Schloss Hörsin (zámek Hrzín) - historie v pár řádcích

Beigetragen: Radim Hettner

Ze svého putování po okolí mého bydliště jsem se rozhodl postupně zmapovat a přiblížit bohatou historii zdejšího kraje i širšímu plénu. Jako první krok zmapuji osudy zámku a částečně i vesnice Hrzín (německy Hörsin).

Dalo by se říci, že je s podivem, jak dlouhou a bohatou historii obsahuje mikroregion lubsko a přilehlé okolí. Vesnice Hrzín (cca. 7 km. od Lubů směrem na Cheb), není v tomto ohledu výjimkou, je připomínána ve Waldsassenských análech již roku 1185. Krátkou dobu poté patřila ves Markvartovi z Vokova, který ji však opět klášteru roku 1257 daroval. Po nějaké době Hrzín byl součástí Lubského újezdu za nevyjasněných majetkových poměrů. Ty se ujasnily ve čtyřicátých letech 16 století, kdy vesnice přešla do držení Multzů z Valdova a zůstala tak do poloviny 20. století. Zámek však záhy, v roce 1834, koupil Josef Jáchym Auersperg spolu s druhým statkem Zadní Valdov. V roce 1901 zámek zdědili Kopalové. Během pozemkové reformy ve dvacátých letech koupil zámek statkář G. Anders a jeho potomkům byl poté zámek v roce 1945 zabrán a převeden do majetku státu.

Zámek v Hrzíně, založený Multzy v poplužním dvoře, byl situovaný do severozápadní části vesnice. K jeho vlastní výstavbě došlo mezi lety 1800-1806. Jednalo se o velké patrové obdelné stavení s půdním polopatrem, kryté mansardovou střechou. Do dvora se otáčelo vstupním průčelím členěným devíti okenními osami, z nichž tři střední tvořily plochý rizalit završený trojúhelným štítem. Okna zvýrazňovaly prolamované nadokenní římsy, dveřní otvory byly lemovány profilovanými ostěními. Hrzínský zámek byl po roce 1945 využíván především jako účelová budova pro zemědělské potřeby státního statku. Jelikož tento zanedbával základní údržbu, dostal se brzy do havarijního stavu a jako neudržovaný byl beze zbytku zbořen a navždy ztracen.

Zpracováno na základě knihy Hrady, zámky a tvrze na chebsku od Jiřího Úlovce.

Eingegeben: 2.8.2008