PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Doupov (Duppau) - Jan Nepomucký, Maria, Antonín a Roch - svatí na doupovském náměstí

Přispěl: Pavel Beran

S překladem původního článku z časopisu Kaadner Heimatbrief pomohl p. Svoboda z Klášterce nad Ohří:

Odkud přišli,ti čtyři svatí na doupovském náměstí, přesněji jejich kamenné vyobrazení, a co se s nimi stalo? Uvažujme nejprve asi 200 starou rytinu. Náš pohled cestuje od zdola měkce stoupaje k městskému kostelu Nanebevstoupení Panny Marie, který stojí proti nám se svoji působivou barokní fasádou. I my doupovští 20. století jsme si na něj udrželi vzpomínky až do dneška. K poctě Boha a pro obec vybudován, shlížel dolů na prostorné čtvercové náměstí, na kterém vedle kašny stály čtyři sochy svatých.Nejblíže postavená k městu v roce 1731 volná socha sv. Jana Nepomuckého. Vedle postavil před tím v roce 1698 říšský hrabě Wilhelm von Verdugo jako tehdejší majitel panství Doupov sloup se sochou Panny Marie s Jezulátkem. Pod tím na soklu ukazují dvě postranní figury Boží Matce svoji úctu. S pěti metry celkové výšky převyšuje sousední sochy. Jako třetí přišla v roce 1754 k tomu socha sv. Antonína. Nakonec musí být zmíněn ještě svatý Roch,který jako poslední v roce 1760 na dolním náměstí svoje postavení nalezl. Dříve než se budeme zabývat dalším osudem soch, měli bychom něco sdělit o životě sv.Jana z Nepomuku, Antonína a Rocha.Tak říkajíc jako "krajan" stojí pro sudetské Němce a Čechy Jan z Nepomuku zvláště blízko. Nejen ve staré vlasti, nýbrž také v nové potkává nás jako svatý na mostech. A toto místo poukazuje na jeho tragický osud.V roce 1340 se v Nepomuku/Jižní Čechy narodil,v roce 1393 byl po věznění a mučení svržen z Karlova mostu v Praze do Vltavy a utopen.Že se Johann zdráhal králi odhalit zpověď jeho manželky,a proto musel zemřít,je legenda.Pravdivé je,že jako generální vikář pražského arcibiskupa padl za oběť dlouholetým rozmíškám mezi králem Václavem IV a arcibiskupem.Ještě je třeba poznamenat:Socha sv.Antonína paduánského na doupovském náměstí byla již v roce 1731,dva roky po jeho svatořečení (1729) zřízena. Jeho den je 16.květen. Antonín Paduánský zemřel zde v roce 1231 v 36 letech. Byl vzýván jako pomocník při nemocích zvířat, horečce a moru. Kromě toho měl pomoci nalézat ztracené věci. (Svatý Antoníne, prosíme tě velmi, dej zpátky zase ztracené. Tak zněla ve školce společně mluvená prosba při usilovném hledání). Jeho den se slaví 13. června. Téměř o 100 let později odešel sv. Roch již ve 32 letech ze života. Pečoval a uzdravil mnoho nemocných morem na své pouti v Itálii a sám se nakazil. Jeho den se slaví 16.srpna. Všechny čtyři stály v řadě uprostřed na náměstí, s pohledem zřízeným na stranu radniční, ne kolem dokola, vystavené větru a bouřím, také před lidmi a zvířaty bez ochrany. Tak musela Maria přes 200 let čekat a Roch ještě přes 130 let, až se jich ujaly dobře smýšlející lidé. Pomoc přišla v roce 1894 založením (pěstebního) okrašlovacího spolku s 57 členy. Ten začal svoje působení tím, že čtyři sochy renovoval a v roce 1895 vysázel alej, jak dlouholetý doupovský městský tajemník a vážený občan Michael Tippman ve svých "Geschichte der Stadt Duppau" ("Dějiny města Doupova") z roku 1895 oznamuje. Konečně byl každý svatý obklopen nízkým plotem,aby byl chráněn před přílišnou dotěrností. Lidé se ale neměli zdržovat daleko. Lavičky u oploceného čtverce, zcela v blízkosti svatých, zvaly k prodlévání. Jak často jsme zde sedávali a užívali si jedinečnou náladu. O horké letní dny poskytovaly husté koruny stromů lip chlad, když to den a hodina dovolily, bylo zde také blaho pro srdce a mysl. Tiše šelestily lístky ve větru, voda v kašně šuměla, hlasy ptáků pronikaly k naším uším, lipové květy voněly. Nato jsme se těšili až do našeho nedobrovolného odchodu z našeho milovaného doupovského domova. V den odchodu jsme zanechali svaté v nejistotě. A my obyvatelé Doupova jsme se vydali také do nejistoty. Následovalo padesát let, ve kterých jsme dostávali jen vzácně zprávy ze starého domova, a ty byly neradostné a smutné. Ale také noví obyvatelé Doupova byli po několika letech evakuováni, neboť v roce 1953 začala pražská vláda v doupovské oblasti zřizovat vojenské výcvikové místo zvané Hradiště (Burgstadl). Po zničení města se stala z doupovské krajiny, to co je dnes, půvabná krajina bez lidí. S tím ale ve své vlasti zakořenění doupováci nejsou spokojeni. Další otázky se nám vnucovaly např.: Co se stalo s uměleckými památkami naší vlasti? Odpověď dorazila z české úřední strany 9.června 1996. V ní se uvádí "že památková péče zachránila pět soch,mezi nimi jedna socha Jana Nepomuckého, restaurována a instalována ve městě Manětín, jiné čtyři sochy jsou po svém převezení instalovány v klášteře Teplá". Na dotaz napsal 3.února 1998 převor "Jak jsem se dověděl, když byl klášter spravován památkovou péčí (v sedmdesátých nebo osmdesátých letech) bylo přivezeno několik úlomků soch do kláštera. Toho času se nalézají zde v klášteře dvě torza soch, jedná se o sv.Rocha a o sv.Antonína. Je možné,že se jedná o sochy z Doupova". Nyní se ukázalo vhodné poukázat na 10.březen 1966. V tento den odborně posuzovali sochy za dohledu oblastní správy oblastního úřadu vojenské oblasti Hradiště v Karlových Varech Dr.Judr.nadporučík Antonín Šimurda, oba sochaři Alois Číhal a Jiří Laštovička.Ve svém posudku se vyjádřili následovně: Socha sv.Jana Nepomuckého: Hlava,ruce poškozeny. Socha sv.Antonína Paduánského s Ježíškem: Postranní figury na soklu chybí.Hlava svatého a Jezulátka chybí.Sloup se sochou Panny Marie s Jezulátkem. Postranní figury na soklu chybí.Hlava,ruce a detaily poškozeny. Socha sv.Rocha:Z podstavce svalená a silně poškozená.Chybí hlava,ruce,výklenek a různé části.

Nakonec zůstalo jen na místě samém prohlédnout, co mají do sebe různé zprávy o sochách. Tak navštívila 17.května 1998 cestovní skupina doupovských se 48 osobami Manětín a klášter Teplá. Všichni byli po tak dlouhém čase zvědavi na shledání se sv.Janem Nepomuckým. Zprvu trochu rušilo lešení, ale při delším pozorování se vloudil pocit tklivé radosti. Neporušená postava trůnila na stupňovitém barokním podstavci a shlížela asi z výšky čtyř metrů přátelsky dolů. Pod nohami je v kameni vytesáno ke čtení"Všechno ke Tvé Poctě".A na soklovém stupni pod tím se nalézají slova "Svatý Jane Nepomucký jsi/nám nápomocný v každém času/prosbě nám v míru pro vždy/Zde a na věčnosti/Rok 1731. Socha stojí zcela v blízkosti hřbitova vpravo na nerovném terénu. Když si představíme její dřívější místo, myslíme snad, svatý nebyl instalován, nýbrž jen sestavován. Mohla by se ale při jejím osudu také v jistém smyslu spatřit podobnost s naším osudem. Byla nuceně odebrána ze svého zděděného místa pryč v cizině postavena na jiné méně atraktivní místo. Ale smutek a bolest, Doupov nebo Manětín, kamenný svatý si nestěžuje.V každém případě je "náš" Jan Nepomucký v "Průvodci Chebsko/Západní Čechy" od sudetoněmeckého autora Ernsta Guttera následovně zmiňován: "Na východním okraji (Manětína) stojí barokní hřbitovní kostel z roku 1697 s plastikami od Brokoffa a Herrschera a malbami Petra Brandla. Socha Jana Nepomuckého před kostelem stála dříve v Doupově a byla po druhé světové válce poničena". Tak jsme mohli po podrobné prohlídce a jistě také vnitřně vzrušeni pokračovat v cestě. Na poledne jsme dorazili do kláštera Teplá, nynějšího místa sv. Antonína a sv. Rocha se psem. O jejich současném stavu předem varováni ze zmiňované zprávy českých sochařů. V průchodu, vpravo od prefektury, stály ony, torza svatých. Otřesný pohled, zajisté. "Vandalové" vykonali důkladnou práci.

Na konci této zprávy má být pokus o shrnutí,který je přirozeně určen více nebo méně osobními dojmy autora. Různé zprávy byly v podstatě pravdivé. Jen sloup se sochou Panny Marie s Jezulátkem nebyl v Teplé k nalezení, stejně jako pátá socha - zde jen mimochodem zmiňována, přestože není předmětem této zprávy - nenalézal se mezi zachráněnými sochami.Přitom se jednalo o sv.Jana Nepomuckého,který stál na Aubachbrücke (most přes Aubach (Liboc)) vybudovaný v roce 1752. Potěšitelné je, že doupovský Jan Nepomucký nalezl nové místo v Manětíně a svým sakrálním charakterem odpovídající zacházení. Pozitivní je podotknout, že části sv. Antonína a sv. Rocha jsou umístěny na místě pro každého lehce přístupném a mnoho navštěvovaném jako je klášter Teplá.










Vloženo: 29.12.2010



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 34 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist