EinloggenEinloggen AnmeldenAnmelden  ČeskyČesky
Neuhäusl (Hlupenov) - Kurz aus der Geschichte der Siedlung Hlupenov

Beigetragen: Pavel Frýda

Die Ortschaft Hlupenov (Neuhäusl) ist heute nicht ganz erloschen, aber entgegen dem Zustand von 1945 sind aus den urschprünglichen sechs Anwesen nur noch drei Häuser geblieben, wenn wir auch die selbstständig stehenden Scheunen in Betracht nehmen, dann ist bis zu heutigen Tagen etwa 30% der Bebauung geblieben. An Stelle einigen heute schon verschwundenen Bauernhäuser stehen heute Wochenendhäuser. In wirklich ursprünglicher Form ist nur noch der verödete Bauernhof Haus-Nr.3 geblieben. Dennoch für so eine kleine Siedlung ist ihre Geschichte ziemlich alt und lang. Das ursprüngliche Dorf ist erwähnt schon im Jahre 1115 in den so genannten Kladrauer Fälschungen. Diese Stiftungsurkunden des Kladrauer Klosters sind Abschriften von älteren Urkunden aus der ersten Hälfte des 13. Jahrhunderts, aber der Inhalt ist aus historischer Sicht allgemein glaubwürdig. Das beschriebene Dorf beziehungsweise die Ortschaft, ist in den Urkunden ausdrücklich als Glupenouo also als Hlupenův dvůr (Hlupenhof) erwähnt. Im 13. Jahrhundert verschwinden die Nachrichten über das Dorf, es ist wahrscheinlich verödet worden oder es wurde in den zahlreichen Kriegen zerstört. Der verlassene Ort in den Wäldern ist wahrscheinlich zu einer Zuflucht einer Räuberbande geworden, denn in Volksmund heißt der alte Name für die Ortschaft "Rupfenpelz", was vielleicht von der deutschen Redewendung "rupfe den Pelz" abstammt. Den Ortsnamen Rupfenpelz tragen die Felder nördlich der Ortschaft, vielleicht ist hier das ursprüngliche Dorf gelegen. Eine Augenzeugin hat sich erinnert, daß der Name Rupfenpelz im Dorf Holostřevy als Schimpfname für diese Ortschaft benutzt wurde. Erst im Jahre 1788 ist die Ortschaft Neuhäusel erwähnt, die deutsche Einsiedler im Zusammenhang mit der Bodenreform nach dem Auflösen des Kladrauer Klosters gegründet haben. Nach der Vertreibung der deutschen Bevölkerung im März 1946, hat die Ortschaft nur drei offizielle Einsiedler gefunden, die für die Anwesen Dekrete erhalten haben, aber die sind nach und nach weggegangen. Die Gebäude blieben meistens verlassen und sind schrittweise verwüstet worden. Von den drei die geblieben sind, wurden zwei Bauernhäuser in den 60er und 70er Jahren zu Erholungszwecken als Wochenendhäuser umgebaut, es ist hier auch eine neue Wochenendhäusliche Bebauung gewachsen.

Quelle: Z.Procházka, Mieser un Haider Region Historisch-touristischer Führer Nr.4

Übersetzung: Kamal Gasim


Eingegeben: 19.6.2010



Kommentar und weitere Informationen


Obyvatelia [Lubica 6.3.2011 16:07] | Reagieren
Vo vašom príspevku píšete, že po roku 1946 sa našli pre osadu len 3 noví osídlenci. Ako sa títo osídlenci sem dostali? Kto boli títo ľudia? Kto mohol dostať dekrét na pozemok? Podľa akého kľúča sa vyberalo kto dostane dekrét? Ďakujem
Re: Obyvatelia [Luděk 6.3.2011 17:11] | Reagieren
To je jednoduché, pohraničí bylo dosídlováno Slováky, Rumuny a podobným obyvatelstvem z východní Evropy, které pozvali komunisté, Rudé gardy, tedy často bývalí konfidenti gestapa. Dosídlenci si domky obvykle rozebrali a cihly atd. odvezli východním směrem a postavili pěkné domky místo původně dřevěných nebo proutěných. Divím se, že se na to ptáte, jsou to všeobecně známé věci. Nebo je to záměr??? Ti, co zde zůstali, dodnes volí KSČM nebo ČSSD, mrknětě se třeba na volební výsledky na celém Tachovsku...
Re: Obyvatelia [Pavel Frýda 6.3.2011 19:47] | Reagieren
Osidlování pohraničí bylo řízeno tzv.osidlovacími komisemi na příslušných okresech, přednostně měly být usedlosti přidělovány lidem se zkušenostmi v zemědělství. Největší zájem byl o oblasti úrodné, jako bylo např.Žatecko, zde byla hospodářství přidělována hlavně Volyňským Čechům s ohledem na jejich bojové zásluhy a zkušenosti z hospodaření v jejich původní vlasti. Volyňáci však měli i zkušenost s komunistickou kolektivizací ze SSSR, byli odpůrci komunistů a ti neradi viděli jejich sdružování v jedné oblasti.
To byla ovšem teorie. V podhorských, horských a odlehlých oblastech nebylo zájemců tolik a tak byly nemovitosti, polnosti i příslušná hospodářská zvířata přidělována i uchazečům nedostatečně způsobilým, nebo hospodářství zůstala opuštěná. Těsně po odsunech Němců byla opuštěná stavení většinou vyrabována, odtud další název pro Revoluční gardy (RG)-Rabovací garda. Četníci nakomandovaní do pohraničí z vnitrozemí a rodící se SNB nebyli schopni tomuto zabránit. Konkrétně v Hlupenově byla oficielně osídlovací komisí přidělena jen 3 hospodářství, jistému panu P. a dvěma bratrům H. Neznamená to, že ostatní stavení zůstala opuštěná, často do nich přišli lidé, kteří si z pohodlnosti, nebo z jiných důvodů, o přidělení hospodářství nepožádali. Znal jsem z Tachovska případ, kdy v 80tých letech s hrůzou zjistily děti někdejších osídlenců, že domek, kde žila rodina od r.1946 je stále státní majetek, protože již zemřelí rodiče nikdy o příděl nepožádali. Domy se také někdy rozebíraly a odvážely k sestavení jinam, ale byla to spíše ojedinělá praxe. Pokud se někdy hovoří o Rumunech, jednalo se o české reemigranty z českých obcí v rumunském Banátu (viz Pavlův Studenec, Ostatní-Hlášení SNB).
V těžkých podhorských podmínkách Tachovska málo zkušení osídlenci většinou hospodařili od desíti k pěti, po r.1948 byli navíc pod různými tlaky sdružování do JZD, v důsledku katasrofálních hospodářských výsledků byla JZD přebírána státem, obsazené polnosti byly od osídlenců vykoupeny a na celém Tachovsku vznikl později obrovský státní statek. Osídlenci, kteří neměli vztah k domům, které prakticky dostali zadarmo, místa opouštěli a neprodejný majetek, o který neměl nikdo v té době zájem, nechali napospas osudu.
Po r.1990 se někdejší výkup pozemků státem stal podle zákona vynuceným a potomci osídlenců s dekretem mohli požádat o vrácení nemovitostí v restitučním řízení, což se v jednom případě stalo i na Hlupenově.
pozn. Revoluční gardy byly již v červnu 1945 výnosem min.vnitra rozpuštěny, ani komunistickému ministru Noskovi nepřirostly tito ozbrojenci k srdci, jestliže nějaké tlupy pod tímto názvem operovaly v pohraničí později, byly ilegální, v poválečných zmatcích si však s nimi státní moc nedokázala poradit.
Re: Re: Obyvatelia [Zdeněk Pechar 6.3.2011 20:31] | Reagieren
Jsem rád že jste se do toho vložil. Děkuji za fundovanou odpověď.
Re: Re: Obyvatelia [Lubica 7.3.2011 18:04] | Reagieren
Ďakujem za odpoveď.
Re: Re: Obyvatelia [grtsch k. 9.3.2011 16:33] | Reagieren
Vážený pane, vaše kancelář pro uvádění věcí na pravou míru opět zapracovala. V příspěvku z 06.03.2011 - Hlupenov. Vaše vysvětlování co, jak a proč bylo neberu, JÁ TO ZAŽIL !!
Jde mi však o vaše invektivy a to nejen ty z příspěvku v Knize návštěv ze 14.02.2011. Tam m.j píšete: „Již jednou jsem Vás pane g.k. zdvořile žádal, abyste se svým zájmem zaměřil spíše na dějiny národa vlastní krve a nedotýkal se cti Čechů.“ Pro vaší informaci: nic jsem si nevymyslel. Při Vaší třeskuté inteligenci jste zaručeně poznal, že jde o citace z románu vám známého spisovatele Jana Procházky. Mimo jiné jsem na to i upozorňoval. Jedná se o výňatky z jeho románu Ať žije republika a recenzí k němu. Jestli se Vás to dotklo tak to je Váš problém.
Mimo jiné se také o něm a jeho románu Přestřelka zmiňujete. Najděte si v prvním vydání dotyčné knihy kapitolu sedmou - 5 str. 410; a čtěte; cituji: ...Vojtěch si také pamatoval, jak spousta lidí těsně po válce začala statečně bojovat proti poraženým němcům. Mnozí odešli na jih, do pohraničí, psali kolik zabrali hektarů, koní krav, Němců na práci...
Vy také patříte k té spoustě lidí, kteří někdy po válce začali statečně bojovat proti poraženým němcům, a bojujete stále.
Další Vaše prapodivná otázka: „A ještě dovětek, kolik Vašich příbuzných pane g.k. zahynulo v českých plynových komorách......?“ V Pohořelicích se stačí podívat na Památník obětem brněnského pochodu smrti. Jsou tam jména rodiny mé tety vč. dvou malých dětí.
K slovům P. F.: naše dějiny nemají zas tak černé stránky, jak by je chtěl vidět pan g.k. mohu dodat: v podání kanceláře pro uvádění věcí na pravou míru pana P. F. rozhodně ne!!!

Národnostní složení vězňů v některých koncentračních táborech.

Mauthausen Buchenwald Dachau Neuengamme
Čechoslováci 1312 2105 2218 800
Němci 2148 1800 6118 9200

Data uvádějí čísla po osvobození tábora. U Neuengamme úhrnný počet vězňů který prošel tímto K.T.
Zdroj Miloslav Moulis Neviditelná fronta 1970
Re: Re: Re: Osídlovací komise [Pavel Frýda 13.3.2011 19:13] | Reagieren
Nikdy jsem nenapsal, že vše vyřešily osídlovací komise, naopak jsem napsal, že se jejich práce často pohybovala spíše v teoretické rovině, mnoho hospodářství bylo zabráno, vyrabováno a zničeno načerno. O nějakých přesnějších číslech nemám potuchy, jsem jen amatérský badatel a nemohu celé dny pátrat v archivech. Z Hlupenova vím příklad, že osídlenec nechodil na dříví do přilehlého lesa, ale rozebíral na topení sousední opuštěnou chalupu...To víte milý g.k., vše se odehrávalo v Čechách, popisované záležitosti neprobíhaly s dokonalou německou důkladností jako byly deportace židovského obyvatelstva do vyhlazovacích táborů, vyhánění polských rolníků z Velkoněmeckou říší anektovaných území, vysídlení českého obyvatelstva z rozsáhlých území Benešovska a Sedlčanska (červen 1943), aby slovy ideologa NSDAP A.Rosenberga "byla uvolněna půda pro obdělávání pracovitou rukou germánského sedláka...", tam možná pracovaly nacistické osidlovací úřady efektivněji.
Škoda, že jste z velkého humanitárního poselství spisovatele Jana Procházky vypíchl jen co se Vám hodí. Už jsem několikrát napsal, že je mě opravdu upřímně líto všech neviných obětí (snad) poslední války, i rodiny Vaší tety a zejména jejích malých dětí. Nikdy jsem od Vás neslyšel něco podobného vůči nevinným obětem z řad Čechů, Židů....Ve vašem podání a smýšlení jsou sudetští Němci nejublíženější a nejpostiženější národ na světě, ačkoliv tomu tak samozřejmě není, odvezli si v naprosté většině z Čech to nejcennější co člověk má-svůj život, což mnohým jiným dopřáno nebylo.
Možná, že čs.občanů nebylo celkově v KT tolik jako Němců, Němci byli a jsou asi 11x početnější národ. V KT však převažovali Poláci,Rusové, Židé, Francouzi atd., Němci tvořili celkově nepatrné procento a někteří byli i kriminální vězni a dělali tzv.kápa, tím nechci bagatelizovat oběti německých antifašistů, jako byl např. spravedlivý P.Unzeitig (viz Přední Zvonková) a mnozí další.
 Kommentar und weitere Informationen
Name:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Thema:
Kommentar/Präzisierung:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 19 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist