PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Letná - Sady prince Rudolfa a Sokolský stadión (Letná - Sady prince Rudolfa a Sokolský stadión ) - Epizody z dějin Sokola v Praze a o dalších sportovních událostech a organizacích

Přispěl: Jan Tomášek


Epizody z dějin Sokola v Praze a o dalších sportovních událostech a organizacích

EPIZODA 1 - Sady korunního prince Rudolfa jako vojenské cvičiště (ještě za CK časů)
-----------------------------------------------------------------------------------------------

Jak ukazují dobové dokumenty, pláň na Letné byla již v 19. století úzce spjata s vojenskými cvičeními a ke konci století pak s nesmírně populárními Všesokolskými slety.

Tehdy se ovšem toto místo ještě nazývalo - Sady korunního prince Rudolfa. Náš první filmař - Jan Kříženecký - tady v červnu 1898 natočil snímek nazvaný Voltlížování jízdního odboru Sokola pražského.


EPIZODA 2 - Sokolský stadion, sletové cvičiště ještě za časů CK mocnářství
-------------------------------------------------------------------------------------

Sokolské cvičiště sloužilo od roku 1895 - ale za tu dobu se zde konalo jen šest akcí - pět sokolských sletů a jedna olympiáda DTJ

Všesokolské slety na Letné

poprvé se konal na Letné v roce 1895

podruhé 1901

a potřetí v roce 1907, kdy se konal 5.všekosokolský slet

Když byl v roce 1862 založen Sokol Pražský Miroslavem Tyršem a Jindřichem Fügnerem, hledal se postupně prostor, kde by se čím dál větší obec sokolská scházela. Na Letnou se sokolové dostali až v roce 1895 při III. sletu, kdy prostor pláně na Letné nahradil již nevyhovující Střelecký ostrov a Královskou oboru. V té době již v řadách sokolských totiž cvičilo na 36 000 lidí. Následovaly šestileté cykly sletů, s nimiž všesokolská obec sílila. V roce 1912 byl na Letenské pláni vybudován 14 hektarový areál s kapacitou 100 000 diváků. Pětitýdenní program sletu byl připraven pro 300 000 diváků. V rekordní den se na tribunách tísnilo až 120 000 diváků, přičemž na ploše bylo v tu chvíli 11 500 cvičenců.



EPIZODA 3 - Sokolský stadión a fotbalové stadióny (už za republiky)
----------------------------------------------------------------------------

období 1. republiky na Letné

po páté v roce 1920, se konal na Letné 7.všekosokolský slet

vůbec největší ze všech sokolských událostí na Letné

Na tomto velkém stadionu se však neodehrávaly jen všesokolské slety, byl využíván samozřejmě i k dalším sportovním kláním. V roce 1921 se tu odehrála například I. dělnická olympiáda nebo rok následující III. světové ženské hry. V roce 1920, kdy sílící poptávce tisíců diváků stadion na Letné už přestával vyhovovat, vznikla myšlenka na stadion nový, větší…


v červnu 1921 se na sokolském cvičišti konala

1. dělnická olympiáda

na Letné se ovšem neprezentovali jen Sokoli - z dalších tělovýchovných to pak byla zejména DTJ - Dělnická tělovýchovná jednota - která měla, co se týče politického spektra blízko k Sociální demokracii. Veřejné cvičení DTJ proběhlo například na starém hřišti AC Sparty - k čemuž jim hornická kapela z Kladna hrála Píseň práce.


Pro dělnickou olympiádu byla Letné vybudována speciální infrastruktura - třeba tribuny, které se okamžitě po skončení olympiády začaly bourat, a vlastně vzalo za své celé původní sokolské cvičiště

Následující rok ovšem na Letné proběhla nová stavební vlna - a začala být budována nová sportoviště - která byla využívána daleko častěji původní cvičiště - na nových cvičištích již probíhaly sportovní akce prakticky každý týden.


EPIZODA 4 - klusácký a víceúčelový stadión za první republiky
----------------------------------------------------------------------

Již na jiném místě - za Petřínem vznikl největší stadion světa, Velký strahovský stadion neboli Masarykův stadion s kapacitou 250 000 diváků, kde se konal, mimo jiného, následující VIII. všesokolský slet již v roce 1926. Po přesunutí těchto sportovních událostí na Strahov byly prostory stadionu na Letné upraveny na klusácký a víceúčelový stadion s klopenou dráhou po obvodu pro dostihy, cyklistické a motocyklové závody.

Studentské kolonie

s rokem 1921 přišel na Letnou nezvyklý budovatelský ruch - výstavba ubytoven pro studenty - původně zamýšlené jako prozatímní - ovšem svému účelu sloužili asi padesát let - a řešili tak nejen nedostatek ubytovacích kapacit pro studenty - ale také vypomohly s ubytováním při různých společensko- sportovních událostech na Letné



EPIZODA 5 - letenská pláň a vojenské přehlídky, cirkusová vystoupení, první máje a fotbalové stadióny (v pozdějších obdobích)
-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Válečné události zasáhly i Letnou - v místech klusáckého stadiónu bylo například shromaždiště německého obyvatelstva prchajícího z Prahy - takže se Letné přezdívalo Malý Berlín. Víceúčelový klusácký stadión vzal za své - na letenské pláni měly například vystoupení cirkusy - pořádaly se zde vojenské přehlídky, první máje. Ovšem na Letnou se rovněž hojně jezdilo na fotbal, z jehož historie stručně dále


ČÁST 6 - fotbalové stadióny na Letné
------------------------------------------

Letná jako centrum nových sportů - stadióny na Letné

Na začátku dvacátého století se na Letnou nastěhoval tehdy ještě mladý sport, zvaný fotbal.

V roce 1901 si v blízkosti dnešního letenského tunelu zřídila svůj stánek - SK Slavia. Později vedle ní vzniklo hřiště DFC, čili německého fotbalového klubu, a pak ještě hřiště Sparty - umístěné v blízkosti tehdejší lanové dráhy.

Podíváme-li se na dobové snímky, zjistíme, že v roce 1926 nebyl na Letné jen stadion pro sokolské slety neboli klusácký stadion.

V té době se tu doslova tísnila další sportoviště. Češi začali objevovat nové sporty, které k nám přicházely hlavně z Velké Británie. Ať už to bylo ragby, bandy hockey nebo baseball. Hlavním lákadlem, které se mělo stát v příštích letech naším národním sportem, byl samozřejmě fotbal.

Mezi první české fotbalové kluby založené v roce 1893 patřila Slavie. Klub nejdříve hrával na Císařské louce, ale první řádný stadion postavil až na Letné, a to na přelomu 19. a 20. století.

Spolu s ní zde vystavěl svůj stadion německý fotbalový klub DFC Prag. Stadiony byly spolu v tak těsné blízkosti, že dokonce sdílely dělicí zeď. V roce 1917

Sparta- největší fotbalový stadión na Letné, nejblíže lanovce, v té době již exkalátoru

Sparťané vystavěli svůj stadion, jehož několikrát zrekonstruované a zmodernizované prostory tu stojí dodnes. Fotbalová klání třech největších českých fotbalových klubů se tu odehrávala až do konce II. světové války. Do Prahy tehdy přijížděly nejen houfně vznikající československé kluby, ale i zahraniční kluby. Naše fotbalové kluby tehdy patřily k těm nejlepším v Evropě. Díky tomu byl fotbal v meziválečném období nesmírně populární víkendovou zábavou. Na Letnou byl od Čechova mostu tehdy dokonce vybudován první český eskalátor, v dráze lanovky z roku 1891, aby urychlil příchod fotbalových fanoušků na stadiony.

V roce 1931 byl o této pražské fotbalové horečce dokonce natočen film “Muži v ofsajdu”, dle knižní předlohy Karla Poláčka. Ve filmu jsou vidět i dobové záběry unikátu pražského eskalátoru na Letnou.


ČÁST 7 - jiné sportovně společenské organizace
------------------------------------------------------

Jak již zmíněno výše - druhou nepočetnější sportovně-společenskou organizací po Sokolu byla

DTJ - Dělnická tělovýchovná jednota - jakožto přidružená organizace k Sociální demokracii, založena roku 1898

komunisticky orientovaná část DTJ se však oddělila a založila

Federaci DTJ

která zorganizovala vlastní sportovní událost Spartakiádu na Maninách








Vloženo: 25.3.2022



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 50 do následujícího políčka:

   





VĂ­ce informacĂ­ ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist