PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Frýdek-synagoga (Friedek-Synagoge) - Židé ve Frýdku a zdejší synagoga

Přispěl: Pavel Frýda

Není známo, že by ve starších dobách ve Frýdku Židé žili, o první nejmenované rodině jsme zpraveni až v r.1636, konkrétněji zprávy hovoří až v r.1708, kdy bylo povoleno se do města přistěhovat Židu Mojžíši Munkovi, zřejmě předku pozdějších frýdeckých podnikatelů v textilním průmyslu. V té době měli Židé zakázáno se ve Slezsku usazovat, zmíněné rodiny museli mít zvláštní císařské privilegium. Až v r.1713 byl tento zákaz poněkud zmírněn, zdejší Židé ovšem museli platit zvláštní daň a např. v r.1752 ve Slezsku smělo žít toliko 119 rodin. Až reformami Josefa II. na konci 18.století byla zrušena nejkrutější omezení Židů, ale úplnou občanskou a hospodářskou rovnoprávnost získali Židé po revolučním r.1848, jistá protižidovská opatření platila sice až do r.1859, ale v praxi se již většinou nedodržovala. Po občanské emancipaci se Židé do Frýdku hojně stěhovali a v r.1880 jich zde žilo již 236 (tj.4% z 5912 obyvatel města), v r.1890 to bylo 262 (3%) obyvatel židovské víry a při posledním předválečném sčítání obyvatelstva se k judaizmu hlásilo v celém souměstí Frýdek-Místek ještě 432 (2%) občanů. Nejprve o zdejší židovské duše pečoval rabinát v Těšíně, v r.1863 si však frýdečtí Židé založili vlastní náboženskou obec (hebr.kehila) a v r.1890 se již zcela osamostatnili. Konec zdejší židovské obce přinesla německá nacistická okupace, kdy bylo ze souměstí Frýdek-Místek deportováno židovské obyvatelstvo a kdy bylo vyvražděno celkem 159 osob, zahynuly celé rodiny-Berenkopfova, Eggerova, Feldmannova, Fischerova, Goldbergerova, Grosserova, Hermannova, Holzerova, Koslowského, Lanzerova, Lifczicova, Löwova, Neumannova, Singerova, Spitzerova, Steinbergova, Steinerova, Tauberova, Zemannova, Zifferova a mnoho dalších jednotlivých osob, naprostá většina zdejších Židů přišla o život ve vyhlazovacích táborech Malý Trostinec (dnes na území Běloruska), Treblinka a Osvětim (Polsko), jen názvy těchto lokalit dodnes vzbuzují hrůzu.... Nejmladší z obětí byla 7letá Věrka Goldbergerová, která zahynula v r.1942* v Malém Trostinci. Někteří frýdečtí Židé však bojovali se zbraní v ruce, např.voj.Pavel Bodanský jako příslušník Čs.obrněné brigády ve Velké Británii padl při obléhání přístavu Dunkerque dne 15.4.1945 ve věku 27 let, další byli příslušníky našich jednotek v SSSR, např. rtm.Kurt Brunn, velitel jezdecké čety 1 čs.brigády, padl 30.12.1943 u Bílé Cerkve ve věku 32 let, npor.Erich Falter náčelník štábu 1.dělostřeleckého pluku 1.čs.brigády, po válce příslušník brigády Hagana v Izraeli, vrátil se však do vlasti, rtm.Arnošt Goldberger, zraněn v boji u Sokolova, v r.1946 demobilizoval, čet.Ervín Rosenberg, příslušník 1.čs.brigády, po válce demobilizoval. Nečetní přeživší Židé se do svého rodného města většinou nevrátili a tak žádné sdružení židovských občanů nebylo po válce obnoveno.
Synagogu frýdecká židovská náboženská obec začala stavět již za rok po svém ustanovení v r.1864 a za další pouhý rok v r.1865 ji mohl těšínský rabín Samuel Friedmann slavnostně zasvětit vnesením tóry a zažehnutím věčného světla. Byla vystavěna podle návrhu architekta Ambrože Zapletala v tehdy módním neorománsko-maurském stylu, který měl ukázat odlišnost synagog od křesťanských kostelů a zdůraznit orientální původ židovstva. Větší úpravy synagogy pak proběhly ještě v r.1893. Budova sloužila svému bohulibému účelu pouhých 74 let, po okupaci zbytku Československa se v noci z 13. na 14.6.1939 pochlapila i místní nacistická spodina a po vzoru křišťálové noci byla svatyně vypálena. Ohořelé trosky pak stály ještě asi rok, pak byly strženy. Místo není dosud zastavěno, jedná se o pozemkovou parcelu č.3389 o rozloze 922 m2, kat.území Frýdek, v majetku soukromé firmy, původní synagoga však zabírala jen část této dnešní parcely, byla částečně situována i do dnešní vozovky Revoluční třídy. Místo lze dobře identifikovat podle sousedního domu čp.1280, který býval židovskou školou a obecním domem židovské obce a který je dochován.
Jedinou památkou, která připomíná židovskou přítomnost ve Frýdku-Místku je tak židovský hřbitov, který cestovatel najde na rohu Hlavní třídy a Slezské ulice. Je relativně novodobý, byl založen až v r.1882. Původně zabíral větší plochu 14.674 m2, ale dnes má po záborech k pohřbům nevyužitých pozemků rozlohu jen 10.291 m2 (pozemková parcela č.6657/1, katastrální území Frýdek, vedená jako hřbitov v majetku Židovské obce Ostrava). Je zde k vidění okolo 500 novodobých náhrobků, zajímavostí je dochovalá honosná hrobka rodiny Neumannovy a secesní brána z r.1910. Pohřbívalo se zde i po II.světové válce. Někdejší klasicistní obřadní síň čp.1982 byla přestavěna na modlitebnu Církve adventistů sedmého dne.

*u většiny obětí holocaustu není samozřejmě známo jejich skutečné datum úmrtí v plynových komorách příslušného vyhlazovacího tábora, proto se za datum a místo jejich smrti pokládá datum odjezdu a cíl transportu z Terezína, v případě Věrky Goldbergerové se jedná o transport Bn dne 22.9.1942 v němž měla přidělené číslo 197 a který směřoval do Malého Trostince v Bělorusku, bylo v něm zařazeno celkem 999 osob z nichž se prokazatelně zachránil pouhý 1 člověk....


Zdroje: J.Fiedler Židovské památky Čech a Moravy
J.Klenovský, Židovské památky Moravy a Slezska
Wikipedie, Židé ve Frýdku-Místku
web.zajimavosti.beskydy.cz
web.holocaust.cz
E.Kulka, Židé v československém vojsku na Západě
autor děkuje p.Mgr.J.Poláškovi za laskavé poskytnutí dobových fotografií a pohlednic

Vloženo: 13.1.2011



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 62 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist