PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Brno - staré letiště (Flughafen Brünn)

Popis: letecká navigace a vzduchloď Italia

LETECKÁ NAVIGACE

ZÁKLADNÍ LETECKÁ NAVIGACE (cca od 1930)- GONIOSTANICE plus RADIOTELEGRAFNÍ STANICE a POVĚTRNOSRNÍ STANICE

letecké pozemní zaměřovací stanice tzv. "goniostanice - GONIO" a stanice obdobného charakteru

pozemní zaměřovací stanice GONIO byly pravděpodobně základním pozemním zaměřovacím prvkem - zaměřovaly polohu letadel a letounům předávaly informace o povětrnostní situaci a podobných záležitostech - i když navigace byla tehdy ještě na posádce letadla

kse se nacházely gonistanice: Pražské gonio PRG (Petřín) a brněnské gonio PBR (Královo Pole) - podle jiných pramenů se brněnské "gonio" nacházelo přímo na letišti


24.9.1938 byla Letecká povětrnostní stanice 13 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 605.
24.9.1938 byla Letecká radiotelegrafní stanice 14 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 605.
24.9.1938 byla Letecká radiogoniometrická stanice 2 začleněna do stavu Mobilisačního tělesa 605




LETECKÁ NAVIGACE - ROZHLASOVÝ VYSÍLAČ JAKO NESMĚROVÝ MAJÁK

Rozhlasový vysílač s doplňkovou funkcí jako letecký (ne)směrový maják tzv. MÁJA Komárov

Rozhlasový vysílač - Rundfunksender mohl být použít i jako letecký nesměrový ... Brno (Komárov) o výkonu 32 kW, 1 158 kHz (délka vlny 259,1 m) helo8788.

maják fungoval ve dvou režimech
1. (pouze) směrová navigace
2. navigace s kompasem - tedy i korekcemi

LETECKÁ NAVIGACE - SVĚTELNÉ MAJÁKY

Od roku 1930 na trati Praha - Brno - Bratislava budovány letecké světelné majáky.
Na hangáru letištní světelný maják měl být na hangáru a jiný letecký světelný maják se předpokládá na kopci Hády 424 m n. m.



VZDUCHOLOĎ ITALIA 1928

15.4.1928 v 1.50 hod. odstartovala vzducholoď Italia z letiště Milano k letu na pobřeží Baltu do města Stolp dnes polský Słupsk. Mezi šestnácti muži na palubě vzducholodi se přitom nacházel také český fyzik František Běhounek. První radiotelegrafické spojení s Prahou navázala Italia v 10.37 hodin. Osádka vzducholodi požadovala podrobnou zprávu o povětrnostní situaci nad územím Československa. Tu jí neprodleně poskytl Státní meteorologický ústav v Praze. Další takovou zprávu obdržela vzducholoď ve 12.17 hodin z Brna.

Ve 14.00 hod. vzlétl vstříc vzducholodi letoun pilotovaný šéfpilotem Karlem Brabencem. Přes všechen um se však se vzducholodí nesetkal. Jednak díky meteorologické situaci, jednak proto, že nemohli navázat radiové spojení. Kolem šestnácté hodiny dokončila Italia okruh nad Brnem a zmizela v oblačné frontě.

Pražské gonio PRG (Petřín) a brněnské gonio PBR (Královo Pole) bylo schopno zjistit její polohu. V pozdních odpoledních hodinách se však prudce zhoršilo počasí nad česko – moravským pomezím. V 16.30 hodin vyslal velitel Leteckého pluku č. 2 v Olomouci, podplukovník František Sazima další tři doprovodné letouny aby našly Italiu. Po pětatřiceti minutách letu vzducholoď dostihly severně od Moravské Třebové. Osádky strojů vzducholoď vyfotografovaly a doprovázely ji dál po trase Staré Město – Třebařov – Krasíkov – Albrechtice – Čermná – Vernéřovice – Letohrad. Zde Italia nabrala kurs na Kladsko a doprovodným letounům zmizela v mracích.




Datum:

Autor: JT koláž
Přispěl: Jan Tomášek



Vloženo: 22.8.2021








VĂ­ce informacĂ­ ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist