Amonsgrün-Synagoge und das Judenviertel (Úbočí-synagoga a idovská čtvr) - Stručně k historii idovského osídlení v Úbočí
Beigetragen:
Pavel FrýdaPřítomnost idů je v místě sice písemně doloena a od počátku 19.století, nicméně jistě zde idovské rodiny ily ji dříve, snad u ve středověku. idovská čtvr se nacházela v západní části obce pod zříceninou hradu Borengrýn, ale nejednalo se o přísně separované ghetto. Této části obce se říkalo poněkud nadneseně Judenstadt (tj.idovské město, v místním dialektu se vyslovovalo jako Guntód). Stávalo zde 17 idovských domů a malá synagoga, avak v r.1889 z nich vyhořelo 9 domů i synagoga. Ačkoliv se poté větina idovských rodin vystěhovala, synagoga byla jetě obnovena. V r.1896 ilo ve vsi jetě 5 idovských rodin, ale v r.1930 zde ji ádný id nebydlel. Dobový zdroj zaznamenává jména zdejích idovských rodin: Löwi, Reichl, Gutmann, Sacher, Schimmer, Meier, Bloch, Kamm, Falk, Adler, Fischel a Kohn. Po r.1897 v synagoze ustaly bohosluby, zdejí idovská náboenská obec zanikla a duchovní správu nad zbývajícími obyvateli idovské víry převzal rabinát v Lázních Kynvart. Stavba synagogy byla odprodána a v r.1902 přestavěna na obytný dům. Mezi lety 1953-60 byly oputěné domy v bývalé idovské čtvrti zbořeny, včetně domu, který býval synagogou. Její přesnějí polohu dnes v porostu nelze ani určit.
Jedinou památkou na přítomnost idů tak zůstává hřbitov idovské obce jině od Hradního rybníka, který se nachází před dnením vjezdem do obce. Návtěvník jej snadno najde zamíří-li od silnice stezkou po východním břehu rybníka a po asi 200 metrech uvidí vchod a zdi hřbitova. Pozem.parcela č.1076, kat.území Úbočí u Dol.andova, má výměru 1471 m2, ale prostor, který ohraničují zdi není ani poloviční. Pozemek je vlastnictvím obce Dolní andov. První zmínka je o hřbitovu sice a z r.1837, pravděpodobně ale bude starí, ačkoliv přiblině stovka dochovalých náhrobků pochází pouze z 19.století. Dříve měli být zemřelí dopravováni přes rybník pramicí. Této pověsti musí dát turista zapravdu, nebo stezka kolem rybníka vylučuje přenáení rozměrnějích břemen. Dnes je hřbitov hezky zrekonstruován, je průběně opravována i ohradní zeď a toto malebné místo určitě stojí za návtěvu.
Zdroje: R.vandrlík, Historie idů v Mariánských Lázních
B.Rozkoná-P.Jakubec, idovské památky Čech
H.Gold, Die Juden und Judengemeinden Böhmens in Vergangheit und Gegenwart str.321
Eingegeben: 16.6.2008