PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Běloves u Náchoda lázně (Belowes) - Z Náchodské historie

Přispěl: Jiří Hemmer

Lázně v Bělovsi oslaví velmi brzy dvousté výročí založení. Vznikly podobně jako lázně v blízké kladské Chudobě, Dušníkách či
ve Starém Boru na kladských bohatých prameništích, liší se ale minerálním složením vody. Leží v kotlině mezi Jestřebími a Orlickými horami, pod výběžky Boru a Hejšoviny. Samotné území Kladska /název se odvozuje zřejmě od slova kláda/ bylo osídleno Slavníkovci někdy kolem roku 900, později přejali vládu Přemyslovci. Roku 1348 se stalo součástí zemí Koruny české a roku 1459 povýšil Jiří z Poděbrad Kladsko na hrabství. V roce 1477 přešly některé české vsi /např. Velká Čermná, Stroužný, Nouzín, Bukovina, Slaný nad Metují a Březová/ pod panství Homole /hrad ležící u Levína v Kladsku/ a staly se tak součástí Kladského hrabství. Až do války o Rakouské dědictví v letech 1740-1748 bylo Kladsko nedílnou součástí Čech, tato nedílnost byla potvrzena mnoha listinami a správu obcí vykonávala Česká královská komora, poté se stalo součástí Pruska. V roce 1818 bylo Prusy administrativně připojeno Kladské hrabství ke Slezsku a od té doby oficiálně neexistuje.
To zapříčinilo, že po druhé světové válce připadlo Kladsko Polsku. Po vleklých sporech a tahanicích / tyto územní spory nebyly první - po roce 1918 žádalo Polsko území Těšínska a polovinu skutečně dostalo ačkoliv z 31809 obyvatel bílské části tvořili v počtu 26717 obyvatelé německé národnosti, tedy po každé válce vzneslo vůči Čechám územní nároky, aniž bychom byli poraženou stranou nebo nějakou válku prohráli viz také Slezsko, které snahou Piastovce Boleslava I Chrabrého /965-1025/, /syna Mieška I Piastovce /první popsaný Piastovec/ a Doubravky dcery českého knížete Boleslava I/, jež se stal polským králem a jehož snahou jakož i jeho následníků bylo vytvořit velké Polsko. Tím se vysvětluje proč český kníže Břetislav I /1005-1055/ jak píše Kosmas ve své latinské Chronica Boemorum /Kronika česká/, v roce 1039 vyplenil Slezsko, když jel do Hnězdna pro ostatky sv. Vojtěcha a proč obsadil a opevnil Moravu a Olomouc povýšil na centrum moci. Břetislav byl synem Oldřicha a Boženy, celou legendu zpracovává veršovaná Dalimilova kronika z počátku 14. století. /Kněz Oldřich o Postoloprtiech lovieše, když skrze jednu ves jedieše, uzřě, že sedlská dievka na potoce stáše, bosa i bez rukávóv rúcho práše. Ta sedlka krásna velmi bieše o k tomu ovšem stydlivé mravy jmieše./ V roce 1053 rozhodl německý císař Heinrich III, že Vratislav a jiné hrady se mají vrátit Polsku, ale že má Polsko za ně platit roční odstupné. Tyto hrady ve Slezsku pak vykupoval z držav Jiří z Poděbrad. Se smrtí Boleslava III Křivoústého v roce 1138 se vývoj Polska zastavil. Piastové vytvořili původně tři knížectví-Těšínské, Opolské a Vratislavské/Dolnoslezské/, s růstem počtu potomků vznikala dělením následně další - Svídnické, Javorské, Hlohovské, Lehnické, Olešnické atd. Nisské knížectví včetně Otmuchova patřilo od počátku, od roku 1155, Vratislavským biskupům jako léno. Bolko I Svídnický založil na hranicích Slezska a Čech opevněné hradiště Landeshut- Lanžhot ve Sl.-/ dnes Kamienna Gora a Václav II mu věnoval obce Královec, Milotín, Michalov, Dobromysl a Chlumek, které Bolko přestoupil do majetku kláštera v Křešově/, tedy hranice Čech a Slezska byla mnohem severněji,/hranici tvořil hustý hvozd zvaný německy Grenzwald, jméno Hvozd pak přešlo na dnešní ves Krzeszowek/ a vsi dále jmenované na Žacléřsku a Trutnovsku náležely k Opatovickému klášteru, po jeho vypálení roku 1421 ke klášteru v Křešově založeném v roce 1292 Annou Přemyslovnou / jinak Annou Lehnickou, také se nazývá tato dcera Přemysla Otakara I českou/, knížectví Opavské a Ratibořské bylo v držení nemanželského syna Přemysla Otakara II, Mikuláše, kterému papež odepřel právo na korunu.
Poslední potomek Přemyslovců-Valentin Hrbatý zemřel v roce 1521 jako kníže opavsko-ratibořský. A my se posuneme dále do doby Lucemburků na českém trůně, kdy se Slezsko stává na základě smluv oficiální součástí Zemí Koruny České. Mimochodem názvy obcí ve Slezsku pocházejí také ze staročeštiny /případně i s vlivem slezštiny v nářečí/, staročeštiny babičky všech slovanských nářečí kolem nás, např. Brzeg=staročeský Břeh=novočesky stráň, Opole vyjadřuje staročeské-kolem města pole, název pochazí od kmene Opolanů pojmenovaných tak za Velké Moravy kdy k ní patřila velká část Opolska, o Glogowě=Hlohově glog je slezsky hloh či nářeční Swidnica=Svídnice je zbytečné mluvit, přesmykem, přechýlením, spřežkou a vlivem polštiny došlo k záměně Há za Gé, toto ovšem neplatí pokud se jednalo od počátku o německé obce, jejichž název byl po válce popolštěn/, Kladsko a Těšínsko a Křešovský výběžek /10 obcí nedaleko Trutnova původně v majetku Opatovického kláštera vypáleného husity v r. 1421, mniši odešli do nově založeného kláštera v Křešově a 14 obcí v okolí Žacléře/. Jedná se o obce Křešov/Křesobor/, Jevišov, Chlumek, Blažejov, Bertonice, Milotín, Ožidlov-Gürtelsdorf ze staročeštiny ožiedlé-lem, okraj zřejmě hraničního hvozdu, Dobromysl, Hvozd a Okřesaneč, v okolí Bobru pak Nedamírov, Štěpánov, Bukovice, Jarotín, Michalov, Libětín, Opolno, Pecné, Podhoř, Losina, Blišice, Starý Potok a Předvojov bylo legitimní a stvrzenou součástí českého království /obec Laczna-Struhařov, německy Raspenau byla založena klášterem v Polici nad Metují roku 1250/, české nároky však byly na nátlak Ruska potlačeny a do Kladska se stěhovali Poláci z východu. Kladsko a Slezsko se pak na dvacet let uzavřelo. Když se v 70 letech mohlo opět jezdit do Vratislavi, vzpomínám si jenom na zlomené lidi a prázdné obchody, /Poláci upravili historii a vydávají Piastovce za polskou šlechtu což není tak pravda, jednalo se o slezskou šlechtu, ale vzhledem k vývoji a sňatkům byla česko-německá, navíc a to je důležité, se ani jako polská šlechta nechovala, pouze z ní pocházeli někteří polští králové /centrem Polska bylo původně Hnězdno/. Z těchto důvodů českému království bylo např. postoupeno jako léno Těšínsko. Původně byly pro Kladsko charakteristické svobodné rychty, které po staletí představovaly velké dvorce se znaky lidové architektury a rozsáhlejší hospodářské dvory /např. Račínský dvůr u Arnoltova/ či dvory svobodných pánů tkzv. Ritterguth tedy zboží jak se označoval takový majetek ve staročeštině /jeden dodnes stojí ve Schovanči=Orlowiec a není jediný, podobný dvůr byl použit jako kulisa v česko-německé pohádce Popelka a celá pohádka, vyjma kouzla z oříšky, nabyla historické pravdivosti/. Zatímco v ryze českých vesnicích se vyskytovala převážně dřevěná lidová architektura, v německých vsích byly i větší zděné statky /Valtéřov apod./ Z velké části tyto stavby nepřežily polský socialismus, některé vsi se vylidnily a došlo k redukci počtu domů, ves Žizníkov=Zyznow zanikla. Téměř všichni Češi odešli do Čech nebo byli spolu s Němci odsunuti. Není známo kolik přesně žilo v Kladsku Čechů, odhady začínají na 6000, ale tento počet se zřejmě týká pouze čistě českých vesnic, které spadaly pod panství Homole /také Jelení=Jeleniow, Jiříkovice /název po Jiřím z Poděbrad/, Tasov, Jarkov, Křižanov, Javornice, Zakrze=Zákřín /ze staročeského kra-Za kamenem či skalkou, podobně byl vytvořen i název Záměl, měl=staročesky mělčina tedy Za mělčinou, brodem/, Hrdloňov=Kulin, Dolina=Heřmánkov, Bobrowniki=Bobrovník, Bystra=Harta, Batorow=Blažejov, Zlotno=Ležkov, Halešov/snad ze slova halec=haléř/=Golaczow, Leština=Lesna, Hojkov=Danczow, Pasterka=Pasteřice, Witow=Nerbotin tento uváděný název nemá staročeský základ a zřejmě jde o redukci hlásky v přepisu srov. Neradov nebo Mirotín, původně Nerobotín/, známé jsou také obce kde Češi tvořili pouze část obyvatel, zbytek byli němečtí osadníci /tak to například bylo v Loužnici u Dušník, v Ředči a Štívnici, Vambeřicích nebo kolem Svatováclavského dolu u Ludvíkovic, Hukovic-Václavic=Jugow, Mědníku=Prygorze, Týnci=Woliborz, Maršově nad Nisou=Moryszow, Královicích/Královci/=Wojciechowice, Ratonicích=Swierki, Krajanow=Malonice, Sokolica=Hostěnice, Sokolči=Sokolec a Brtnici=Bartnica-hranice Kladska, ale i v okolí města Kladska /Pileč=Pilcz, Biskupice=Piszkowice, Míkovice=Mikowice, Ksiažek=Kněžice, Rosice=Roszyce, Korytow=Korytov, Rusenín=Ruszowice, Kopanka=Annín, Tworow=Ludvíkov, Blogocice=Hvozdíkov, Lhota pod Týnem/Kladská Lhota/=Gorzuchow, Běrkovice=Bierkowice, Holeč=Gologlowy, Věžnice=Laczna, Novina=Swiecko, Podetín či Podetýn=Podtynie, Wilcza=Bezděčín, Martínkov=Marcinow a Starý Týn=Bozkow, Czerwenczyce=Červený Újezd, Romanowo=Rabnice, Mlynow=Mlýniště, Raszkow=Kl. Žibřidovice, Chocieszow=Hostíkov, Suszyna= Chmelnice, Skibin=Pazderov, Tlumaczow=Tulechov, Gajow=Obořiště, Slupiec=Slezín, Dzikowiec=Nedvězín, Bieganow=Běhanov, Zagorzyn=Holubov, Paszkow=Poleč, Pokrzywno=Kopřivník, Wolany=Vernířov, Boguszyn=Hlásnice, Jaszkowa=Kladské Janovice/ a Kladské Bystřice a v městech samotných/. Prusové si statistiky počtu Čechů zřejmě nevedli a také často docházelo ve smíšených rodinách k asimilaci.
Při požáru na Pražském hradě v roce 1541, byly zničeny zemské desky, takže dopátrat se původních názvů obcí je složitější. Dnešní názvy obcí byly po válce popolštěné a to náhodně a často bez významu, zatímco původní názvy se váží k okolí místa, jména zakladatele atp srov. odshora: např. Loveč=Lawica, Loužnice=Lezyce, Provodov=Sloszow, Starý Bor=Polanica, Ociesov=Útěšov uvádí se také Ostašov, ale to je silně nepravděpodobné, protože Němci převzali český název jako Utschendorf, Březová=Brzozowie, Duszniki=Dušníky, Stará Jesenice=Stary Wielislaw, Dolní a Horní Štívnice=Szalejow, Hrádek v Kladsku/zřejmě také Hrádkov zredukované na Radkov/=Radkow, Ratno=Radětín/Radějov/ Karlow=Karlovec, Scinawka=Stroužnice uvádí se i Stěnava či Stínava z německého Steine, Scinawica=Stroužno atp. Pro každý případ připojím seznam českých názvů obcí v Kladsku,
vycházejíc z prací Hugo Weczerky a Marka Šebely, historických záznamů a tvarosloví staročeštiny a němčiny, v mnoha případech se liší od polských, německé u českých obcí kopírovaly původní české názvy a české názvy u německých obcí jsou odvozeny z německých např. /Arnoltov pochází z německého Arnoldsdorf, německý název se s přibývající německv mluvící populací změnil na Grafenort, český zůstal stejný Arnoltov=Gorzanow/. Samo město Kladsko vypadá v historické části trochu jako malá Praha a mohlo se Praze podobat mnohem víc, kdyby nebyli Prusové zbořili Kladský hrad a opevnění nepřestavěli na pevnost, nehledě k tomu, že v kostele Nanebevzetí Panny Marie stavěného Parléřovou hutí, odpočívá první pražský arcibiskup-Arnošt z Pardubic. V Kladsku se nacházel i Český dvůr, pěstoval se zde ve velkém chmel, vařilo pivo a první zmínky o městě castellum Kladsko jsou v Kosmově kronice z roku 981 a pojednávají o vládě Slavníka-otce Sv. Vojtěcha. Dnes je historická část města značně poničená demolicemi, panelákovou výstavbou a nevhodnou rekonstrukcí historických domů. Lázně v Landeku založil u vydatných a známých léčivých pramenů Přemysl Otakar II a od roku 1294 byly českým královským městem /obce kolem Landeku, Oldřichovice, Kunčice nad Bílou, Albrechtice nad Bílou=Stojkow, Strachotín=Strachocin, Lutín=Lutynia, Droszkow=Dražkov, Hejčín=Skrzynka, Vinkléřov=Katy, Popeneč=Goszow, Nevěrov=Nowa Wies, Stará Říše=Radochow, Schovaneč=Orlowiec, Stará a Nová Kraš/vyskloňovaný základ pochází ze staročeského krášše=krásný/=Gieraltow, Bílenec=Bielice, Boleslawow=Nové Město pod Sněžníkem, Nová a Stará Morava, Kletno=Klenice, Mlynowiec=Mlýnka, Stará a Nová Lomeč=Lomnica, Újezdec v Kl.=Waliszow, Stránov=Stronie, Ruda nad Bílou=Želazno, Wrzosowka=Chvojnice, Olbramice=Krosnowice, Ličné/o/=Roztoki, Hojanov=Wyszki, Skalice lázně, horní a dolní=Dlugopole Zdroj, Temenec=Sczawina, Žlabina=Dolnik, Klenče=Szklarka, Mezilesí=Miedzylesie, Potočník=Kamienczyk, Louchov=Ponikwa, Velké Brance=Starkow, Malé Brance=Starkowek=slovo brancě ze staročeštiny=beránek, Mirotín=Marcinkow, Vlčetín=Wilkanow, Goworow=Stružník, Potoczek=Starkov ze slova starka=potok s tůní, Jodlow=Jedlice, Pisary=Písařice, Jaworek=Javoří, Domaszkow=Habartice, Miedzygorze=Milíře, Boboszow=Babčice, Sienna=Sněžná,Zalesie=Pozdětín, Niedzwiedna=Bílý Brod nad Nisou, Smreczyna=Rojetín, Idzikow=Kyselín, Wojtowice=Fojtovice, Zablocie=Bařiny, Mielnik=Mělnice, Topolice=Osovec, Rogozka=Olbramov, Huta=Nové Zboží, Lesica=Klučenice, Spalona=Brandlín, Poreba=Blšnice ze staročeského blščieti sě=lesknout se, Nagodzice=Hořepnice, Piaskowice=Prusice, Mostowice=Mostec, Lasowka=Slatěnice, Zieleniec=Zeleneč, Gniewoszow=Stranín, Poniatow=Popluží, Rudawa=Sejpy, Mloty=Hamry v Kl., a hrad Hluboš pův. Karpenštejn a Přezka pův. Schnallenstein/. Otakar podporoval kolonizaci území království a na jeho popud vznikaly v Kladsku a Sudetech německé kolonizační vsi /většina obcí v Kladsku byla založena ve 13 a 14 století/, tak vzniklo i Neurode, česky původně Nevanov či Nevenov=Nowa Ruda, snad by se vzhledem k městskému znaku /pařez/ hodil spíše název Nový Klučov, který označuje odlesněné místo podobně jako německé -rode. Dalším neméně krásným a starobylým městem je Kladská Bystřice /městským znakem je český královský lev na červeném poli/, založená Havlem z Lemberka /každému se zřejmě připomene jeho choť blahoslavená Zdislava/ v polovině 13 století. Město bylo centrem obchodu a výroby plátna a leží malebně rozložené nad Kladskou Nisou.
Tak se stalo, že dnes Náchod a lázně v Bělovsi leží na hranici s Polskem.
Lázně v Bělovsi nikdy nedosáhly většího rozmachu, vždy to byly malé komorní lázničky s prameníky a kolonádičkou /známá je běloveská IDA/, všeho všudy pár historických budov s parkem a nádherným okolím se zázemím většího okresního města. Po revoluci v roce 1989 byly lázně navráceny původním majitelům, kteří je chtěli opravit. To se jim z nějakého důvodu nepodařilo a naopak se zadlužili. Možná by mohla pomoci banka, která drží ve vlastnictví jednu budovu, protože k čemu jí bude když se rozpadne.
Dnes přichází s obnovou samotné město Náchod a to tak, že strhne zchátralé historické budovy a postaví tam prý zase nějaký panelák jako sanatorium. Kdo tam ale bude jezdit do lázní, když Náchod je dnes zavalen kamiony z autostrády kterou Poláci Kladskem postavili. V samotném Náchodě se bourá a ničí jako o život, zmizely podsíňové, roubené a dřevěné domy tak charakteristické pro tento kraj, z náměstí i jiných míst, nejzápadnější výspou broumovských statků už Náchod také není, stal se městem paneláků a šedivých brizolitových omítek.
Při rozšiřování autobusového nádraží zbourali starou vodárnu StEG zcela zbytečně/ autobusové nádraží je megalomanské/, mohla posloužit k podnikatelským záměrům a poskytovat občerstvení cestujícím. Došlo ke zbourání továrního komplexu, ve kterém mohly vzniknout nádherné byty i rozlehlé nákupní centrum. Málokdo na světě je tak bohatý, aby si mohl dovolit tak rozsáhlé a drahé demolice zcela zbytečně. Je s podivem, že v této zemi se najdou lidé, kteří takové věci bez rozmyslu provedou. Ale na opravu lázní se peníze nenašly. Propojení Náchoda a Kladska tratí se taky nekoná, na úpravu horské trati a sedmikilometrovou dostavbu nejsou peníze, přestože kdyby se upravila na maximální stoupání 15 promile /tj.15 metrů na kilometr trati a díky dvěma vrcholovým tunelům zkrátila o 8 km, ušetřily by se v provozu peníze na dostavbu do Náchoda i na úpravu trati do Nového Města nad Met., Dobrušky a Opočna i Jaroměře. Kamiony by mohly putovat po železnici.
Podobně jednoduchým způsobem se dá propojit Bílenec=Bielice v Kladsku s Lipovou lázně a Jablonné nad Orlicí s Lanškrounem a Svitavami, spojení Kladska s Broumovem se nabízí samo.
Pokud by Alois Jirásek viděl co stalo s jeho Padolím a Náchodem, musel by se obracet v hrobě. Kraj tak krásný architekturou i přírodou se mění v šedivou změť paneláků, rekonstrukcemi zničených domů a jiných bezcenných staveb, tak že už ani není poznat jak to vypadalo dřív. Zdá se, že se jedná o záměrné brutální zásahy do struktury města, tak aby to vypadalo, že se něco modernizuje nebo jako by chtěli pouze utratit peníze. Po každé takové vlně zůstane jenom spousta škody a neudělá se to co by skutečně potřeba bylo. Tak co takhle zbourat i renesanční zámek, který je staletí dominantou města.
Nemyslím, že by nám EU určovala nebo měla určovat, co zbourat a co zachovat, protože v jiných státech se nic podobného neděje, ale stát selhává a tak se nelze divit, že nás zařadili do kategorie rozvojových zemí.
Za staletí trvání Monarchie se vytvořil díky silnému vlivu několika kultur /italská, německá, česká, uherská/ nezaměnitelný styl architektury,
která se silně promítala do podoby měst a obcí. Styl tak jednoduchý až to udivuje, který v celku vytvářel úžasný obraz, který je patrný ve všech městech císařství. Pokud k němu přičteme i stavby lidové architektury, které podkreslovaly venkov spolu s krásnou krajinou, malebnost dostupuje k vrcholu. Protože se stavěly v tomto stylu všechny státní stavby /železnice, školy, muzea, divadla atp./ byl obraz jednotný.
Tento obraz začal být narušován už v meziválečném období kdy v Sudetech se začaly objevovat stavby čistě německé soudobé architektury.
V padesátých, šedesátých a sedmdesátých letech se řešily sociální problémy masivní výstavbou panelových domů, demolice dosáhly obrovských rozměrů a změnily tak upravenou podobu měst brutálním způsobem. Přitom pro pozorovatele nezáleží na vnitřním uspořádání, ale na fasádě a tak i moderní továrna může prosperovat ve zvnějšku starém objektu. Problém je s nákupními středisky. Společnosti jako LIDL, KAUFLAND, PENNY atd. chtějí mít jednotné objekty a nechtějí využívat jiné vhodné prostory. V Západním Německu tak skončily na okrajích měst, protože k lepším pozemkům se nedostaly i kvůli konkurenci soukromníků, kteří by si to nedali líbit. A tady se jim přímo podbízíme, zbouráme objekty jenom pro to, aby tam mohl vyrůst LIDL, za peníze všech daňových poplatníků, které jinde chybí. Nehledě k tomu, že kolem nákupního střediska naroste automobilová doprava a smrad a zácpa je na denním pořádku, protože téměř všichni jezdí nakupovat autem.
To je nevídaná věc. Sami si tak můžeme za to jak to tu hrozně vypadá. Nezbývá než doufat, že se odpovědní stanou odpovědnými a pochopí, že udělat ze země rumiště nebude udržitelná cesta. Představa procházky po rumištích není pro normální lidi nijak lákavá. Pro milovníky paneláků jistě zůstane i do budoucna zachována možnost vyzkoušet si reálný socialismus na vlastní kůži.


Vloženo: 6.12.2017



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 77 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist