Mladá Vožice-synagoga (Jung Woschitz-Synagoge) - Židé a synagoga v Mladé Vožici

Přispěl: Pavel Frýda

O Židech, kteří žili v městečku Mladá Vožice, je známo poměrně málo. První zprávy o zde usedlých Židech pocházejí z poloviny 17.století, počátkem 18.století již v Mladé Vožici fungovala řádně ustanovená židovská náboženská obec. Do občanského zrovnoprávnění v polovině 19.století bylo židovské osídlení jen nepočetné, bylo zde povoleno bydlet jen 8 rodinám, nejvyšší počet židovských obyvatel měla Mladá Vožice v r.1890 a to 169 osob, pak už počty jen klesaly a při posledním předválečném sčítání obyvatelstva se k judaizmu hlásilo ještě 37 občanů. Soustředění židovských domků bývalo v dnešní v ulici severozápadně od náměstí, která se i dnes jmenuje Židovská, některé z domků jsou dodnes po různých přestavbách dochovány.
Tragický konec přítomnosti židovského obyvatelstva nejen v Mladé Vožici znamenala německá nacistická okupace. Z městečka i blízkého okolí bylo deportováno do vyhlazovacích táborů celkem 68 osob, zahynuly celé rodiny-Fleišlova, Katzova, Jedlinského, Klinenbergerova, Mahlerova, Pachnerova, Porgesova, Polackova, Rosenbergova, Schmolkova, Silbersternova, Sommerova, Strakova, Stránského, Synkova, Weinsteinova, Winternitzova a někteří jednotlivci. Nejmladší obětí byl tehdy 5letý Jiří Klinenberger....Většina mladovožických Židů zahynula v Osvětimi (dnes v Polsku) a Malém Trostinci (dnes na území Běloruska). Není známo, že by někdo přežil, alespoň do rodného města se nikdo nevrátil.
Synagogu měli zdejší Židé zřízenu od počátku 18.století, stávala na rohu dnešních ulic Židovské a Onešovy. Starší stavbu nahradila po polovině 19.století novogotická stavba, jejíž fotografie se dochovaly. Bohoslužby se v ní konaly do r.1939, po válce byla budova opuštěna a chátrala. Okolo r.1960 byla z větší části zbořena a na jejím místě postaven obytný domek čp.161 menších rozměrů nežli byla synagoga, jen malá část zdí byla využita pro novostavbu (dnes stavební parcela č.161/1, o rozloze 193 m2, katastr.území Mladá Vožice, zastavěná plocha a nádvoří, v majetku soukromých osob). Za zmíněným domkem dosud stojí výrazné zříceniny jiné budovy, někdy je toto torzo mylně označováno jako zbytky synagogy, ale jednalo se o židovskou školu (cheder). Jak autoru uvedl místní pamětník, tato škola nebyla nikdy dokončena a zůstala rozestavěná v ruinách. Na domku čp.161 je umístěna pamětní deska obětem holocaustu, je ovšem zdařile zakryta vzrostlým šeříkem.
Hřbitov si mladovožická židovská náboženská obec zřídila relativně daleko, leží asi 4 km severovýchodně od města za osadou Elbančice. Cestovatel jej najde snadno, za zmíněnou osadou mine vlevo stavbu vodárny a po cca 200 metrech uvidí vpravo do silnice v lese ve vzdálenosti asi 100 metrů zdi hřbitova (dnes pozemková parcela č.1004, o rozloze 2944 m2, katastr.území Běleč, vedená jako hřbitov, nemovitá kulturní památka, majetek Židovské obce v Praze). Pohřebiště je neznámého stáří, nejstarší z dochovalých náhrobků mají být z první poloviny 18.století, k pohřbívání sloužil hřbitov až do německé okupace. Nová část byla ve válečných i poválečných letech průběžně demolována vandaly, po r.1990 byl náhrobky odvezeny, proč se neuvádí. Stará část byla hezky zrekonsruována, je zde k vidění okolo 150 barokních a klasicistních náhrobků. Orientace naprosté většiny stél je méně obvyklá západní, nicméně věroučně správná*. O pohřebiště je zjevně dobře pečováno, byla opravena márnice a částečně i ohradní zeď.

*Náhrobky na židovských hřbitovech jsou zpravidla orientovány písmem k východu, popř.k jihovýchodu tj.směrem k Jeruzalému, odkud věřící Židé očekávají příchod Mesiáše. V soudný den se mají všichni zmrtvýchvstalí postavit ke svému náhrobku (hebr. macevot tj.náhrobek, popř.eben zichron tj. kámen vzpomínek) a Mesiáš si tak bude moci přečíst na textu stély zásluhy zemřelého a spočítat kaménky položené na jeho náhrobku. Západní orientace je zřejmě zvykem místní židovské obce, andělé smrti letící od západu k východu směrem k Mesiáši si tak také mohli přečíst z náhrobku zásluhy zemřelého a spočítat kamínky na jeho macevě.... Západní směr je tedy taktéž věroučně správný.

Zdroje: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
J.Fiedler, Židovské památky Čech a Moravy



Vloženo: 19.6.2010