PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Běloves u Náchoda lázně (Belowes) - Z Náchodské historie

Přispěl: Jiří Hemmer

Lázně v Bělovsi oslaví velmi brzy dvousté výročí založení. Vznikly podobně jako lázně v blízké kladské Chudobě, Dušníkách či
ve Starém Boru na kladských bohatých prameništích, liší se ale minerálním složením vody. Leží v kotlině mezi Jestřebími a Orlickými horami, pod výběžky Boru a Hejšoviny. Samotné území Kladska bylo osídleno Slavníkovci někdy kolem roku 900, později přejali vládu Přemyslovci. Roku 1348 se stalo součástí zemí Koruny české a roku 1459 povýšil Jiří z Poděbrad Kladsko na hrabství. V roce 1477 přešly některé české vsi /např. Velká Čermná, Stroužný, Nouzín, Bukovina, Slaný nad Metují a Březová/ pod panství Homole /hrad ležící u Levína v Kladsku/ a staly se tak součástí Kladského hrabství. Až do války o Rakouské dědictví v letech 1740-1748 bylo Kladsko nedílnou součástí Čech, tato nedílnost byla potvrzena mnoha listinami, poté se stalo součástí Pruska. V roce 1818 bylo Prusy administrativně připojeno Kladské hrabství ke Slezsku a od té doby oficiálně neexistuje.
To zapříčinilo, že po druhé světové válce připadlo Kladsko Polsku. Po vleklých sporech a tahanicích byly české nároky na nátlak Ruska potlačeny a do Kladska se stěhovali Poláci z východu. Kladsko a Slezsko se pak na dvacet let uzavřelo. Když se v 70 letech mohlo opět jezdit do Vratislavi, vzpomínám si jenom na zlomené lidi a prázdné obchody. Kladsko bylo šedivé a bez života. Téměř všichni Češi odešli do Čech nebo byli spolu s Němci odsunuti. Není známo kolik přesně žilo v Kladsku Čechů, odhady začínají na 6000, ale tento počet se zřejmě týká pouze čistě českých vesnic, známé jsou také obce kde Češi tvořili pouze část obyvatel, zbytek byli němečtí osadníci /tak to například bylo v Loužnici u Dušník, v Ředči a Štívnici nebo kolem Svatováclavského dolu u Ludvíkovic, ale i v okolí města Kladska a Bystřice a v městech samotných/. Prusové si statistiky počtu Čechů zřejmě nevedli a také často docházelo ve smíšených rodinách k asimilaci. Dnešní názvy obcí byly po válce popolštěné: např. Loveč=Lawica, Loužnice=Lezyce, Starý Bor=Polanica, Březová=Brzozowie, Stará Jesenice=Stary Wielislaw, Štívnice=Szalejow, Hrádek v Kladsku=Radkow atp. Samo město Kladsko vypadá v historické části trochu jako malá Praha, nehledě k tomu, že v kostele Nanebevzetí Panny Marie stavěného Parléřovou hutí, odpočívá první pražský arcibiskup-Arnošt z Pardubic. Tak se stalo, že dnes Náchod a lázně v Bělovsi leží na hranici s Polskem.
Lázně v Bělovsi nikdy nedosáhly většího rozmachu, vždy to byly malé komorní lázničky s prameníky a kolonádičkou /známá je běloveská IDA/, všeho všudy pár historických budov s parkem a nádherným okolím se zázemím většího okresního města. Po revoluci v roce 1989 byly lázně navráceny původním majitelům, kteří je chtěli opravit. To se jim z nějakého důvodu nepodařilo a naopak se zadlužili.
Dnes přichází s obnovou samotné město Náchod a to tak, že strhne zchátralé historické budovy a postaví tam prý zase nějaký panelák jako sanatorium. Kdo tam ale bude jezdit do lázní, když Náchod je dnes zavalen kamiony z autostrády kterou Poláci Kladskem postavili. V samotném Náchodě se bourá a ničí jako o život, zmizely podsíňové, roubené a dřevěné domy tak charakteristické pro tento kraj, z náměstí i jiných míst, nejzápadnější výspou broumovských statků už Náchod také není, stal se městem paneláků a šedivých brizolitových omítek.
Při rozšiřování autobusového nádraží zbourali starou vodárnu StEG zcela zbytečně/ autobusové nádraží je megalomanské/, mohla posloužit k podnikatelským záměrům a poskytovat občerstvení cestujícím. Došlo ke zbourání továrního komplexu, ve kterém mohly vzniknout nádherné byty i rozlehlé nákupní centrum. Málokdo na světě je tak bohatý, aby si mohl dovolit tak rozsáhlé a drahé demolice zcela zbytečně. Je s podivem, že v této zemi se najdou lidé, kteří takové věci bez rozmyslu provedou. Ale na opravu lázní se peníze nenašly. Propojení Náchoda a Kladska tratí se taky nekoná, na úpravu horské trati a sedmikilometrovou dostavbu nejsou peníze.
Pokud by Alois Jirásek viděl co stalo s jeho Padolím a Náchodem, musel by se obracet v hrobě. Kraj tak krásný architekturou i přírodou se mění v šedivou změť paneláků, rekonstrukcemi zničených domů a jiných bezcenných staveb, tak že už ani není poznat jak to vypadalo dřív. Zdá se, že se jedná o záměrné brutální zásahy do struktury města, tak aby to vypadalo, že se něco modernizuje nebo jako by chtěli pouze utratit peníze. Po každé takové vlně zůstane jenom spousta škody a neudělá se to co by skutečně potřeba bylo. Tak co takhle zbourat i renesanční zámek, který je staletí dominantou města.
Nemyslím, že by nám EU určovala nebo měla určovat, co zbourat a co zachovat, protože v jiných státech se nic podobného neděje, ale stát selhává a tak se nelze divit, že nás zařadili do kategorie rozvojových zemí.


Vloženo: 6.12.2017



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 50 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist