Sankt Adalbert (Svatý Vojtěch) - Zaniklá obec Svatý Vojtěch
Beigetragen:
Jiří KripnerZaniklá obec Svatý Vojtěch
Svatý Vojtěch v české lidové tradici stojí hned na druhém místě po svatém Václavu. Svatého Vojtěcha ctili jako svého národního patrona Poláci a také pro Maďary byl významný, nebo pokřtil svatého těpána. V Čechách je nejméně dvanáct míst s lidovým uctíváním svatého Vojtěcha, z toho est v západních Čechách. V pověstech a v lidové tradici vystupuje Vojtěch jako člověk moudrý, přísný i laskavý, často se smyslem pro humor. Vodě z Vojtěchových studánek se vdy připisovaly léčivé účinky. Vojtěskou tradici mají Neratovice, Milaveč u Domalic, Poleň na Klatovsku, Vrčeň u Nepomuku, Veruby, Ltění u Prachatic, Přerov nad Labem, Votice u Beneova, Havlíčkův Brod, Bylany u Kutné Hory, Břevnov a tepelská obec Svatý Vojtěch, která byla v roce 1950 přeměněna v minometnou střelnici pro nai armádu a rozstřílena včetně poutního kostela sv.Vojtěcha minomety. Zanikla přitom i zázračná Vojtěská studánka; její místo vak prozrazují vrby nedaleko kostela. Obec Svatý Vojtěch leela na Tepelsku mezi obcemi Bezvěrov a Beranov. Podle staré tradice zde pobýval nějaký čas český biskup Vojtěch, kdy se vracel z Říma do Čech. Premonstrátský kláter Teplá dosud neexistoval, byl zaloen a po dvou stech letech. V době pobývání Vojtěcha zde bylo jen řídké osídlení a biskup Vojtěch i tady ířil horlivě křesanskou víru. Nedalekou obec Bezvěrov měl pojmenovat sám Vojtěch, nebo tu nalezl pouze pohany - lidi bez víry. Původní název obce "Bezwierouo" byl a mnohem později uváděn v němčině jako Weserau (vyslovován byl vak jako "Bezjerou"). Tradice uctívání zdejího místa, kde pobýval Vojtěch, a předevím studánka, ze které pil, byla od nejstarích dob velice silná. Místo se stalo významným poutním místem a zvlátě po zaloení klátera Teplá Hroznatou (1193) odtud přicházela kadým rokem ke studánce procesí poutníků, kteří věřili v její zázračnost. Nelo sice o minerální vodu, ale léčivé, ba zázračné účinky studánky se odvíjely od toho, e z ní pil veliký světec. U studánky stával kří, později socha sv.Vojtěcha a nakonec tu byl postaven i poutní kostel sv.Vojtěcha. Uvádí se, e nový kostel nechal postavit opat Matthias Göhl roku 1589 na místě starího dřevěného a v blízkosti postavil kláter malé dřevěné stavení pro kostelníka. Jeho prvním známým obyvatelem byl jakýsi Johann Haas, který sem přiel roku 1694. Protoe ve volném čase vyučoval chlapce čtení a psaní, byl označován jako pomocný učitel. Jedné noci bylo stavení přepadeno a Haasova dcera uprchla do Bezvěrova pro pomoc. Kdy bezvěrovtí sousedé přili, byl vak ji Haas mrtev. Zemřel na následky těkých zranění. Byl pohřben přímo v kostele před postranním oltářem sv.Martina a jeho hrob označen plochým kamenem. Zde odpočívá dodnes pod troskami kostela. V roce 1722 byly kolem kostela postaveny sochy čtyř českých světců - sv. Václava, sv.Jana Nepomuckého, sv.Prokopa a sv.Víta. Nápisy na podstavcích byly vzýváním k českým světcům a chronografy na nich prozrazovaly letopočet postavení. Výka soch i s podstavci byla 375 cm. Sochy měly být údajně odvezeny v roce 1950 do klátera a zde uloeny. Místo Svatý Vojtěch bylo uctíváno stejnou silou původním českým obyvatelstvem jako pozdějím německým. Obec se pak nazývala Sankt Adalbert, ale léčivý pramen poblí kostela nazývali Němci "Vojtěchsbrunnen. Obec se stala v 19. století farní s farním kostelem sv.Vojtěcha a vznikl tu i malý farní hřbitůvek. Dnes je jedinou dosud existující památkou vesnice. Jetě v letech 1946-47, za převora Heřmana Josefa Tyla, proběhly v kláteře Teplá velké vzpomínkové oslavy sv.Vojtěcha k 950. výročí smrti tohoto mučedníka a byla obnovena tradice svatovojtěských poutí. Po roce 1948 byl vládnoucím ateistům zdejí Svatý Vojtěch trnem v oku. Ves byla vyklizena a oputěna, kostel odsvěcen. Ves byla přeměněna na minometnou střelnici a rozstřílena i s kostelem v roce 1951 minometnými útvary čsl. armády. Tento zásah patří mezi nejostudnějí činy v této krajině, nebo lo o nenahraditelnou českou památku, která přeívala uprostřed ji německého obyvatelstva. Zbořen byl i svatovojtěský kostel, připomínající symbolicky působení sv.Vojtěcha na Tepelsku. Tím vak nebyla vymazána pověst a vzpomínky na slavné poutě k Svatému Vojtěchu v minulosti. Zde pobýval tento mučedník a zanechal kulturní poselství, k němu se hlásil po staletí bez ohledu na národnost celý tepelský kraj i premonstrátský kláter.
(Richard vandrlík)
Mariánskolázeňské listy,číslo: 21, ročník: 13,strana 4, vylo: 20.5.2004
Eingegeben: 28.12.2013