EinloggenEinloggen AnmeldenAnmelden  ČeskyČesky
Emanuelshof (Emanuelův Dvůr) - Die Geschichte

Beigetragen: Zdena Binterová

(Übersetzung: Gerhard Stübiger und Kollektiv VÚHU unter der Leitung von Ing. Eva Lahodná)

Emanuelshof lag 17 km südsüdwestlich von Kaaden am Duppauer Gebirgsfuße auf einer Seehöhe von 522 m in der Nähe der Straße, die von Duppau über Bukwa nach Podersam führte. Es war ein kleines Dorf mit einem großen Vorwerk. Die Einwohneranzahl stieg niemals über 15. Das größte Gut war ein Hof, den bis zum Jahre 1945 die Czerniner im Besitz hatten. Auf dem Dorfplatz stand ein Holzkreuz, von 4 ausgewachsenen Eschen umgeben. Die Post und Pfarre des Dorfes gehörten zu Maschau, der Arzt war in Radonitz. Die Kinder besuchten die Schule in Deutsch Rust. Aus diesem Dorf stammte eine Reihe der Arbeiter, die auf dem Czerniner Vorwerk arbeiteten.

Es wurden hier vor allem besonders widerständige Getreide- und Futterpflanzenarten angebaut, verbreitet war auch Bienen- und Schafzucht. Im Winter verdienten die Einheimischen beim Holzfällen oder arbeiteten in der Schneidmühle im nahen Bukwa.

Emanuelshof war eines der jungen Dörfer. Die erste bekannte schriftliche Nachricht stammt erst aus dem Jahre 1787, in dem es zur Herrschaft Schönhof gehörte, dessen Besitzer seit dem Jahre 1624 Graf Czernin aus Chudenitz war. Im Jahre 1846 waren in Emanuelshof 13 Konskriptionsnummern und 66 Einwohner.

Als im Jahre 1848 die Verhandlungen über Festlegung des Gerichtsbezirks Duppau verliefen, wurden auch die Dörfer Dobrenz und Emanuelshof miteingegliedert. Im Jahre 1850 wurde Emanuelshof zur Ortschaft Dobrenz und im Jahre 1869 wurden beide Dörfer in den Bezirk Kaaden eingereiht.

Am Ende des vorigen Jahrhunderts lebten hier nur Einwohner deutscher Nationalität und Katholiken. Zur Zeit der ersten Republik lebten hier keine Tschechen. Nach der Aussiedlung der Deutschen siedelten sich hier zwar 8 Tschechen an, aber bald verließen auch diese das Dorf. Im Jahre 1950 wurde Emanuelshof mit seinen 6 Einwohnern der Gemeinde Böhmisch-Rust angegliedert. Zum 1. 1. 1979 ging es nach der Aussiedlung ein. In den letzten Jahren gab es hier eine Schäferei und in der nahen Sandgrube auch einen Luftschießraum. Zurzeit zeugen vom Vorhandensein des ehemaligen Dorfes nur verfallene Gemäuer und Kellerreste.

Eingegeben: 15.4.2005



Kommentar und weitere Informationen


Rohozec [Petr 21.12.2009 21:30] | Reagieren
Emanuelův dvůr byl připojen roku 1950 k Rohozci, ale k Podbořanskému, tehdy možná ještě Německému... Ten je totiž 2 km daleko a sousedí s Emánkovem, jak se mu tam říká. Kadaňský Rohozec je 10 km daleko, přes cca 7 katastrů.
Re: Rohozec [Zdeněk Pechar 21.12.2009 21:50] | Reagieren
V tomto případě vzdálenost nerozhoduje. Zde jde o to že Německý Rohozec už je v jiném okrese (byl i dříve). Hranice Kadaňského okresu (dnes Chomutovského) byli a jsou i dnes, těsně u Podbořanského Rohozce. Tudíž Emanuelsdorf, i když se to zdá divné, je zde zařazen správně.
Re: Re: Rohozec [Petr 21.12.2009 23:19] | Reagieren
Tohle mě sice napadlo, ale v tom případě nechápu, proč tedy nebyl připojen k obci Dobřenec, nebo Maštov, protože s Kadaňským Rohozcem ani nepřímo nesousedí, navíc v té době prý již Kadaňský Rohozec nebyl samostatná obec. To mě zaráží...
Re: Re: Re: Rohozec [Zdeněk Pechar 22.12.2009 18:01] | Reagieren
Celé je to složitější. Původně patřila osada, spolu s dvorem, pod Dobřenec. A ten stejně jako Český Rohozec do okresu Doupov. Mašťov byl v okrese Podbořany, zhruba do roku 1950. V době utvoření VVP Hradiště byly tyto obce, co zůstaly mimo VVP, zařazené pod okres Kadaň. V té době byla nejbližší spádová obec v Kadaňském okrese, obec Český Rohozec. Takže zanikající Emanuelshof, Konice a Dobřenec spadly do Č. Rohozce. Ostatní obce ve VVP byly dány do okresu Karlovy Vary. Až při změně uspořádání okresů roku 1961, kdy byl utvořen okres Chomutov a Mašťov byl vyjmut z Podbořanska, spadly tyto obce pod Mašťov.
Re: Re: Re: Re: Rohozec [Petr 22.12.2009 19:15] | Reagieren
Děkuji. Už je mi to jasné a má to logiku. Je to krásné místo.
Emánkov [N.Gutzerová 1.12.2014 23:26] | Reagieren
Už jsem tam dlouho nebyla, v 60. letech se tam ještě chodilo pro mlíko od krav. V 70. letech už to bylo hodně spustlé, dlouho tam ještě udržovali krávy, ale co poslední obyvatelé odešli, skončily i krávy. To bylo koncem 70.let. Pak znourali i ten chlív.
 Kommentar und weitere Informationen
Name:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Thema:
Kommentar/Präzisierung:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 18 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist