Wottitz-Synagoge (Votice-synagoga) - Votičtí Židé, zdejší synagoga a židovská čtvrť

Beigetragen: Pavel Frýda

První písemná zpráva o přítomnosti Židů ve Voticích pochází z r.1538, dozvídáme se z ní, že Židé "znamenitou obec působili, školu modlitební a krchov svůj měli". Soudí se všeobecně, že Židé v městečku sídlili již od konce 14.století a přicházeli sem hojně i později, neboť zdejší utrakvisté* byli náboženky tolerantní. V r.1570 žilo ve Voticích asi 12 židovských rodin, v r.1788 zde již žilo 15 rodin se 195 členy. Nejvíce židovských obyvatel měly Votice k rokům 1869 a 1880 a to 340 osob (při sčítání v obou letech stejně), později v důsledku občanského zrovnoprávnění, kdy Židé odcházeli do větších měst, počty obyvatel hlásících se k židovské víře jen klesaly. V r.1900 to bylo 239 osob, v r.1910 pak 163 osob, v r.1921 jen 114 osob a poslední předválečný údaj uvádí pouze 76 občanů hlásících se k judaizmu. Votičtí Židé měli také své spolky, od nepaměti zde působil tradiční pohřební spolek Chevra kadiša (hebr.Svaté bratrstvo), zanikl až za úbytku členstva v r.1924. Ve městě působily i dobročinné spolky-mládežnický Chesed neurim (hebr.Zbožná mládež) a dámský Chevra hoanošim (Spolek zbožných žen). Židovská náboženská obec se starala i o lazaret. Vztahy mezi většinovým křesťanským obyvatelstvem a Židy byl podle dobového zdroje dobré, ba velmi dobré, jak je dokládáno např. na případech vždy poctivého jednání oblíbené a lidumilné paní Josefy Arnsteinové, která byla všeobecně zvána Pepičkou. Pochmurný konec židovské přítomnosti ve městě přinesla německá nacistická okupace. Dne 1.9.1942 byli zdejší Židé deportováni transportem Bd do Terezína a následně pak do dalších nacistických vyhlazovacích zařízení-nejvíce votických Židů bylo zavražděno v Malém Trostinci (Bělorusko), v Osvětimi a Treblince (Polsko). Ze 109** votických židovských občanů (z toho 13 dětí ve věku od 4 do 15 let) se vrátilo jen 12 osob.....Byly vyvražděny celé rodiny-Arnsteinova, Baumgartlova, Bejkovského, Benešova, Bergerova, Bienefeldova, Blochova, Brumlova, Eisenschimmelova, Epsteinova, Fischlova, Fleischerova, Friedmannova, Hermannova, Holzerova, Hübschova, Kaudersova, Kleinova, Klingerova, Kohnova, Kohornova, Lebenhartova, Mautnerova, Pachnerova, Peškova, Rosenzweigova, Schwarzova, Spiegelova, Strakova, Tellerova, Voglova, Weinstenova, Weisselova, Wolfova a někteří další jednotlivci.
Židovská čtvrť (na nejstarší katastrální mapě zvaná Judengasse, někdy se poněkud nadneseně hovoří o Židovském městě) stávala západně od dnešního hlavního Komenského náměstí, dnes je místo nazváno Malé náměstí. Místo je dnes upomenuto vzpomínkovou tabulkou v místech bývalé brány do ghetta. Z celé čtvrti se prakticky dochovala jen židovská škola, dnes LŠU. Na východní straně ghetta stávala i synagoga neznámého, ale nepochybně úctyhodného stáří. Je pouze známo, že v letech 1661, 1693 a znovu 1724 vyhořela. V těchto dobách vzaly vždy za své i matriky židovské obce. Budova, která je nám známa ze starých fotografií, byla postavena v r.1724 a ačkoliv v r.1746 opět utrpěla požárem, byla opravena. Dalšími opravami prošla v letech 1849, 1878 a 1908, nicméně si stále udržela svůj původní renesančně-barokní styl a na venkovské poměry působila prý velkolepým dojmem. V synagoze bylo k dispozici 148 sedadel pro muže a ženská galerie měla 83 míst k sezení. U svatyně je doloženo postupné působení 8 rabínů. Budova byla k velké škodě historické i užitkové celkem zbytečně zbořena v r.1949, byla proslulá vynikající akustikou a dodnes město Votice postrádá vhodný divadelní sál. Stavba stála na dnešní pozemkové parcele č.1043/1 o rozloze 2699 m2, vedená jako ostatní plocha-komunikace, kat.území Votice, v majetku města Votice. Místo není dodnes zastavěno, je zde trávník.
Hřbitov židovské náboženské obce je taktéž velice starobylého založení, existoval prokazatelně již v r.1538, ale s největší pravděpodobností bude starší. Návštěvník jej najde v dnešní Vápenné ulici, pozemková parcela č.66 o rozloze 2340 m2, vedená jako hřbitov-chráněné území, kat.území Votice, majetek Židovské obce v Praze. Je zde dochováno několik stovek náhrobků, nejstarší má být z r.1705, ještě na konci 19.století se zde měly nacházet stély renesanční a dokonce i z pozdní gotiky. Orientace stél je většinou západní, některé, i starší, náhrobky jsou však orientovány k tradičnímu východu. Dnes je areál krásně zrekonstruován i udržován a v bývalé obřadní síni je zřízeno malé muzeum týkající se zdejší i okolních židovských obcí. Klíče od expozice i hřbitova si lze zapůjčit v městském informačním středisku na radnici.

*utrakvisté-vyznavači učení dobrého a spravedlivého Mistra Jana Husa, husité přijímající "pod obojí způsobou".

**číslo nekoresponduje s posledním předválečným údajem o počtu občanů hlásících se k judaizmu, což však mělo, kromě přirozených přírůstků, či úbytků obyvatel, řadu důvodů. Do počtu deportovaných byli kromě Votic zahrnuti zřejmě i Židé z nejbližšího okolí, další uprchlíci přišli ke svým příbuzným do Votic z pohraničí a v neposlední řadě nacistické úřady důsledně vyhledávaly občany židovského původu i když se k juaizmu nehlásili a nebyli ani členy židovské náboženské obce.

Zdroje: B.Rozkošná-P.Jakubec, Židovské památky Čech
V.Klein, Dějiny Židů ve Voticích
web.stránky města Votice, Židovská obec

Eingegeben: 1.9.2009