Mladá Boleslav-synagoga (Jungbunzlau-Synagoge) - Stručně k historii židovské komunity v Mladé Boleslavi

Přispěl: Pavel Frýda

Mladá Boleslav vznikla původně jako podhradní osada u hradu založeného knížetem Boleslavem II. Mladým kolem r.983. Na město Mladou Boleslav povýšil až král Ferdinand I. Habsburský v r.1528. Židé zde zřejmě žili již od středověku, ale jejich přítomnost je první písemností doložena k r.1471. Židé v Mladé Boleslavi sídlili bez přerušení až do nacistické okupace. V rudolfinské době na počátku 17.století je ve městě doloženo 12 židovských domů, později bylo ghetto rozšířeno o dalších 18 domů, od počátku 18. do poloviny 19.století zde pak stálo okolo 30ti židovských domů a domků. Původní ghetto se rozkládalo v dnešních ulicích Bělské, Starofarní a Krajířově. V době třicetileté války (1618-48) vojsko v židovských domech nekvartýrovalo, Židé se měli vykoupit ročním poplatkem 50 kop grošů a stejný obnos platili za tzv.eruv, tj.řetěz, drát, nebo jiné znamení, jímž se oddělovalo ghetto od křesťanské části města. Ghetto se rozkládalo v těsné blízkosti kostela Panny Marie a fary a tudíž soužití Židů a křesťanů nebylo ve stísněném prostoru hrazeného města bezproblémové, jsme zpraveni o stížnostech církevních autorit a městské rady k vrchnosti (např. v r.1615), že „Židé v neděli a ve svátek běháním a pokřikem u kostela ruší bohoslužebné výkony. Děti jich i dospělí na ulici tolik povyku dělají, že děkan, jenž má faru v židovském městě, nemá klidu ku čtení Písem svatých…..Synagogu, čili školu mají jen málo kroků od kostela, s křesťany na cestách do kostela a synagogy se stýkají, k nemalému pohoršení“ atd. Ve výše uvedeném r.1615 městská rada uvádí ve stížnosti počet dospělých Židů (nad 10 let věku) ve městě číslem 120 osob. V r.1737 je ve městě uváděno již 707 (!) židovských obyvatel, v 18. a 19.století dosahovala početnost židovských obyvatel takřka 50% všech obyvatel města a Mladé Boleslavi bylo přezdíváno Jeruzalém nad Nisou, působila zde i ješiva (vyšší škola) proslulá jako talmudické* učiliště, od 17.století je zde známo 18 v místě působících rabínů. V r.1831 to bylo v Mladé Boleslavi 794 osob židovské víry, ale s celkovým růstem počtu obyvatel města však později Židů ubývalo relativně i absolutně, Židé po občanském zrovnoprávnění po r.1848 odcházeli do větších sídel za lepšími životními podmínkami i uplatněním. V r.1880 zde bylo sice napočítáno ještě 845 Židů, bylo to ale jen 9% obyvatel města, v r.1890 ubylo Židů na 693 osob (6%), v r.1900 pak 566 osob (4%), v r.1910 celkem 402 osoby (2,5%) a poslední předválečné sčítání obyvatelstva v r.1930 uvedlo 264 občanů hlásících se k judaizmu (1%), židovská obec v Mladé Boleslavi v té době evidovala 270 duší z nichž 123 bylo plátců příspěvků. Občanské zrovnoprávnění přineslo i jisté urovnání vztahů mezi křesťanskou majoritou a Židy, kteří se většinou hlásili k české národnosti, v roce 1907 zanikl spolek Talmud Tora pro vydržování židovské školy (hebr.cheder), která zanikla, čímž však, jak si stěžuje rabín Goldmann „vznikla skoro úplná asimilace a živoření zdejšího židovství“. Židovské děti pak chodily do běžných českých škol, jednacím jazykem židovské obce v Mladé Boleslavi byla čeština. Z židovských spolků je jmenován jen pěvecký spolek Harmonia, který od r.1898 vedl svá vystoupení v českém jazyce. U židovské náboženské obce působil i tradiční pohřební spolek Chevra kadiša, jehož nejstarší nalezený protokol pocházel z r.1842. Konec židovského osídlení v Mladé Boleslavi přinesla německá nacistická okupace, z města bylo deportováno celkem 159 osob židovského původu, kteří, až na některé starší lidi zemřelé již v Terezíně, bez výjimky zahynuli v osvětimských plynových komorách….Byly vyvražděny celé rodiny-Blochova, Deutschova, Faltinova, Federerova, Feuersteinova, Fischerova, Fischlova, Glücknerova, Goldmannova, Hellerova, Hönigsfeldova, Krausova, Laveckého, Nohelova, Pickova, Schreiberova, Steinova, Süssova, Treisterova a množství dalších jednotlivých osob. Nejmladšími oběťmi byli tehdy 4letý Pavlík Pick a 5letý Petřík Fischer……Po válce byla sice zdejší židovská náboženská obec obnovena, ale jen na krátkou dobu.
Metlou zástavby ve stísněných hrazených městech bývaly časté požáry. Dne 16.7.1761 vypukl v židovském ghettu velký požár, který zničil synagogu i 48 domů, další zaznamenaný velký požár řádil dne 28.5.1859, který zničil ve 2 hodinách 23 židovských a 16 křesťanských domů, poškozena byla i synagoga. O mladoboleslavské synagoze je první písemná zpráva z r.1579, nevíme však, šlo-li o svatyni na místě později známé synagogy, která je písemně doložená v r.1590 a byla „vystavěna z milosti a podporou císaře Rudolfa“. Další údaj hovoří v r.1644 o „nové synagoze“, zřejmě byl starý chrám ve vichru třicetileté války zničen. Zřejmě v důsledku zmíněných požárů byla synagoga opravena v r.1785 a znovu v r.1859. Dochoval se i popis stavby-jednalo se o obdélnou budovu, se sedlovou střechou krytou břidlicí. Stěny měla hladké, do bývalého městského příkopu opevnění měla tři opěrné zdi. Vchody měla svatyně dva, jeden z ulice, další ze dvora. Tři páry oken byly z pískovcovitého ostění, loď bývala sklenuta valeně, klenba byla nesena ve zdi zapuštěnými pilíři zdobenými štukem. Vnitřní zařízení bylo moderní se svatostánkem pocházejícím z 18.století. Se zánikem židovské náboženské obce za válečných událostí stavba po r.1945 jen chátrala a byla nevyužita, zbořena byla v r.1962. Místo, kde stávala synagoga, je dodnes nezastavěno, obvykle je místo lokalizováno do Synagogní ulice, ale i ta je zaniklá. Dnes se jedná o stavební parcelu č.194 o rozloze 173 m2, katastrální území Mladá Boleslav, vedená jako zbořeniště v majetku Židovské obce v Praze, místo upomíná jen mozaika z dlažebních kostek ve tvaru hexagramu…
V r.1922 založila mladoboleslavská židovská náboženská obec malé muzeum umístěné v bývalé židovské škole s cennými sbírkami judaistických starožitností. Nejvíce ceněna byla sbírka 19 kusů parochetů (synagogálních opon) z let 1655-1841, všechny z hedvábí a bohatě, často zlatě vyšívané, dále 21 kusů meilů (pláštíků na tóru) z let 1661-1721, 7 kusů štítů na tóru (tas) nejstarší z r.1780 atd. Kam se sbírky poděly se neuvádí, snad se dnes nachází v Židovském muzeu v Praze.
Hřbitov židovské náboženské obce leží v části města zvané Na Dubcích, dnes pozemková parcela č.345 o rozloze 13454 m2, katastrální území Mladá Boleslav, vedená jako hřbitov v majetku Židovské obce v Praze. Vchod se nachází z Pražské ulice vedle čp.165, který je domkem správce, areál je uzamykán a zájemce o prohlídku si tak musí vyžádat klíče u správce, nebo v Městském kulturním středisku. V zrekonstruované obřadní síni z r.1889 je instalována malá expozice o dějinách mladoboleslavské židovské komunity a v objektu funkcionalistické márnice z r.1937 pak výstavka o židovských pohřebních zvyklostech, je zde dochován i obřadní stůl. Starší část hřbitova je ve značně svažitém pozemku, novější pak v terénu rovinatém. Je zde dochováno okolo 2000 náhrobků, donedávna byl nejstarší známý náhrobek datován r.1604, ale v poslední době byly objeveny náhrobky i z 16.století, hřbitov je občasně užíván dodnes. Mladoboleslavský židovský hřbitov patří k nejhodnotnějším dochovaným židovským hřbitovům v ČR a je o něj poměrně dobře pečováno.

*talmud (dosl.učení,studium) židovský zákon a psaná tradice. Talmud je dílo složité a málo přístupné, vznikalo během celých staletí, ba tisíciletí a učení rabíni jej diskutují dodnes, většina laiků čerpá jen z přeložených výňatků, jejich skutečné znění si nemohou řádně ověřit a zařadit do kontextu a struktury tohoto díla. Především nacisti i jejich pohrobci neustále omílají nesmysly o „skryté židovské nauce určené jen zasvěcencům“ a „zaměřené nenávistně proti všemu nežidovskému“ atd. Jejich tvrzení jsou však úplnými nesmyly, většinou používají citace z pomlouvačné knihy profesora pražské německé univerzity Augusta Rohlinga Der Talmudjude. Vyšla v roce 1871 v tehdy neobvykle velkém nákladu 200 tis.výtisků a byla přeložena do řady jazyků. Brzy po vydání musel čelit Rohling obvinění ze lží v knize obsažených, proběhlo i soudní řízení kdy byl usvědčen z toho, že citace chybně nejen vyložil, ale i přeložil, neúplně citoval, vytrhl ze smyslu a dokonce si řadu citací úplně vymyslel. Z Karlovy univerzity musel z ostudou odejít. Nicméně tato hloupá, ale rozšířená publikace se stala a dodnes je biblí antisemitizmu a celé pasáže z ní opsal např. i Hitler ve svém Mein Kampf ("dílo" vyšlo do konce války v nákladu 10 mil.výtisků a bylo přeloženo do 16 jazyků, přeložení do češtiny Hitler osobně zakázal).

Zdroje: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
A.E.Goldmann, Dějiny Židů v Mladé Boleslavi
J.Fiedler, Židovské památky Čech a Moravy
S.Městecká, Boleslavský uličník

Vloženo: 26.3.2011