Luck-Synagoge (Luka-synagoga)

Beschreibung: Torzo márnice a branky
V márnici připravovali členové pohřebního spolku (Chevra kadiša) tělo zemřelého k pohřbu, bděli u něj, bylo zde prováděno omytí zemřelého za účelem dosažení rituální čistoty (tahara), přednášeny modlitby, zemřelý nesměl být podle tradice ponechán sám a v domě smutku. Náhrobek (eben zichron, hebr.kámen vzpomínek) se na hrobě vztyčuje při prvním výročí úmrtí (v jidiš járcajt), při dalších těchto výročích provádějí členové Chevra kadiša modlitby u hrobu, tuto službu si někteří zbožní Židé předplácejí za života formou příspěvku do pokladny spolku.
I nejbohatší Židé bývali pohřbíváni celkem prostě v bílém rubáši bez kapes (s sebou nevezmeš si ničeho), v prosté borové rakvi, šperky a květiny nejsou židovskými pohřebními rituály povoleny. Přemisťování ostatků je hrubým přečinem proti zásadám judaizmu. Do rakve byla zpravidla přidávána hrst zeminy z Erec Jisrael (země Izraelské), symbolizovala se tak touha po návratu do země předků, tak jak zpívají Židé v písni Hatikvah (hebr.Naděje, dnes hymna státu Izrael):

Tak dlouho, tak hluboko v srdci
duše Žida touží
a směrem k východu
oko hledí k Siónu
Naše naděje se ještě neztratila
ta naděje dvou tisíc let -
být svobodným lidem v naší zemi
v té zemi Siónu a Jeruzaléma.



Datum: 2008

Autor: Pavel Frýda
Beigetragen: Pavel Frýda



Eingegeben: 8.7.2008