Cetviny [zdroj: Frantiek Schusser 29.12.2008]Kommentar/Präzisierung:Cetviny
[vloeno: Frantiek Schusser 29.12.2008 17:48]
Současný stav: Kostel je nově opravený, kana, jeden starý dům v areálu bývalých kasáren, stará budova celnice u bývalého hraničního přechodu, obnovený hřbitov, pomník obětem 1. světové války a pamětní deska připomínající zánik městečka. V kostele jsou 2x do roka pořádány me
Krátká kronika zániku. V německém krajanském časopise Gloube und Haiman (4/1991) píe Gerta Schöllhammerová mimo jiné: Kadá válka znamenala pro Cetviny zvlátě velkou pohromu u pro bezprostřední blízkost zemské a pak zejména státní hranici. To se projevilo naposledy vyhnáním Němců v roce 1946, po něm následovalo uzavření obce pro civilní obyvatelstvo vůbec. V letech 1955 a 1956 dolo pak k úplnému jejímu zničení i s přilehlými osadami Mikulov, Horní a Dolní Přibrání, Janova Ves a Lhota. V roce 1955 a v následujícím roce bylo započato s bouráním domů městyse Cetviny a jejich srovnáním se zemí. Nejprve byl vyhozen do povětří tak řečený Spengler-Haus, následovaly domy směrem k Rakousku, pak i na náměstí a v Panské ulici. Domy byly streny a rozjety pásy buldozerů a rumitě po ruinách bylo překryto vrstvou písku. Před zničením zůstala uetřena pouze fara, dům čp. 8 zvaný Schöllhamer, kola, na kasárna přestavěný dům doktora Stürzla (čp. 6) a celnice. Později byly zbourány i kola a čp. 8, jeho přilehlé stáje a stodoly slouily jako sklad munice. Hřbitov se stal skládkou odpadu. O Velikonocích 1956 byly na rumitích páleny zbylé trámy a dalí dřevo ze zbořených budov. Oheň, ivený suchou travou se brzo rozířil a na samý hraniční břeh a hrozil zachvátit i stavení mlýna Lexmühle na protějím rakouském břehu Male. Temná oblaka kouře, saze a jiskry naplňovaly ovzduí. Kdy se pak dým rozplynul, nabízel se očím obraz zkázy. Země, která kdysi nesla název městys Cetviny, se stala jedním spálenitěm. Dílo zkázy pokračovalo v Mikulově, Janově Vsi, v Horním a Dolním Přibrání i v Horní Mali. Také osada Lhota přestala existovat. Z hořících stavení při vrchu v Mikulově dlouho stoupaly daleko viditelné sloupy dýmu.
