EinloggenEinloggen AnmeldenAnmelden  ČeskyČesky
Gfell (Kfely) - Historie

Beigetragen: Zdeněk Pechar

Bývalá horská vesnice Kfely se rozkládala severovýchodně od Horního Slavkova, asi v polovině vzdáleností mezi tímto místem a údolím řeky Teplé v okrese Karlovy Vary. Vesnice vyrostla na příkrém svahu v sousedství bezejmenného potoka a klikaté silničky, která směřovala od Slavkova k tzv. císařské silnici z Karlových Varů na Bečov. Později byla v tomto údolí postavena i železniční trať z Karlových Varů. Svažité terény v okolí vesnice jí daly nejspíše jméno („am Gefall“ - spád vody, svah nebo stráň). Nový český název Kfely je pouze zkomoleninou starého německého pojmenování vesnice Gfell. V průběhu staletí docházelo jen k pravopisným obměnám jména, takže se setkáváme s tvary Geffell, Geffl, Kfeell, Gfelly apod.
Nejstarší zmínka o vesnici je snad z roku 1489, v níž je jmenován hrad „Beczow s vesnicemi...Töpels, Geffell, Poschiczau…“, někteří autoři kladou první zmínky o Kfelích již do 14.století. Vinzenz Prökl s odvoláním na Hornoslavkovského rodáka, humanistického vzdělance a básníka Kaspara Bruschia (1518-1557), se zmiňuje o postavení
Horního Slavkova kolem roku 1357, kdy v řadě práv tehdy se rozvíjejícího horního městečka bylo údajně uvedeno i právo vrchnosti nad několika vesnicemi, jmenovitě nad Ležnicí, Ležničkou, Tepličkou, Kfely a Božíčany. Český odborník na středověkou rudnou těžbu ve slavkovském lese Jiří Majer zase cituje opis listiny z 24. 4. 1383 (Státní úsřední archiv Praha), jíž potvrzuje jistá privilegia vesničanům z Kfel jakýsi Toma Froner z Kfel. Lze se tedy domnívat, že ves je skutečně starší. Možná i proto, že všude v okolí se začínala velmi brzy rozvíjet důlní činnost a pásmo stříbrných žil v pohoří Pinsinger mezi Horním Slavkovem a Kfely bylo zjištěno již ve 13. století. Ve druhé polovině 15. století, za Jindřicha II. z Plavna, když byl přikoupen k jeho bečovskému panství Horní Slavkov a Krásno, se stala součásti bečovského panství i vesnice Kfely. Za Jana Pluha z Rabštejna došlo k nebývalému rozmachu důlní činnosti v Horním Slavkově i okolí a města a tento rozvoj pokračoval i po roce 1547, kdy byli Pluhové za účast v protihabsburském povstání veškerého majetku zbaveni. Horní Slavkov se stal královským horním městem a střediskem montánního eráru v celém Slavkovském lese. Kvetoucí město dostalo v roce 1597 do zástavy bečovské panství a 21. srpna 1615 se mu podařilo získat bečovské panství dědictví. Při těchto transakcích se tedy znovu vrátily Kfely pod
hornoslavkovskou vrchnost. Po druhém stavovském povstání v r. 1624 postihly horní město tvrdé konfiskace. Celé bečovské panství získal výrazně pod cenou císařský válečný rada Gerhard, svobodný pán z Questenbergu. Kfely tedy opět změnily vrchnost a staly se znovu součástí bečovského panství. Události třicetileté války přerušily většinu báňských prací na okolních stříbrných žilách a zastavila se i ražba štoly císaře Rudolfa (byla pod vesnicí založena na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let 16. století a byla ražena do strání Pinsingeru), ale dokončena již nebyla. Berní rula z roku 1654 uvádí Kfely jako součást panství Bečov, jež tehdy držel Johann Antonio, svobodný pán z Questenbergu. Z dalších míst k tomuto panství náležely např. Nová Ves, Božíčany, Ležnice, Ležnička a Hluboká. Ve vsi bylo dvaadvacet obydlených domů a jedno spáleniště.
V době velkého selského povstání v roce 1775 se projevily nepokoje i ve Kfelích a okolí.
V Schalletově topografii z roku 1785 je uvedeno ve Kfelích již 40 popisných čísel. Panství ale už mělo nového pána, protože po Questenbercích je dědičně vyženil říšský hrabě Dominik Andreas z Kaunitz, Rittbergu a Questenbergu.
K další změně v držbě panství došlo počátkem 19. století, kdy se stal novým majitelem knížecí rod Beaufort - Spontonu. V polovině 19. století měla vesnice 46 domů a 245 obyvatel. Ke Kfelům se počítal i stranou ležící mlýn Kohlmühle, který ale patřil hornímu Slavkovu. Před polovinou 19. století byla ve Kfelích vandrovní škola. Od roku 1854 měla jednotřídní škola samostatnou budovu. V roce 1898 zaznamenává německá vlastivěda v obci Kfely 53 domů a 376 obyvatel. Śkola byla stále jednotřídní a takto organizována byla i na počátku dvacátého století. Školní budova však byla v roce 1889 od základů přestavěna. Byl v ní vybudován učitelský byt, kancelář obecního úřadu a u školy bylo zřízeno hřiště a ovocná školka. Ve vsi byly dvě hospody, řezník, podkovář, kolář, truhlář, švec a mlýn. Od roku 1887 existoval ve Kfelích hasičský spolek. Pro tehdejší vesnici byly typické hrázděné statky, z nichž některé vznikaly již v 18. století. Dle Ghirsovy topografie však bylo několik rázovitých stavení již na počátku 20. století zbouráno a nahradila je modernější výstavba. Kfely se dělily na horní a dolní část a v každé z nich byl malý obecní rybník. Na kovárně asi uprostřed vesnice bývala malá věžička se zvonkem. Zemědělství a dobytkářství stále zůstávalo důležitým zdrojem obživy části movitějších vesničanů, ale mnozí se museli vydávat za prací i do vzdáleného okolí. Řada lidí dojížděla za prací do
hornoslavkovské porcelánky, do porcelánky v Březové (Pirkenhammer), do sklárny ve Dvorech (Moser), nebo pracovala v karlovarských lázeňských domech. Před zřízením karlovarské mlékárny dovážely ženy mléko do lázní. Po zrušení poddanství a vzniku samostatných politických obci se staly Kfely osadou nedaleké obce Božíčany. Správní samostatnost získala vesnice až v roce 1876. V průběhu let však Kfely mnohokrát měnily okresní příslušnost. V letech 1850-1855 patřily do okresu Karlovy Vary, v letech 1855-1868 byly součásti okresu Loket. Od roku 1868 do roku 1913 náležely do okresu Sokolov a pak se znovu vrátily do okresu Loket. Po zrušení loketského okresu vesnice v letech 1949-1951 opět připadla do okresu Sokolov s pak patřila devět let ke Karlovarsku. Počátkem dvacátého století byly prováděny vodovodní a meliorační práce a koncem dvacátých let došlo i na
elektrifikaci vesnice (6. prosince 1930). Proud získávala vesnice z Dolního Rychnova. Ve vsi se hrála ochotnická divadelní představeni včetně lidových operet, fungovala knihovna, zajížděli sem loutkáři a putovní kino.
Začátek dvacátého století s sebou ale přinesl i první světovou válku, která si vyžádala jen z této vesnice třiadvacet lidských oběti. Jejich jména připomínal pomník z roku 1924. Na frontách druhé světové války padlo dalších jedenáct kfelských mužů.
Poválečný osud malebné vesnice se podobal osudu spousty dalších vesnic ve Slavkovském lese a v pohraničí vůbec. Po několika desetiletích živelného pronikání plevelů a náletových dřevin do prostory zbořené vesnice vyrostly na základech zaniklých statků a chalup rekreační objekty.
(Citace z územního plánu Horního Slavkova)


Eingegeben: 2.12.2011



Kommentar und weitere Informationen


Kfely [Vladimír Mravec 21.1.2014 18:34] | Reagieren
Myslím si že nedaleká obec nad Kfely směrem k Lokti se nejmenuje Božíčany Ale Bošířany
Re: Kfely [Zdeněk Pechar 21.1.2014 18:52] | Reagieren
Přiznám se že jsem si této záměny také všiml. Ale je to citace úředního dokumentu - územního plánu. Tak jsem do toho nezasahoval. Také mě napadlo jestli ostatní data v dokumentu mají stejnou vypovídající hodnotu. Doufám že ne.
 Kommentar und weitere Informationen
Name:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Thema:
Kommentar/Präzisierung:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 12 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist