PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Schafhausserův mlýn a pila (Schafhaussermühle) - O mlýnu a mlynářích

Přispěl: pašerák

Areál rejštejnského mlýna, který v poslední své podobě sestával ze čtyř objektů, ležel v nadmořské výšce 570 metrů na levém břehu Losenice při východním okraji obce. Nejstarší mnou nalezená zmínka o existenci mlýna je z roku 1775. Hned vedle samotného mlýnského objektu čp.51, byl dům čp.76 - původně objekt bez čísla popisného. Přes náhon naproti mlýnu stála pila. Západně ležící hospodářský objekt vznikl jako poslední ze všech čtyř staveb až v roce 1900. Vodní kolo, jež poháněl přibližně stometrový náhon, bylo umístěné při severovýchodním štítu mlýna. K hospodářství náležely louky a pole v okolí mlýna, ale i více vzdálenější - např. severovýchodním směrem od obce ve svahu na tzv. "Klapperlu" na území pozemkové trati "Hochweg" nebo na jihovýchod ve svahu nad Watzlawickovou továrnou, kde se nacházely i mlynářovy lesní pozemky. Ke mlýnu vedla cesta z obce přes most (patrně také brodem) přes Losenici zhruba 100 metrů pod mlýnem. Hned nad tímto mostem v pravém břehu začínal náhon na další vodní provozy v obci. V roce 1921 mlýn nebyl obydlen. Dle soupisu rejštejnských obyvatel v rodácké knize "Im Lande ..." zpracovaným R. Mattullou bydlely před poválečným vystěhováním domě čp.76 rodiny lesního pracovníka Franze Böhma a brusiče Josefa Suchyho. V roce 1950 byl mlýn čp.51 bez střechy, ale ostatní objekty zůstávaly celé. K roku 1959 nestála již žádná z budov ani zmiňovaný most. V místě bývalého mlýna a jeho okolí nejstojí v současnosti žádná stavba. Nynější koryto Losenice má v okolí lokality bývalého mlýna jinou polohu než dříve - teče zčásti přes místo dřívějšího domu čp.76. Zdá se, že tento mlýn označovaný jako "Gmoa Mühle, tzn. "obecní mlýn", patřil jistou dobu (možná původně) obci a časem přešel do soukromého vlastnictví. Dalšími známými rejštejnskými vodními provozy (nepočítám Klášterský Mlýn) byla nedaleká kovárna, druhý mlýn ležící při severním okraji obce (patrně fungující až do odsunu pův. obyvatel) a Wolfova pila v Myších Domcích spadajících k obci - viz lokalita "Myší Domky".


Prvním známým zdejším mlynářem byl v polovině 70. let 18. století Johann Georg Prexl.
Dalším mlynářem byl Michael Schafhauser (při křtu zapsaný jako Johann Michl), který se narodil jako třetí potomek Antonu Schafhauserovi, mlynáři v Brückmühle čp.245/později nové čp.10 - viz lokalita "Mostecký mlýn" a Katharině roz.Gruber, selské dceři ze Sattelbergu). Michael se oženil v roce 1828 v Rejštejně s Theresií roz.Kainz (dcerou Josefa Kainze, mistra kolářského bydlícího v Rejštejně čp.17 /dříve bydlícího ve Filipově Huti/ a Kathariny roz.Plechinger ze Svojší). Když mlynářka Theresia roku 1836 ve svých sedmadvaceti letech předčaně zemřela, byly v manželství čtyři děti. Ovdovělý Michael si poté v roce 1840 v Srní vzal Barbaru roz.Gruber (dceru Petera Grubera, zedníka a domkáře ze Starého Srní čp.98 a Christiny roz.Weber, selské dcery z Horních Hrádků čp.131 /později nové čp.87). V tomto manželství přišlo na svět devět potomků (4 chlapci), z nichž někteří zemřeli krátce po narození. Michaelův nejstarší syn z prvního manželství, Josef, převzal po otci mlynařinu. Oddán byl v roce 1861 (necelý rok po otcově smrti) na Mouřenci se Sofií roz.Weber (dcerou Emanuela Webera, majitele vatětické papírny čp.10 - viz lokalita "Jungův mlýn" /Weberova matka pocházela z rodu Kordíků, např. majitelů čachrovského zámku/ a Karoliny roz.Tauschek, dcery mlynářovy). Narodily se jim čtyři děti, ale tři nejmladší sourozenci zemřeli v dětském věku. Po smrti Sofie koncem roku 1869 v jejích třiceti letech byl Josef oddán počátkem následujícího roku v Dobré Vodě s Theklou roz.Haas (dcerou Johanna Haase, sedláka z Vel. Babylonu čp.39 "Bon Bobloner" a Anny Marie roz.Haas, selské dcery z Mal. Babylonu čp.42 "Kloaboblo"). Ve mlýně se jim narodilo sedm potomků (2 chlapci). Poté, když mistr mlynářský Josef Schafhauser počátkem roku 1883 zemřel, se Thekla provdala o pět let později za Čecha Tomáše Valdmanna, nastávajícího tamního mistra mlynářského (syna Tomáše Waldmana, sedláka z Radostic čp.1 a Josefy roz.Fraňkové z Milínova čp.6). Nejstarší syn Josefa a Thekly Schafhauser, Franz, se jako rezervista 11.císař. pěchotního pluku a nastávající rejštejnský mlynář, oženil v roce 1895 v Rejštejně s Rosalií roz.Schröder (dcerou Petera Schrödera, sedláka a majitele hospodářství v Př.Paštích čp.22 "Hofmannhof" a Marie Anny roz.Hofmann, selské dcery z Pustiny).

Dodatky k dalším členům rodu Schafhauser:
- Starší bratr mlynáře Michaela Schafhausera, Josef, který byl hostinským v Rejštejně čp.11 (budova dodnes stojící na náměstí, jen málo stavebně upravena - v současnosti restaurace a penzion "Černá růže"), byl oddán s Annou roz.Jílkovou, dcerou schwarzenberg. knížecího jizdního myslivce v Modravě. Josefův syn Wenzel, mistr pekařský a po otci rejštejnský hostinský, si vzal Karolinu roz.Gruber (mladší sestru výše uvedené Barbary Gruber - manželky svého strýce Michaela). Mladší syn Josefa, Franz Ser., jenž se věnoval v Rejštejně kovářskému řemeslu (specializovaný výrobce řetězů), se oženil s Frantiskou roz.Gruber, dcerou tamního učitele.
- Syn Michaela Schafhausera z druhého manželství, Heinrich, rejštejnský švec, si vzal Barbaru roz.Pscheidl, dceru mistra brusičského z Klášterského Mlýna.
- Michaelova dcera Klothilde se provdala za Johanna Bapt.Schödera, syna Jakoba Schrödera, mlynáře ve wunderbašském mlýně - viz lokalita "Bystrá".
- Mladší bratr mlynáře Josefa Schafhausera, Johann, zpočátku pivovarský tovaryš, později rejšejnský mistr pekařský byl třikrát ženatý. 1. s Elizabeth roz.Sailer, dcerou tamního mistra pekařského. 2. s Paulinou roz.Prexl též z Rejštejna. 3. s Theresií roz.Würdinger, dcerou Johanna Würdingera, mlynáře a pilaře z Vojetic, jehož otec Jakob byl svobod králov.sedlákem a mistrem mlynářským v Kubičkově mlýně (Schöpfermühle) v rychtě kochánovské.

Jedním z dalších zdejších mlynářů byl v r.1866 Tomáš Soukup. Jeho otec Antonín mlynařil např. v Protivíně, Bezděkově a v Německém mlýně v Chlumu u Hartmanic. Tomášův bratr Jan působil v Jaglmühle u Starých Hutí při Stodůlkách. Další bratr Josef vykonával mlynářské řemeslo v Klášterském Mlýně.

Poznámka: Mlynářovo příjmení se správně píše v podobě Schafhauser - pouze s jedním s po písmenu u. Název mlýna je tudíž nepřesný.

(pro web "zanikleobce.cz" vyhledal a sepsal "pašerák", hlavní zdroje: web "portafontium.eu" + web "cuzk.cz")

Vloženo: 5.6.2021



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 22 do následujícího políčka:

   





VĂ­ce informacĂ­ ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist