EinloggenEinloggen AnmeldenAnmelden  ČeskyČesky
Kurschin-Synagoge (Kořen-synagoga) - Synagoga v Kořenu a místní židovské obyvatelstvo

Beigetragen: Pavel Frýda

První písemná zpráva o židovském osídlení v obci Kořenu pochází z r.1702. Je však pravděpodobné, že Židé zde žili již dříve, neboť v této odlehlé krajině hledali útočiště před pronásledováním u místní drobné světské šlechty, která vzala zavděk židovskými daněmi a poplatky, jimiž bohatí feudálové a církevní vrchnost opovrhovali. Zmíněná první zpráva uvádí v r.1702 celkem 6 zde žijících Židů, v r.1793 to bylo 51 osob židovské víry, v r.1880 v obci žilo ještě 34 židovských obyvatel (10,2% obyvatelstva obce), v r.1900 už jen 6 Židů (1,9%) a v r.1930 se ještě 4 zdejší občané (1,4%) hlásili k judaizmu. V r.1939 nechaly německé okupační úřady deportovat do vyhlazovacích táborů dva poslední židovské obyvatele-sourozence Friedu a Rudolfa Steinerovi z čp.50. Jejich osud sice není přesně znám, ale nepochybně oba zahynuli....Židovská náboženská obec zde existovala od 18.století, ještě v r.1870 provozovala školu a měla 91 členů z místa i okolí. Odchodem Židů po občanské emancipaci však náboženská obec postupně početně slábla a v r.1893 převzal duchovní péči o zbývající židovské duše rabinát v Chodové Plané. Zdejší Židé se živili zejména obvyklou obchodní činností všeho druhu, z řemesel zde byli kožešníci a sklenáři. V r.1859 bylo v Kořenu ve vlastnictví Židů 16 domů, do dnešních dnů se jich dochovalo jen několik, mezi nimi v přestavbě i budova synagogy, která však není v dobrém stavu a dala by se zařadit mezi ohrožené objekty.
Synagoga se nachází v západní části obce, jako první budova vpravo při vjezdu do vesnice, dnes nese ev.č.8. Stojí v nejvyšším bodě vísky, jejíž tvoří poměrně výraznou dominantu (stav.parcela č.7 o rozloze 212 m2, kat.území Olbramov, majetek soukromé osoby). Budova byla postavena pravděpodobně v první třetině 19.století, její vnější zdi jsou téměř 1 m silné. Přízemí bývalo obytné s několika byty a v patře se nacházel vlastní modlitební sál s vysokým klenutým stropem. Do patra se stoupalo úzkým strmým dřevěným schodištěm. I v patře bývaly dva byty pro rabína a učitele. Pod schody se nacházela malá pekárna macesů*. Na konci 19.století byl dům židovskou obcí prodán a poté sloužil k obytným účelům, po r.1945 byla odstraněna i původní typická půlkruhovitá synagogální okna. Ve štítě někdejší synagogy jsou dodnes patrné zbytky slunečních hodin.
Na přítomnost židovského obyvatelstva upomínala řada německých pomístních názvů, např. Hinter den Judenhäusern (Za židovskými domy), jeden z pramenů se nazýval Guntauch** (Židovské ponoření) a na Kořenském potoce bývala jedna z hlubších partií nazývána Gundümpfl (Židovská tůň), snad obě posledně zniňované lokality sloužily jako improvizované mikve***, o této nezbytnosti židovské náboženské obce nejsou jinak žádné záznamy.
Dnes připomínají místní židovské osídlení pouze výrazné zbytky hřbitova, které se nacházejí asi 200 m východně od obce v příkrém svahu Kořenského potoka. Od polní cesty do Vísek je ke hřbitovu vysekána v porostu cesta a pro znavené cestovatele je zde zhotovena lavička. Zbytky zdí, které bývaly 1 m vysoké, ohraničují prostor 522 m2 (pozem.parcela č.76, kat.území Kořen, v majetku Federace žid.obcí ČR). Hřbitov byl založen mezi lety 1825-31 a poslední pohřeb se zde konal v r.1936, tehdy zde bývalo okolo 70-80 náhrobků. Pohřebiště bylo těžce poškozeno za nacistické okupace, po ní se nic neopravovalo a bylo ponecháno osudu. Až v r.2004 byl hřbitov opraven péčí obce Olbramov, bylo na něj navráceno i několik v rybníčku nalezených fragmentů náhrobků a je mu dopřáváno základní údržby. Dnes se zde nalézá okolo 30 stél, nebo větších torz a řada drobných fragmentů náhrobků. Nejstarší náhrobek je datován r.1844, nejmladší je z r.1920. Orientace dochovaných náhrobků je tradiční východní. Od r.2006 je tento hřbitov prohlášen nemovitou kulturní památkou.

* maces-(hebr.macot) placky z nekvašeného chlebového těsta, jídlo typické pro židovský svátek Pesach (slavený v březnu, nebo v dubnu, časově blízký velikonocím). Židé tímto svátkem vzpomínají na útěk z egyptského otroctví a podle tradice se na pochodu museli živit těmito plackami.

**Guden, zkráceně Gun-v místním německém dialektu židovský, např. kořenské synagoze se říkalo Gudentempel, nebo Guntempel a v nedaleké obci Úbočí (Amonsgrün) na Chebsku se židovské čtvrti říkalo dosti nadneseně Gunstadt (Židovské město), vyslovovalo se jako Gunštód atd.

***mikve-rituální lázeň, nezbytná součást židovské náboženské obce, voda musí pocházet z přírodního zdroje a množství vody musí být udržováno podle předepsaných pravidel. Muži se mají rituálně ponořit před šábesem (sobota) a svátky, ženy po menstruaci, před svatbou a po porodu. Dnes udržují tyto přísné předpisy jen velmi zbožní Židé.

Zdroje: J.Fiedler-V.Chvátal, Židovské památky Tachovska
E.Langhans, Kurschin
B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech














Eingegeben: 1.9.2008



Kommentar und weitere Informationen


Kein Datensatz

 Kommentar und weitere Informationen
Name:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Thema:
Kommentar/Präzisierung:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 75 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist