PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Mladá Boleslav-synagoga (Jungbunzlau-Synagoge) - Stručně k historii židovské komunity v Mladé Boleslavi

Přispěl: Pavel Frýda

Mladá Boleslav vznikla původně jako podhradní osada u hradu založeného knížetem Boleslavem II. Mladým kolem r.983. Na město Mladou Boleslav povýšil až král Ferdinand I. Habsburský v r.1528. Židé zde zřejmě žili již od středověku, ale jejich přítomnost je první písemností doložena k r.1471. Židé v Mladé Boleslavi sídlili bez přerušení až do nacistické okupace. V rudolfinské době na počátku 17.století je ve městě doloženo 12 židovských domů, později bylo ghetto rozšířeno o dalších 18 domů, od počátku 18. do poloviny 19.století zde pak stálo okolo 30ti židovských domů a domků. Původní ghetto se rozkládalo v dnešních ulicích Bělské, Starofarní a Krajířově. V době třicetileté války (1618-48) vojsko v židovských domech nekvartýrovalo, Židé se měli vykoupit ročním poplatkem 50 kop grošů a stejný obnos platili za tzv.eruv, tj.řetěz, drát, nebo jiné znamení, jímž se oddělovalo ghetto od křesťanské části města. Ghetto se rozkládalo v těsné blízkosti kostela Panny Marie a fary a tudíž soužití Židů a křesťanů nebylo ve stísněném prostoru hrazeného města bezproblémové, jsme zpraveni o stížnostech církevních autorit a městské rady k vrchnosti (např. v r.1615), že „Židé v neděli a ve svátek běháním a pokřikem u kostela ruší bohoslužebné výkony. Děti jich i dospělí na ulici tolik povyku dělají, že děkan, jenž má faru v židovském městě, nemá klidu ku čtení Písem svatých…..Synagogu, čili školu mají jen málo kroků od kostela, s křesťany na cestách do kostela a synagogy se stýkají, k nemalému pohoršení“ atd. Ve výše uvedeném r.1615 městská rada uvádí ve stížnosti počet dospělých Židů (nad 10 let věku) ve městě číslem 120 osob. V r.1737 je ve městě uváděno již 707 (!) židovských obyvatel, v 18. a 19.století dosahovala početnost židovských obyvatel takřka 50% všech obyvatel města a Mladé Boleslavi bylo přezdíváno Jeruzalém nad Nisou, působila zde i ješiva (vyšší škola) proslulá jako talmudické* učiliště, od 17.století je zde známo 18 v místě působících rabínů. V r.1831 to bylo v Mladé Boleslavi 794 osob židovské víry, ale s celkovým růstem počtu obyvatel města však později Židů ubývalo relativně i absolutně, Židé po občanském zrovnoprávnění po r.1848 odcházeli do větších sídel za lepšími životními podmínkami i uplatněním. V r.1880 zde bylo sice napočítáno ještě 845 Židů, bylo to ale jen 9% obyvatel města, v r.1890 ubylo Židů na 693 osob (6%), v r.1900 pak 566 osob (4%), v r.1910 celkem 402 osoby (2,5%) a poslední předválečné sčítání obyvatelstva v r.1930 uvedlo 264 občanů hlásících se k judaizmu (1%), židovská obec v Mladé Boleslavi v té době evidovala 270 duší z nichž 123 bylo plátců příspěvků. Občanské zrovnoprávnění přineslo i jisté urovnání vztahů mezi křesťanskou majoritou a Židy, kteří se většinou hlásili k české národnosti, v roce 1907 zanikl spolek Talmud Tora pro vydržování židovské školy (hebr.cheder), která zanikla, čímž však, jak si stěžuje rabín Goldmann „vznikla skoro úplná asimilace a živoření zdejšího židovství“. Židovské děti pak chodily do běžných českých škol, jednacím jazykem židovské obce v Mladé Boleslavi byla čeština. Z židovských spolků je jmenován jen pěvecký spolek Harmonia, který od r.1898 vedl svá vystoupení v českém jazyce. U židovské náboženské obce působil i tradiční pohřební spolek Chevra kadiša, jehož nejstarší nalezený protokol pocházel z r.1842. Konec židovského osídlení v Mladé Boleslavi přinesla německá nacistická okupace, z města bylo deportováno celkem 159 osob židovského původu, kteří, až na některé starší lidi zemřelé již v Terezíně, bez výjimky zahynuli v osvětimských plynových komorách….Byly vyvražděny celé rodiny-Blochova, Deutschova, Faltinova, Federerova, Feuersteinova, Fischerova, Fischlova, Glücknerova, Goldmannova, Hellerova, Hönigsfeldova, Krausova, Laveckého, Nohelova, Pickova, Schreiberova, Steinova, Süssova, Treisterova a množství dalších jednotlivých osob. Nejmladšími oběťmi byli tehdy 4letý Pavlík Pick a 5letý Petřík Fischer……Po válce byla sice zdejší židovská náboženská obec obnovena, ale jen na krátkou dobu.
Metlou zástavby ve stísněných hrazených městech bývaly časté požáry. Dne 16.7.1761 vypukl v židovském ghettu velký požár, který zničil synagogu i 48 domů, další zaznamenaný velký požár řádil dne 28.5.1859, který zničil ve 2 hodinách 23 židovských a 16 křesťanských domů, poškozena byla i synagoga. O mladoboleslavské synagoze je první písemná zpráva z r.1579, nevíme však, šlo-li o svatyni na místě později známé synagogy, která je písemně doložená v r.1590 a byla „vystavěna z milosti a podporou císaře Rudolfa“. Další údaj hovoří v r.1644 o „nové synagoze“, zřejmě byl starý chrám ve vichru třicetileté války zničen. Zřejmě v důsledku zmíněných požárů byla synagoga opravena v r.1785 a znovu v r.1859. Dochoval se i popis stavby-jednalo se o obdélnou budovu, se sedlovou střechou krytou břidlicí. Stěny měla hladké, do bývalého městského příkopu opevnění měla tři opěrné zdi. Vchody měla svatyně dva, jeden z ulice, další ze dvora. Tři páry oken byly z pískovcovitého ostění, loď bývala sklenuta valeně, klenba byla nesena ve zdi zapuštěnými pilíři zdobenými štukem. Vnitřní zařízení bylo moderní se svatostánkem pocházejícím z 18.století. Se zánikem židovské náboženské obce za válečných událostí stavba po r.1945 jen chátrala a byla nevyužita, zbořena byla v r.1962. Místo, kde stávala synagoga, je dodnes nezastavěno, obvykle je místo lokalizováno do Synagogní ulice, ale i ta je zaniklá. Dnes se jedná o stavební parcelu č.194 o rozloze 173 m2, katastrální území Mladá Boleslav, vedená jako zbořeniště v majetku Židovské obce v Praze, místo upomíná jen mozaika z dlažebních kostek ve tvaru hexagramu…
V r.1922 založila mladoboleslavská židovská náboženská obec malé muzeum umístěné v bývalé židovské škole s cennými sbírkami judaistických starožitností. Nejvíce ceněna byla sbírka 19 kusů parochetů (synagogálních opon) z let 1655-1841, všechny z hedvábí a bohatě, často zlatě vyšívané, dále 21 kusů meilů (pláštíků na tóru) z let 1661-1721, 7 kusů štítů na tóru (tas) nejstarší z r.1780 atd. Kam se sbírky poděly se neuvádí, snad se dnes nachází v Židovském muzeu v Praze.
Hřbitov židovské náboženské obce leží v části města zvané Na Dubcích, dnes pozemková parcela č.345 o rozloze 13454 m2, katastrální území Mladá Boleslav, vedená jako hřbitov v majetku Židovské obce v Praze. Vchod se nachází z Pražské ulice vedle čp.165, který je domkem správce, areál je uzamykán a zájemce o prohlídku si tak musí vyžádat klíče u správce, nebo v Městském kulturním středisku. V zrekonstruované obřadní síni z r.1889 je instalována malá expozice o dějinách mladoboleslavské židovské komunity a v objektu funkcionalistické márnice z r.1937 pak výstavka o židovských pohřebních zvyklostech, je zde dochován i obřadní stůl. Starší část hřbitova je ve značně svažitém pozemku, novější pak v terénu rovinatém. Je zde dochováno okolo 2000 náhrobků, donedávna byl nejstarší známý náhrobek datován r.1604, ale v poslední době byly objeveny náhrobky i z 16.století, hřbitov je občasně užíván dodnes. Mladoboleslavský židovský hřbitov patří k nejhodnotnějším dochovaným židovským hřbitovům v ČR a je o něj poměrně dobře pečováno.

*talmud (dosl.učení,studium) židovský zákon a psaná tradice. Talmud je dílo složité a málo přístupné, vznikalo během celých staletí, ba tisíciletí a učení rabíni jej diskutují dodnes, většina laiků čerpá jen z přeložených výňatků, jejich skutečné znění si nemohou řádně ověřit a zařadit do kontextu a struktury tohoto díla. Především nacisti i jejich pohrobci neustále omílají nesmysly o „skryté židovské nauce určené jen zasvěcencům“ a „zaměřené nenávistně proti všemu nežidovskému“ atd. Jejich tvrzení jsou však úplnými nesmyly, většinou používají citace z pomlouvačné knihy profesora pražské německé univerzity Augusta Rohlinga Der Talmudjude. Vyšla v roce 1871 v tehdy neobvykle velkém nákladu 200 tis.výtisků a byla přeložena do řady jazyků. Brzy po vydání musel čelit Rohling obvinění ze lží v knize obsažených, proběhlo i soudní řízení kdy byl usvědčen z toho, že citace chybně nejen vyložil, ale i přeložil, neúplně citoval, vytrhl ze smyslu a dokonce si řadu citací úplně vymyslel. Z Karlovy univerzity musel z ostudou odejít. Nicméně tato hloupá, ale rozšířená publikace se stala a dodnes je biblí antisemitizmu a celé pasáže z ní opsal např. i Hitler ve svém Mein Kampf ("dílo" vyšlo do konce války v nákladu 10 mil.výtisků a bylo přeloženo do 16 jazyků, přeložení do češtiny Hitler osobně zakázal).

Zdroje: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
A.E.Goldmann, Dějiny Židů v Mladé Boleslavi
J.Fiedler, Židovské památky Čech a Moravy
S.Městecká, Boleslavský uličník

Vloženo: 26.3.2011



Komentáře a upřesňující informace


Mohla by sem se zeptat? [Václava Kašparová 19.1.2012 20:44] | Reagovat
Dobrý den,

mohla by sem se jenom zeptat, proč se říkalo Mladé Boleslavi " Jeruzalém nad Nisou' tedy přesneji řečeno proč 'nad Nisou'?

Předem děkuji
Re: Mohla by sem se zeptat? [Zdeněk Pechar 20.1.2012 18:17] | Reagovat
Nevím jestli si to vysvětluji správně, ale kdysi dávno se od Boleslavi směrem k Liberci, říkalo "nisa" každé říčce. Bylo to pojmenování pro potoky, snad v nářečí. Možná z toho to vzniklo.
PeS [Petr Schönfeld 24.1.2013 12:10] | Reagovat
Při rodovém pátrání po Schönfeldových (Sobotka, Domousnice nedaleko MB a pak Mladá Boleslav) si kladu otázku jakou řečí mluvili. Uvádíte, že po 1849 se mladoboleslavští Židé většinou hlásili k české národnosti. Bylo to tak i v okolí města? Dále vím například, že v MB byla židovská škola s německým vyučujícím jazykem. Různá nařízení vyžadovala od Židů znalost (zkoušku) z němčiny atd. Můžete mi pomoci s mým dilematem?
PeS
Question on synagog and cemetry please [chappot 2.5.2013 21:38] | Reagovat
hello, Isaak Elbogen who was a Rabbin in M Boleslav during 37 years was one of my ancestors. I am coming from France with 3 other people of my family, to M Boleslav in order to see the place of former synagog How can I be sure this will be possible ? Moreover, is I Elboguen burried in a cemetry in M Boleslav ? In the jewish cemetry ? How can I find the place please ? Thanks a lot
Re: Question on synagog and cemetry please [Jiří Kopal 7.4.2015 13:27] | Reagovat
Hello, I am living in Mladá Boleslav in neigbourhood, so if you have interest, no problem to show it, BTW caretaker is well known to me, becouse he is my past teacher of history from economic secondary school, very interesting and educated person.
Have a nice day
Jiri Kopal +420 775 919 235
 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 36 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist