Schloss Hörsin (zámek Hrzín) - historie v pár øádcích

Beigetragen: Radim Hettner

Ze svého putování po okolí mého bydlištì jsem se rozhodl postupnì zmapovat a pøiblížit bohatou historii zdejšího kraje i širšímu plénu. Jako první krok zmapuji osudy zámku a èásteènì i vesnice Hrzín (nìmecky Hörsin).

Dalo by se øíci, že je s podivem, jak dlouhou a bohatou historii obsahuje mikroregion lubsko a pøilehlé okolí. Vesnice Hrzín (cca. 7 km. od Lubù smìrem na Cheb), není v tomto ohledu výjimkou, je pøipomínána ve Waldsassenských análech již roku 1185. Krátkou dobu poté patøila ves Markvartovi z Vokova, který ji však opìt klášteru roku 1257 daroval. Po nìjaké dobì Hrzín byl souèástí Lubského újezdu za nevyjasnìných majetkových pomìrù. Ty se ujasnily ve ètyøicátých letech 16 století, kdy vesnice pøešla do držení Multzù z Valdova a zùstala tak do poloviny 20. století. Zámek však záhy, v roce 1834, koupil Josef Jáchym Auersperg spolu s druhým statkem Zadní Valdov. V roce 1901 zámek zdìdili Kopalové. Bìhem pozemkové reformy ve dvacátých letech koupil zámek statkáø G. Anders a jeho potomkùm byl poté zámek v roce 1945 zabrán a pøeveden do majetku státu.

Zámek v Hrzínì, založený Multzy v poplužním dvoøe, byl situovaný do severozápadní èásti vesnice. K jeho vlastní výstavbì došlo mezi lety 1800-1806. Jednalo se o velké patrové obdelné stavení s pùdním polopatrem, kryté mansardovou støechou. Do dvora se otáèelo vstupním prùèelím èlenìným devíti okenními osami, z nichž tøi støední tvoøily plochý rizalit završený trojúhelným štítem. Okna zvýrazòovaly prolamované nadokenní øímsy, dveøní otvory byly lemovány profilovanými ostìními. Hrzínský zámek byl po roce 1945 využíván pøedevším jako úèelová budova pro zemìdìlské potøeby státního statku. Jelikož tento zanedbával základní údržbu, dostal se brzy do havarijního stavu a jako neudržovaný byl beze zbytku zboøen a navždy ztracen.

Zpracováno na základì knihy Hrady, zámky a tvrze na chebsku od Jiøího Úlovce.

Eingegeben: 2.8.2008