EinloggenEinloggen AnmeldenAnmelden  ČeskyČesky
katovna (katovna) - katovna v Cholticích

Beigetragen: Jaroslav Šefčík

V místech, kde v sedmdesátých letech minulého století družstvo postavilo kanceláře JZD, stávala (tou dobou ještě dosluhovala) od roku 1670 Choltická katovna. V souvislosti s obnovením choltického hrdelního soudu bylo třeba zřídit jak popraviště, tak i obydlí pro popravčího a jeho čeleď. Městská rada proto rozhodla pro vyjmutí obecní pohodnice a zřídila zde katovnu. Tento dům pak 12. 10. 1673 připsali katu Matouši Dašickému za padesát zlatých tehdejšího čísla. Tím započala rošáda neustálých tahanic o katovský dům, protože už za tři roky, 15. 3. 1675 ji od něj kupuje švagr, Jiřík Kratochvíl, choltický popravčí mistr. Již za rok ji zpět kupuje Dašický a záhy, tedy už v roce 1676 ji prodává katu Janu Veselskému. O tři roky později je katovna připsána jeho bratru Hendrychovi Veselskému, jež jí 27. 10. 1681 prodává Danielu Be(c)kerovi, který dům ovšem 10. května (??) prodal Jaroslavu Růžičkovi. V roce 1697 ji zpět nabývá popravčí Jiřík Kratochvíl, ovšem už za 70 zlatých. Za zmínku stojí především ten fakt, že všichni kati vždy vyplatili katovnu hotově, protože držení tak vysoké hotovosti bylo v té době spíše výjimkou.
Dle záznamů, na tom choltický kat nebyl, co se majetku týče nijak zle, a to ani v porovnání s popravčími mistry mnohem větších měst a obcí. Za popravu většinou obdržel 6 zlatých, což byla v době dávno minulé cena jalovice, a byly mu zaplaceny všechny práce s popravou spojené, což obstaralo vykopání a završení hrobu, zapůjčení koní a katovské káry pro odsouzené. Jeho pacholek (první po katovi – nebližší pomocník) obdržel za den 1 zlatý 12 krejcarů, další popravní pacholek dostával 36 krejcarů za den. K tomu je nutno přičíst ostatní katovské povinnosti, vyplívající jemu ze standardů tehdy daných zákoníkem a nařízením městské rady, které byly taktéž placeny. Z dochovaných materiálů se lze dopátrat, že i po zrušení menších hrdelních soudů a s nástupem krajských, katovna nijak nezahálela. Sloužila jako obydlí biřicům a pohodným. Do sedmdesátých let minulého století se ještě dochovala dvě jména obyvatelů tohoto zajímavého obydlí a to rodiny Holíkovy a Škodných. Pan Holík vykonával v Cholticích práce hrobníka. V té době ovšem historie domu končí a stavba samotná ustupuje pokroku v podobě kanceláří zdejšího zemědělského družstva. Nároží ulic Pardubické (Penzion č.: 260) a U Pošty (soukr. Dům č.: 46) bylo tedy srovnáno se zemí a dům, který zde dnes stále stojí už má v souvislosti s katovnou shodný pouze zápis v katastru a pozemek. Ani kanceláře JZD už zde nejsou provozovány, takže k pozorování je zde už jen malý kousek dvorku, který ovšem není ničím zajímavý a nachází se na soukromém pozemku Penzionu.


Eingegeben: 15.11.2013



Kommentar und weitere Informationen


gram. chyba [Kutálková 10.4.2016 11:08] | Reagieren
slovo "vyplívající" se píše správně takto: vyplývající. nedávno jsem projížděla Kaprounem na jihu Čech a chtěla znát o něm více. pak jsem se nějak dostala na vaše stránky. Nenapadlo by mě, že Cholticích bydlel kat. v Lipolticích mám pochovanou maminku. Zajímavé stránky a plno věcí k zamyšlení. Díky, Kutálková od Chotěboře
chyba [Jaroslav Šefčík 10.4.2016 11:22] | Reagieren
Chybička se vloudila..opraveno. Děkuji.
 Kommentar und weitere Informationen
Name:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Thema:
Kommentar/Präzisierung:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 56 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist