Einloggen Anmelden Ăesky | | Drosau-Synagoge (Stráov-synagoga) - idovské osídlení ve Stráově a zdejí synagoga
Beigetragen: Pavel Frýdaidovská obec v poumavském městečku Stráov bývala velice starobylá, první listina zmiňující se o přítomnosti idů pochází z r.1405. Jejich počet listina neuvádí, ale v r.1441 zde idé měli obývat ji 16 domů a v 16.století je uváděno 20 idovských domů. Tento počet zůstal ustálen a do r.1848, kdy idé obývali stejný počet domů a ilo v nich 43 rodin. Jednalo se o nejpočetnějí idovskou obec na Klatovsku, po občanském zrovnoprávnění vak počet idovských obyvatel jen klesal, v r.1880 to bylo 78 osob idovské víry, v r.1900 zde bydlelo 42 idů a poslední údaj z r.1930 uvádí 4 občany hlásící se k judaizmu. V průběhu německé okupace přímo ze Stráova nebyl ji pravděpodobně ádný idovský občan deportován, nicméně památník Yad Vashem uvádí 9 obětí nacistické genocidy, které se ve Stráově narodili-Vilemína Becková, roz.Stadlerová (zahynula v Treblince ve věku 70 let), Vima Ledererová, roz.Brumlová (Osvětim,49 let), Jiří Stadler (Terezín, věk neznámý), Otto Stadler (věk i místo smrti neznámé), Paulina Valosek (dívčí jméno nezjitěno, Osvětim, 39 let), Regina Löwithová (Terezín, 60 let), Karolina Hutterová, roz.Singerová (Terezín, 74 let), Jindřich Bruml (Osvětim, 60 let) a Pavel Feigl (Osvětim, 39 let). idovské ghetto bývalo v severozápadní části městečka za hradbami středověkého opevnění. Později se této části neoficiálně říkalo idovská ulice. Nejprve bývaly idovské domy označeny římskými čísly, od r.1880 pak běnými arabskými. idovským majitelům patřívaly domy čp.180-199, větina z nich je v různých přestavbách dochována. Dobový zdroj zmiňuje i jména idovských rodin-Stadler, Singer, Bruml, Sprinzel, Bloch, Kohner, Lewith, Weiner, Kübl, Steinbach aj. První zmínka o existenci zdejí synagogy pochází z r.1680, ale původně dřevěná stavba byla nepochybně starí. Novou zděnou synagogu si postavila zdejí idovská obec v r.1808, bývala to bohatě vybavená barokní stavba. Se slábnoucí idovskou náboenskou obcí byla uívána k bohoslubám stále méně. V r.1882 vyhořela střecha synagogy, ale byla obnovena. Po r.1905, kdy byla ve Stráově idovská náboenská obec zruena, ustaly v synagoze bohosluby úplně a budova byla uívána jako skladitě. Zbořena byla v r.1954, stavba stávala v proluce mezi dneními čp.189 a 187, místo není dodnes zastavěno (spojená stav.parcela č.129 o rozloze 421 m2, kat.území Stráov, v majetku soukromé osoby). Dochovaný jednopatrový dům čp.189 býval kolou (cheder) idovské náboenské obce, podle tehdejích zvyklostí býval v přízemí byt rabína a v patře učebna. O zdejích rabínech se bohuel zdrojová publikace nezmiňuje, snad kromě rabína Arona Blocha, který zemřel ve věku 55 let a byl pohřben v r.1863 na zdejím hřbitově. Zdali zde působil, nebo zde byl jen pohřben není známo. Z činovníků u synagogy je uveden pouze obchodník s kůemi Josef Steibach jako "idovský kostelník" (tedy ames tj.správce synagogy). Mimo ghetto u domu čp.25 je dochována budova rituální idovské lázně-mikve*, dříve se místo u vyhláeného pramene "Perlovka" nazývalo "V lázni". Dnes domek slouí jako holubník a chlívky. Hřbitov idovské náboenské obce je oficiálně neznámého stáří, ale jistě je starobylý, moná téměř 600 let starý. Je vzdálen asi 1,5 km východně od středu městečka, dnes ukryt v lese. Poutník jej najde poměrně snadno, cestou na Lukavici mine benzínku a pak u kříku odbočí vpravo na polní cestu, mine dnes revitalizované rybníčky a pak se vydá do kopce po louce, podél lipové aleje. Ta slouila jako kryt starí cesty, ale ta je dnes neschůdná, na konci aleje ji návtěvník vlevo uvidí v lese zdi hřbitova a opravenou branku vchodu. Celý areál i ohradní zeď jsou dnes krásně rekonstruovány firmou Matana a lze na něm obdivovat nejen nádherně provedené, ale té pozoruhodné náhrobky, od první poloviny 18.století do r.1925 v počtu asi 250. Hřbitov zaujímá rozlohu 1723 m2 (pozem.parcela č.1003, kat.území Stráov na umavě, v majetku Federace id.obcí ČR). Větina náhrobků zachovává tradiční východní orientaci, některé jsou vak otočeny na západ. Vzhledem k odbornosti fi.Matana lze vyloučit chybné znovuosazení stél při rekonstrukci. Závěrem by bylo vhodné uvést citaci ze zdrojové publikace, kdy tehdejí autor Rudolf Kříek (učitel a kronikář města Stráova) hodnotí vztahy mezi idy a tehdejí majoritní společností nezvyklými, a téměř dojemnými slovy: "Ku cti idů stráovských nutno uvésti, e hlásili se vdy...věrně k národnosti české. Bylo to patrně vlivem tradice z dávné minulosti. Vdy se také a rádi v české společnosti pohybovali. Ve Stráově znamenali ivel přičinlivý, zámoný, obchodně rutinovaný a inteligentní...těili se u spoluobčanů znamenité vánosti. Po nějaké rasové nenávisti .... nebylo tu stopy." *mikve-rituální lázeň k dosaení čistoty (tahara), nezbytná součást idovské náboenské obce, voda musí pocházet z přírodního zdroje a mnoství vody musí být udrováno podle předepsaných pravidel. Mui se mají rituálně ponořit před ábesem (sobota) a svátky, eny po menstruaci, před svatbou a po porodu. Dnes udrují tyto přísné předpisy jen velmi zboní idé. Zdroje: R.Kříek, Dějiny idů ve Stráově (1931) B.Rozkoná-P.Jakubec, idovské památky Čech (2004) Eingegeben: 12.8.2008
Kommentar und weitere Informationen Poslední id ve Stráově [Jiří Weingärtner 9.11.2008 21:02] | ReagierenPravděpodobně poslední stráovský id p. Feigl, majitel koeluny, přeil Osvětim, kde vak zahynula jeho ena a dcera. Nakrátko se vrátil do Stráova, kde jsem se s ním jako 6letý viděl. Brzy na to prý zemřel v Praze. Re: Poslední id ve Stráově [Pavel Frýda 10.11.2008 20:26] | ReagierenDíky za objevnou poznámku. Při psaní článku jsem vycházel ze záznamů památníku Yad Vashem (hebr.doslova Pomník a jméno), který ádné oběti holocaustu deportované přímo ze Stráova neuvádí. Proto je v článku ono slovo pravděpodobně. Záznamy památníku obsahují jména pouze 2 miliónů obětí ze 6 miliónů, tam kde nepřeil nikdo ze známých a příbuzných, není také nikdo, kdo by vyplnil pamětní list oběti, popř. o monosti nevěděl, nebo v důsledku vytvoření "elezné opony" neměl monost nic do památníku zaslat, apod. .....Nicméně je zřejmé, e některé osoby jsou naopak uvedeny duálně. Feiglovi budou pravděpodobně poslední idovská rodina ijící ve Stráově (4 osoby), která se hlásila k judaizmu při posledním předválečném sčítání obyvatelstav ČSR. Re: Poslední id ve Stráově [Pavel Frýda 18.1.2009 18:26] | ReagierenNedávno jsem měl monost se podívat znovu do Golda, Die Juden und Judengemeinden...etc. a ve stati o Stráově přímo o p.Karlu Feiglovi píe autor R.Kříek: "Ve Stráově setrvala pouze jediná idovská rodina. Po Benediktu Stadlerovi převzal továrnu na vydělávání koí a moderně zařídil nynějí majitel Karel Feigl." Bohuel více se tam nepíe, není tam na rozdíl od rodiny Stadlerů portrétní snímek p.Feigla. Re: Poslední id ve Stráově [Veronika 26.3.2016 19:53] | ReagierenHledám jednu idovku, Therez/ Tereza Lasnerová roz. 1785, manlka Josefa Lasnera čp.45. Způsobila npoár 1828 a poté není k dohledání. Matriky mlčí, není nikde zapsaná. Poradíte? R. Kříek Kronika [Veronika 26.3.2016 19:51] | ReagierenNásledkem pokračujícího vystěhovalectví bylo ve Stráově v r. 1894 u jen 11 id. rodin o 45 členech. Během dalích let vystěhovaly se ze Stráova vecky idovské rodiny a na jednu /K. Feigl/. Jeho dědicové, poslední idé ve Stráově, přesídlili i se závodem do Klatov v r. 1934? Stráovským idům - vystěhovalcům ve Světě těstí větinou přálo, a dosáhli významných postavení. Do Klatov se vystěhovali:
Singer Moric, kupec
Levit Mojí, koeluh /před r. 1875/
Bruml B. Isák, zřídil továrnu na Vatu /vatovnu/,
Weiner Arnot, majitel továrny na kůe,
Bruml Abraham /Salčák/, obchodník koemi /r. 1894/
Bruml , majitel parní pily a chem. továrny.
Do Přetic se vystěhoval sklenář Bloch Samuel /r. 1897/
Do Plzně přesídlil kupec Levit Markus /1860/
Do Prahy se odstěhovali:
Sprinzelles imon /Samuel/. Jeho nástupci vybudovali velký dovozní velkoobchod s osadnickým zboím.
tádler J., majitel továrny na oleje v Praze-Vysočanech
tádler Jakub, privatier na Kr. Vinohradech. Jeho syn
tádler Frant., majitel velkoobchodu átky a textilem
Do Vídně: Singer Eduard, obchodník a mnozí jiní.
Do Saské Kamenice /dnes Karl Marx Stadt/: I. Weiner, majitel továrny na doutníky
Do USA: tádler Leopold, obchodník /r. 1866/
tádler Leopold, bankéř v New Yorku
Levit Lazar, obch. kůemi a lihovinami
Singer Ludvík,
Singer Albert a j.
Tak zanikla idovská osada ve Stráově po 600ti letém trvání. Re: R. Kříek Kronika [Luděk 28.3.2016 08:47] | ReagierenMěsto Chemnitz (Saská Kamenice) se jmenovalo Karl-Marx-Stadt jen mezi lety 1953-1990. opis [Veronika 28.3.2016 08:51] | ReagierenJedná se o opis z kroniky R. Kříka práce z let 1934-1964, kterou jsem dostala
Kommentar und weitere Informationen
|
| | |  VĂce informacĂ ZDE | Trocha reklamy na podporu webu:
| |