Lesní výroba v Českém Švýcarsku (Lesní výroba v Českém Švýcarsku) - Lesní výroba

Beigetragen: Vladimír Kraus

Jedním ze způsobů obživy místního obyvatelstva v tomto nepříliš úrodném kraji, chudém na dobrou zemědělskou půdu, bylo pálení dřevěného uhlí a výroba dehtu a smůly.
Zde se tedy nebude jednat o zaniklou obec, ale zaniklý výrobní proces, typický pro tento kraj.
Skalní oblasti byly v dřívějších dobách hojně využívány k výrobě těchto produktů, v dnešní době už dávno vyráběných průmyslově nebo vůbec. Počet těchto výrobních lokalit – milířů, dehtáren, smoláren - se zde odhaduje asi 80 až 100, některé zřejmě zůstanou už navždy neobjevené.
Uhlí se pálilo v milířích - hromada dříví se zakryla zeminou, na toto se dalo dřevo další, opět zakrylo a a nakonec se dříví v plášti zapálilo. Stejným způsobem se vyráběl i dehet – ten se po zkapalnění obsahu pece jímal v podzemních nádržích. Smůla se vyráběla dlouhým vařením polen v kotlích, svého času byla vlastně jediným „průmyslově“ vyráběným lepidlem a taktéž impregnací.
Veškerá tato činnost zde definitivně ustala s odsunem německého obyvatelstva po válce. Poslední milíř se postavil v padesátých letech u České silnice pro natáčení známé Pyšné princezny, které odnesl i „úpravami“ od filmařů Dolský mlýn. Některá výroba zanikla již dávno předtím – např. dehet se přestal takto vyrábět s objevením ropy.
Naprostá většina těchto míst je dnes v terénu neznatelná. Obvykle bývaly pod skalními převisy, neboť se jednalo o hliněné stavby, které mohl vydatný déšť značně narušit. Pěkně dochované torzo dehtařské pece je v Tondově díře (Tonels Loch), divoké rokli na počátku Hlubokého dolu. Zde je pod skalou patrná velká hromada, dřívější dehtařská pec. Na skále najdeme rytinu hajného s fajfkou, dvou jelenů a staré letopočty z 19. století. Ke konci Hlubokého dolu (Treppengrund), asi 1 km od vyústění na Českou silnici, je po pravé straně dochována další dehtárna, na skále jsou patrné i stopy po chatě, která k výrobě náležela (obsluha musela být u pece neustále, do nejbližší vsi bylo daleko). Milíře pracovaly i na dolním konci Mlynářské rokle (Müllergrund), dnes zde lze rozpoznat terénní nerovnosti, smolárna fungovala pod převisem Treppenstein nad Jetřichovicemi (Na Bídě), pod Úzkými schody u Tokáně a bylo i mnoho dalších míst. Vzácně dochováno je torzo kamenné uhlířské chaty v rokli Polichtgrund nedaleko zaniklé Zadní Doubice (v údolí při cestě od Hadího pramene do Hřebcového dolu).


Eingegeben: 22.10.2010