Města, obce, osady, samoty a objekty zaniklé nebo částečně zaniklé (dobové pohlednice, historie, vojenské mapy, místopis)

Lammel, Lammelschänke (U Beránka a Skalický vrch) - Sloup sv. Antonína

Beigetragen: Vladimír Kraus

Přispěl p. Miroslav Hammer

Obrazový sloup Sv. Antonína z Padovy

Na pěší cestě z Pihelu do Lammelu na obecním pozemku. Zřízeno kolem roku 1772 během sedmileté války, tehdy tam byl ještě les.
Daroval obchodník Anton Schneider č. 108 (1945?: S. Hackel)

Svatý Antonín jako zachránce

Ze Silnice do Pihelu odbočuje na kopci doprava cesta, která vede na úpatí Skalického kopce přes Lammel do Lípy. Tato cesta byla nejdříve jednou z obchodních cest z Žitavy do Prahy. Tam stál u cesty mezi silnicí a Lammelem, osadou s pěti domky patřící ke Skalici, až asi do roku 1960 6 metrů vysoký kamenný kulatý sloup, který korunovala socha svatého Antonína. Tento sloup nechal postavit v roce 1772 obchodník a dopravce Johann Anton Schneider, který koncem 18. století bydlel v domě proti obecnímu úřadu (Schulhackel) v čísle 108. Co se mu jednoho dne stalo přihodilo, stalo se legendou:

Schaiberhansl, jak Schneiderovi říkali, provozoval dobře prosperující obchod s přízí a lnem. Byl často na cestách. Když se vracel pěšky z Lípy do Skalice, chodil většinou cestou přes Lammel. Když šel jednoho dne s plnou peněženkou domů, všiml si v blízkosti Špičáku na Ladech, že z lesa přichází několik mužů a sleduje ho. Uvědomil si, že určitě nemají v úmyslu nic dobrého a proto zrychlil své kroky, nějakou dobu dokonce utíkal, ale pak ho síly opustily a lupiči ho přepadli. Ve smrtelné úzkosti, bylo už totiž skoro tma, prosil svého jmenovce, sv. Antonína o pomoc. Najednou se v březovém hájku rozsvítilo a objevila se nějaká osoba. Lapkové se lekli a utekli. Schaiberhansl byl zachráněn. Jako poděkování za svou záchranu nechal v roce 1772 na tomto místě postavit sochu svého zachránce a patrona. Bohužel v důsledku přepadení a obrovského strachu, který prožil, onemocněl a brzy zemřel.

Tajemný průvodce

Na staré obchodní cestě, z Prahy přes Lípu a Skalici do Žitavy, se nacházela až do konce 2. světové války za Skalickým kopce na tzv. „Gansteichflur“ osada s pěti domky pod názvem Lammel, která patřila ke Skalici. Označení této osady dostalo těchto 5 domků podle velkého hostince „Lammel“ (beránek). Jako vývěsní štít byl uprostřed prvního patra umístěn z kamene vytesaný beránek. V neděli zde hrála v prvním patře na sále kapela, kde nechyběly ani obligátní vesnické rvačky.
Hned za Lammelem stál vpravo u cesty do Lípy, až do roku 1960 kamenný sloup, v podobě kapličky. Vytesané figury byly už špatně vidět a nápis špatně čitelný. Říkalo se, že je to socha panny Marie.
Nechal jí prý na tomto místě postavit jeden sakristián, kde se dříve nacházela stará hliněná bouda. Její obyvatelé měli špatnou pověst, poněvadž tu útulek našla všelijaká chátra.
Když jednoho dnes zemřel v boudě jeden člověk a bylo mu dáno poslední pomazání, vyznal se ze svých hříchů. Doznal, že se svým kumpánem často číhal na sakristiána, který se sám nebo s knězem vracel v noci z Lípy, aby ho přepadli. Ale sakristián měl vždy dva průvodce a kumpáni nenašly odvahu ho přepadnout.
Když se na to sakristiána ptali, nevěděl o co jde, říkal, že chodí vždycky sám nebo jen s farářem. Muselo se jednat o zázrak. Jako poděkování za to, že se vždy vrátil domů živ a zdráv, a církvi nebyly ukradeny žádné věci, které sebou nosil, nechal postavit tuto sochu.

Jiná verze vyprávění, kterou kromě té předcházející zapsal R. Hantschel (11), se o sakristiánovi vůbec nemluví. Více je pojednáno o obchodnících, které chodili z Lípy do Skalice cestou přes Lammel. Jeden z nich byl při svých nočních návratech s Lípy do Skalice od Častolovic vždy doprovázen dvěma tajemnými postavami. Slyšel je tiše si šeptat, ale vůbec jim nerozuměl. Když došel do Lammelu, tak postavy zmizely právě tak tajemně jak se v Častolovicích objevily. Obchodník neutrpěl žádné škody na těle ani na zboží, které nesl, ale přesto měl strach, když měl tu šeptající a sípající společnost dvou tajemných postav vedle sebe.
Poté co se svěřil skalickému faráři, nechal postavit již zmíněný sloup a vysvětit ho. Od toho dne se oba tajemní společníci již neobjevili. Říká se, že až sloup se sochou spadne nebo se rozbije, pak se oba tajemní společníci v noci znovu objeví. Hantschel však píše: „ Podle toho jak je sloup pevný a tvrdý, může stát celá staletí, pokud nebude zničen úmyslně“. Sloup byl však již zničen a domky v Lammelu zbourány.

Výstřely

Na cestě ze Skalice do Pihelu, vlastně od hospody v Lammelu na pihelské parcely, stál topol, u kterého nebylo moc bezpečno. Jednoho dne vyprávěl jeden muž, který o tomto tajemství nic nevěděl svým známým ze Skalice, že šel kolem půlnoci kolem topolu a zřetelně slyšel výstřely, které si nemohl vysvětlit, protože žádného myslivce neviděl. Známí mu to vysvětlili: Nejen on, ale i mnoho dalších lidí slyšelo často kolem půlnoci výstřely. Údajně zde v blízkosti zahrabali utíkající Švédové svou válečnou pokladnu.

Eingegeben: 14.10.2013