovní bráně uvádí dobu založení hřbitova k r.1348, což je však zjevně nějaký omyl. Starý hřbitov sice existoval, ale úplně jinde (poblíž obce Havlovice), snad již existoval okolo r.1500. Zanikl však beze stop a na jeho místě má být ovocný sad.

Zdroje: J.Fiedler, Židovské památky v Čechách a na Moravě
B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
autor děkuje p.Zdeňku Procházkovi majiteli Nakladatelství Českého lesa za pomoc





Vloženo: 8.5.2010