EinloggenEinloggen AnmeldenAnmelden  ČeskyČesky
Hurkenthal (Hůrka) - Hůrka ve vzpomínkách pamětníků

Beigetragen: Cumbuch Manana

Dovolím si přiložit dva citáty z knih.

První je z knihy "Toulky Šumavou" od MUDr Otto Kaskouna, Dr Radovan Rebstöck, Sušice 1999:
Na začátku padesátých let jsem byl asi s deseti záložními důstojníky na tříměsíčním mimořádném cvičení v újezdu Dobrá Voda. Řada jich toužila poznat tento neznámý, nepřístupný hraniční úsek a tak všechen volný čas i víkendy jsme věnovali cestám po okolí. Byli jsme ubytováni v rozložitém statku na Slučím Tahu, takže do odlehlých míst nebylo daleko. První cestu jsem zvolil do Staré Hůrky. Vedla mne k tomu neodolatelná touha spatřit po létech tu lesní enklávu, v níž se rozložily většinou dřevěné chalupy této obce. V letním podvečeru jsme vyrazili do lesnatého svahu, kolem pralesních jedlí a lipovou alejí, která ústila přímo u portálu uprostřed lodní zdi. Vesnice liduprázdná, ale ještě nezničená. Bývalý poschoďový hotel měl okna ještě opatřena okenicemi, ve farské zahradě jsme našli přerostlé keře rybízu, dosahující výšky dvou metrů. Kostel sv. Vincence dosud neporušený (postavený v r. 1789 Hafenbraedlem se štíhlou věží přistavěnou Jiřím Kryštofem Abelem 1819), a tak celá tichá vesnice na nás dělala dojem spícího, zakletého pohádkového kraje. První kroky patřily svatyňce. Byla plná sena. Vylezli jsme na kůr a odtud jsme dohlédli na obdélníkovitý rám s nápisem:
Altare privilegiatum.
To bylo jediné, co z oltáře zůstalo. Byl to zvláštní pocit obzírat kostel proměněný ve stodolu. Nejstarší kolega nás vyzval ke krátké motlitbě a jistě to byla první modlitba, která tu po létech zazněla společně z úst několika mužů. Opodál kostela na hřbitově byla kaple s podsklepenou kryptou. Kaple zela prázdnotou. Sestoupili jsme do neporušené krypty, přeskočili hřbitovní zídku a spěchali k jezeru. Na to asi za dva týdny jsme si vyšlápli s jedním přítelem znovu k jezeru. Když jsme míjeli kostel, slyšeli jsme od krypty hlas harmonik, halekání, do kterého se mísil zpěv opilců. Před kryptou jsme viděli otevřené rakve z krypty, v nich mumie a co navíc, několik opilců poskakovalo s mumiemi, či jejich torzy kolem kaple. Bylo to příliš nečekané a drastické. V nejbližších dnech došlo k úklidu. Když jsem v roce 1968 navštívil Hůrky znovu, z celé vesnice stála jen kaple s kryptou, bohužel prázdnou. Tehdy mi táhlo hlavou, co by tomu asi řekl Karel Klostermann, kdyby viděl toto zohavení mrtvol a posléze prázdnou kryptu...

Druhý citát je z knihy "Šumava - Co zmizelo z Královského hvozdu" od Viléma Kudrličky, Baset, Praha 2005:
O kapli sv. Kříže a kryptě mi (V.K.) vyprávěli pamětníci. Jedním z nich byl i pan Kutil ze Zahrádky u Velhartic:
"V letech 1949 - 1950 jsem z Hůrky svážel dřevo. Kaple byla v té době zavřena. Jednou ale vojáci, kteří na Hůrce byli, ji otevřeli, a tak jsem se mohl podívat jak do kaple, tak do krypty. Dobře si pamatuji na rakve se skleněnými víky i na pěkně zdobené rakve cínové."
Další pamětnice, 82letá učitelka Hozáková, mi (V.K.) v roce 1997 napsala:
"Asi 10letá jsem s babičkou chodila do kaple, když přišli nějací turisté a chtěli se do ní podívat. Tak jsem se dostala i do krypty. Byla tam též pochována jedna dívka, která se měla utopit v jezeře Laka. Měla na krku 3 řady pravých perel a jen jedna kulička svítila jako nová. Dodnes ji vidím. Takže žádná vesnická dívka to nemohla být. Věděla jsem, že v jezeře se nějaká dívka utopila, ale kdo a odkud byla a kde je pochována, to nevím."
Zmíněná dívka s perlovým náhrdelníkem byla Catharina Abele, provdaná za továrníka Mayera ve Vimperku. Zemřela na mrtvici ve svých 49 letech. V jezeře se utopila dcera hospodáře z nedalekého stavení na Vysoké holi a toto neštěstí připsal Karel Klostermann ve svém románě Skláři Catherině Abele, kterou přejmenoval na Lucilku Chableovou.

Eingegeben: 14.8.2007



Kommentar und weitere Informationen


utonutá v jezeře Laka [T.Kučera 9.8.2009 18:16] | Reagieren
Hm,tak to je pro mě docela zklamání,že K.Klostermann mění i způsoby smrti lidí v jeho romá nech.Myslel jsem si,že mění jen jména a že životní příběhy lidí se vším všudy jsou nepozměněné a podle skutečnosti.Zajímal by mě důvod,proč to tak udělal.No to se asi už nedozvím.
Re: utonutá v jezeře Laka [P.B. 15.2.2015 19:14] | Reagieren
Zřejmě asi z piety, a pak nebyl kronikář ani bulvární novinář, ale psal romány, krásné romány.
 Kommentar und weitere Informationen
Name:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Thema:
Kommentar/Präzisierung:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 96 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist