Sankt Adalbert (Svatý Vojtěch) - Zaniklá obec Svatý Vojtěch

Beigetragen: Jiří Kripner

Zaniklá obec Svatý Vojtěch
Svatý Vojtěch v české lidové tradici stojí hned na druhém místě po svatém Václavu. Svatého Vojtěcha ctili jako svého národního patrona Poláci a také pro Maďary byl významný, neboť pokřtil svatého Štěpána. V Čechách je nejméně dvanáct míst s lidovým uctíváním svatého Vojtěcha, z toho šest v západních Čechách. V pověstech a v lidové tradici vystupuje Vojtěch jako člověk moudrý, přísný i laskavý, často se smyslem pro humor. Vodě z Vojtěchových studánek se vždy připisovaly léčivé účinky. Vojtěšskou tradici mají Neratovice, Milaveč u Domažlic, Poleň na Klatovsku, Vrčeň u Nepomuku, Všeruby, Lštění u Prachatic, Přerov nad Labem, Votice u Benešova, Havlíčkův Brod, Bylany u Kutné Hory, Břevnov a tepelská obec Svatý Vojtěch, která byla v roce 1950 přeměněna v minometnou střelnici pro naši armádu a rozstřílena včetně poutního kostela sv.Vojtěcha minomety. Zanikla přitom i zázračná Vojtěšská studánka; její místo však prozrazují vrby nedaleko kostela. Obec Svatý Vojtěch ležela na Tepelsku mezi obcemi Bezvěrov a Beranov. Podle staré tradice zde pobýval nějaký čas český biskup Vojtěch, když se vracel z Říma do Čech. Premonstrátský klášter Teplá dosud neexistoval, byl založen až po dvou stech letech. V době pobývání Vojtěcha zde bylo jen řídké osídlení a biskup Vojtěch i tady šířil horlivě křesťanskou víru. Nedalekou obec Bezvěrov měl pojmenovat sám Voj­těch, neboť tu nalezl pouze pohany - lidi „bez víry“. Původní název obce "Bezwierouo" byl až mnohem později uváděn v němčině jako Weserau (vyslovován byl však jako "Bezjerou"). Tradice uctívání zdejšího místa, kde pobýval Vojtěch, a především studánka, ze které pil, byla od nejstarších dob velice silná. Místo se stalo významným poutním místem a zvláště po založení kláštera Teplá Hroznatou (1193) odtud přicházela každým rokem ke studánce procesí poutníků, kteří věřili v její zázračnost. Nešlo sice o minerální vodu, ale léčivé, ba zázračné účinky studánky se odvíjely od toho, že z ní pil veliký světec. U studánky stával kříž, později socha sv.Vojtěcha a nakonec tu byl postaven i poutní kostel sv.Vojtěcha. Uvádí se, že nový kostel nechal postavit opat Matthias Göhl roku 1589 na místě staršího dřevěného a v blízkosti postavil klášter malé dřevěné stavení pro kostelníka. Jeho prvním známým obyvatelem byl jakýsi Johann Haas, který sem přišel roku 1694. Protože ve volném čase vyučoval chlapce čtení a psaní, byl označován jako pomocný učitel. Jedné noci bylo stavení přepadeno a Haasova dcera uprchla do Bezvěrova pro pomoc. Když bezvěrovští sousedé přišli, byl však již Haas mrtev. Zemřel na následky těžkých zranění. Byl pohřben přímo v kostele před postranním oltářem sv.Martina a jeho hrob označen plochým kamenem. Zde odpočívá dodnes pod troskami kostela. V roce 1722 byly kolem kostela postaveny sochy čtyř českých světců - sv. Václava, sv.Jana Nepomuckého, sv.Prokopa a sv.Víta. Nápisy na podstavcích byly vzýváním k českým světcům a chronografy na nich prozrazovaly letopočet postavení. Výška soch i s podstavci byla 375 cm. Sochy měly být údajně odvezeny v roce 1950 do kláštera a zde uloženy. Místo Svatý Vojtěch bylo uctíváno stejnou silou původním českým obyvatelstvem jako pozdějším německým. Obec se pak nazývala Sankt Adalbert, ale léčivý pramen poblíž kostela nazývali Němci "Vojtěchsbrunnen“. Obec se stala v 19. století farní s farním kostelem sv.Vojtěcha a vznikl tu i malý farní hřbitůvek. Dnes je jedinou dosud existující památkou vesnice. Ještě v letech 1946-47, za převora Heřmana Josefa Tyla, proběhly v klášteře Teplá velké vzpomínkové oslavy sv.Vojtěcha k 950. výročí smrti tohoto mučedníka a byla obno­vena tradice svatovojtěšských poutí. Po roce 1948 byl vládnoucím ateistům zdejší Svatý Vojtěch trnem v oku. Ves byla vyklizena a opuštěna, kostel odsvěcen. Ves byla přeměněna na minometnou střelnici a rozstřílena i s kostelem v roce 1951 minometnými útvary čsl. armády. Tento zásah patří mezi nejostudnější činy v této krajině, neboť šlo o nenahraditelnou českou památku, která přežívala uprostřed již německého obyvatelstva. Zbořen byl i svatovojtěšský kostel, při­pomínající symbolicky působení sv.Vojtěcha na Tepelsku. Tím však nebyla vymazána pověst a vzpomínky na slavné poutě k Svatému Vojtěchu v minulosti. Zde pobýval tento mučedník a zanechal kulturní poselství, k němuž se hlásil po staletí bez ohledu na národnost celý tepelský kraj i premonstrátský klášter.

(Richard Švandrlík)

Mariánskolázeňské listy,číslo: 21, ročník: 13,strana 4, vyšlo: 20.5.2004


Eingegeben: 28.12.2013