PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Libava (Liebau) - Opis z knihy Luďka Jaši Zaniklé obce Březovska

Přispěl: Miroslav Landa

První písemné zprávy o obci pocházejí z leuchtenberských lenních knih, kde je obec zapsána roku 1370 jako Odenlyba, Lyba či, jak uvádí Hlášení spolku pro historii Němců v Čechách, také jako Oden Lyba. Roku 1454 je zapsána v soupisu leuchtenberských lén jako lieba. Roku 1525 je obec uvedena v loketském urbáři jako Lyba. Roku 1542 je dle Hlášení spolku pro historii Němců v Čechách zapsána jako Lieba. V zemských deskách z roku 1600 je uvedena pod jménem Liebau, roku 1604 jako Libaw a roku 1630 jako Liba. V berní rule z roku 1654 je nazývána Liebaw, v tereziánském katastru v roce 1714 Liebau.
V roce 1725 je v zemských deskách zapsána Dorj Liebaw. Sommer jméno roku 1847 zmiňuje jako Libau a Liebau. V roce 1885 je v Lexikonu obcí uvedena jako Liebau a také poprvé v české verzi jako Libava, což už obci zůstalo.
Němečtí obyvatelé a někteří historikové vznik jména obce vysvětlovali poněkud kuriózně. Podle některých z nich bylo odvozeno od německého jména vzniklého spojením "die Liebe + Au". Například historik Fischer v 19. století zdůvodňoval vznik jména spojením Liebe + Aue = Liebau.
Dle historika Gradla však jméno pochází ze základu slovanského jména Ĺubava voda, což znamená Příjemná voda. Nejpravděpodobnější vysvětlení
je, že původ jména pochází ze staroslovanského výrazu ljubý, libý, což znamená milý či příjemný. Jméno následně přejali i němečtí osadníci ve 13. století a obci jej ponechali.
Podle obce dostal jméno také potok, protékající zdejší krajinou a obcí. Jmenuje se Malá Libava a pod obcí Kolová se spojuje s tokem Velké Libavy. K obci byla vždy připojena nedaleká osada Krainhof.

Ze zachovalých soupisů leuchtenberských lén je zřejmé, že v roce 1370 obhospodařoval čtyři dvory ve vsi pán Busl (Bohuslav) z Hartenbergu, který společně se svými příbuznými tehdy vlastnil mnoho vsí a dvorů v kraji. Ves v té době měla celkem sedm dvorů. Ty později přešly na jeho bratrance Engelharda z Kynžvartu a po něm na Humprechta z Kynžvartu. V druhé polovině 15. století je obec občas uváděna v zápisech jako pustá či opuštěná.
V průběhu období 18. století byli majiteli obce hrabata Sitzendorfové. V roce 1748 je v obci uváděno 9 domů, 2 chovné rybníky na 2 Y, kopy ryb a 2 mlynáři. Jeden ve mlýně o 1 kole na nestálé vodě (Mlýn v Libavě) a druhý mlýn o 1 kole a olejnou na nestálé vodě (Libavský mlýn). Obyvatelstvo obce se v té době živilo hospodařením a své přebytky vozili do Sokolova. Velká část jich také pracovala v okolních lesích a dřevo z nich prodávala většinou do Kynšperka. Nemalá část z nich se zabývala také předením lnu. Vedle obce se rozkládaly chmelnice na 2 věrtele chmele.
V roce 1936 bylo v obci napočítáno celkem 36 domů s celkem 204 obyvateli. Jednalo se jak o obec Libava, tak o připojenou osadu Kreinhof. Obyvatelé se vždy živili hospodařením na polích, obchodem nebo docházeli do dolů v nedalekém Sokolově. Industriální zařízení v obci nebylo žádné. Výjimkou byly dva mlýny. Jeden, nazývaný Líbavský mlýn (Libauer miihle), se nacházel dva kilometry proti proudu Malé Libavy a fungoval jako pila. Druhý stál přímo ve středu obce a sloužil jako obilný mlýn místním hospodářům. Poštovní úřad v obci nebyl, nejbližší se nacházel v Kynšperku.
Obec měla také svou místní zajímavost. Z dvaceti domů, které zde stály v meziválečném období, celkem sedm patřilo lidem se jménem Frítsch. Proto se obci také místně často říkalo Fritschendorf. Z nich se čtyři jmenovali Josef, takže místní pošťáci měli v této vesničce často problémy s doručováním dopisů.
Pro potřeby školy byla v roce 1825 vyčleněna jedna budova, kde sídlila jednotřídka. V průměru ji navštěvovalo kolem 40 žáků. V roce 1890 zde byl založen spolek dobrovolných hasičů, který měl 38 členů. Roku 18n bylo založeno zemědělské kasino, které získalo 130 členů. Zajímavostí bylo, že se v obci nacházela kancelář banky Raiffeinsenkasse, která byla společná pro velký okruh okolních vesnic. Ve vsi byly nejvíce rozšířené třešňové stromy a jabloně, na polích se pěstovaly brambory a obilí.

Po skončení druhé světové války byli obyvatelé odsunuti. Na jejich místo se však již noví obyvatelé z vnitrozemí nedostali. Obec byla začleněna do vojenského újezdu VVT Prameny a ponechána svému osudu. Od roku 1950 se stala osadou obce Štědrá a po roce 1961 bylo katastrální území obce připojeno ke Kynšperku n/O. Dnes zde lze najít opět pouze kamenné základy bývalých domů v podmáčeném a zarostlém terénu. Součástí Libavy byla osada Krainhof. Nacházela se výrazně výš, na svazích kopce. V posledních letech její existence v ní žilo 79 obyvatel v 18 domech.
První písemné záznamy o ní se objevují ve šlikovském urbáři v roce 1525, kde je vesnička zapsána jako Granhof V roce 1604 se v zemských deskách objevil záznam granhoffu, v dalších zemských deskách z roku 1630 pak Crainhoff, v tereziánském katastru z roku 1713 Cranhoff, v roce 1742 je zde nazývána Krahof a v roce 1785 ji Schaller popisuje jako Kraínhof
Původ názvu osady je nejasný. Základ slova -hof, naznačuje, že se zde nacházel větší pachtovní statek - tzv. Maierhof. Zřejmě kolem něj se pak rozrostly domky lidí pracujících na statku. Tato část obce dosud existuje, jedná se o dnešní Dvorečky. Ale i v tomto případě zbylo z bývalé osady jen několik domů.

Vloženo: 27.9.2010



Komentáře a upřesňující informace


Vývoj obyvatel (Jaša) [Miroslav Landa 27.9.2010 20:07] | Reagovat
1870-250, 1890-207, 1910-200, 1930-204, 1939-198
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 13 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist