Waltersgrün (Valtéřov) - neprávem opomenut
Beigetragen:
Radim HettnerOsada rozptýlená v údolí Valtéřovského potoka v nadmořské výce okolo 630 metrů. Německý název značí Walterovu louku nebo háj. Ve 14. století patřila osada k lubskému panství, ale ji v roce 1184 je zde zmiňován Ullersgrün, dvůr klátera Waldsassen. V roce 1348 je osada poprvé zmiňována jako Valtéřov. V roce 1523 Loketský urbář připomíná čtyři poddané. V roce 1654 je v Berní rule uváděno 7 domů a 49 obyvatel. Osada se dělila na Horní a Dolní. Hranici mezi územím Chebska a Kraslicka zde tvořil Zlatý potok (Goldbach). Obyvatelstvo se v této době ivilo pálením dřevěného uhlí pro hamry v okolních lesích. V roce 1850 se stal Valtéřov osadou obce Kostelní. Při sčítání v roce 1900 zde bylo napočítáno 24 domů a 147 obyvatel. Farou a kolou patřil Valtéřov k nedaleké vesnici Kostelní. V roce 1919 se Valtéřov stal samostatnou obcí. Při sčítání v roce 1921 měla obec 26 domů a 151 obyvatel. V té době se zde těilo stavební i palivové dříví, eny se zabývaly itím a vyíváním. V této době mohl íznivý poutník ukojit svou potřebu ve dvou hostincích. Vrchol prosperity vesnice, alespoň statisticky, byl v roce 1930, kdy zde nacházíme 31 domů a 158 obyvatel. Poté následuje nevyhnutelný pád, spousty padlých ve druhé světové válce a dalí rána přila v roce 1946, kdy drtivá větina německých obyvatel byla odsunuta ze své vlasti a následkem toho dolo k devastaci mnoha budov v obci. V roce 1952 obec ztratila svou samostatnost a v následujícím roce se Valtéřov stal součástí obce Kostelní. Avak ani integrace čtyř obcí (Kostelní, Kámen, Počátky, Valtéřov) nezabránila dalí migraci obyvatelstva z této krásné, avak drsné krajiny a v roce 1976 se vechny obce staly integrální součástí Kraslic. Dnes se zde v obci nachází polorozpadlý kravín a asi pět domů. Z toho obydleny jsou trvale pouze tři.
Eingegeben: 31.5.2008 
