EinloggenEinloggen AnmeldenAnmelden  ČeskyČesky
Starohraběcí huť (Starohraběcí huť ) - Železařství na Balanensku (přímá výroba železa)

Beigetragen: Jan Tomášek

1/ Slovanské pece

Dávné slovanské pece měly více či méně tvar na podstavě stojícího válce, nebo přesněji - šachty. Šachta se od kychty nahoře směrem dolů k nístěji rozšiřovala což usnadňovalo sestupný pohyb vyhořívající vsázky. Blízko nad dnem, či nístějí byla zaústěna trubice zvaná dmyšna či dyzna, kterou byl do pece vháněn tlakový vzduch z měchů. (Před uplatněním
vodního pohonu měchů byla kapacita ručně poháněných měchů
omezujícím faktorem velikosti a výkonu pece).

Při přímé - neboli jednofázové výrobě železa z rud bylo dosahováno poměrně
nízkých teplot – asi 1300 °C. Redukované železo bylo v těstovitém stavu, porézní, houbovité a prostoupené struskou. Ta se musela odstranit. Získaná kovová hmota - se svým charakterem podobala spíše oceli, a byla kujná, v případě nižšího obsahu uhlíku se dala
kovat i za studena. Vyjímečně byla v těchto pecích vyrobena i litina. Staří evropští hutníci však neznali metody jejího zkujnění a částečky takového železa se pokládaly za odpad, nazývaný „sviňské železo“.

Možná ještě poznámka - v těchto dobách se železo dál zpracovávalo především kováním. Druhá náslená železářská technologie - tedy slávárenství byla ještě ve znamení neželezných kovů - především bronzu jako zvonoviny.

Slovanské železářské pícky - zvané dýmačky byly jak zahloubené tak nadzemní. Pokud se z nadzemních pícek něco zachovalo - tak pouze nístěje. Nadzemní pícky ovšem postupem času zcela převládly.

Ve střední části Moravského krasu bylo objeveno celkem jedenáct mást s těmito jednoduchými píckami, zvanými dýmačky. Jedno z nich je například u studánky kukačky, pod lesní cestou z Olomoučan na Nový hrad. Další dílna - náležející do období sjednocené Moravy v devátém století ležela ve stráni těsně pod Doubskou cestou mezi studánkou U srnce a odbočkou na Olomučany.

Železo se ovšem tavilo i po pádu Moravy Produktivita těchto pecí však byla mnohem nižší než produktivita technologicky vyspělých pecí z devátého století. Hutní dílny pracovaly asi jen po určitou dobu v roku, pravděpodobně v zimě, kdy se venkovští kováři nemuseli věnovat práci na svém vlastním hospodářství. Některé kovářské práce byly prováděny hned poblíž hutnických pecí.

Zhruba od 13. století, kdy se zakládají města a specializují řemesla stoupá i poptávka po železe. Malé šachtové redukční pece přestaly stačit, řešit bylo potřeba především zvýšení přívodu vzduchu a pro tento účel i jiné účely - například pro následné zpracování kovu být používány jednoduchá stroje.

Zásadní změnu ovšem přineslo až využití vodních toků, které přes vodní kola začaly pohánět a tedy vznikat první vodní hamry.

2/ Hamry

Po zavedení výkonějších měchů se pece zvětšily - ovšem podstata i název dámačka zůstaly. Výsledkem tavby byla větší hrouda železa, kterou dále zpracovával mechanický buchar zvaný hamr. Později se tento název přenesl na celou huť. Vodní kolo bylo ze začátku stavěno na spodní vodu a teprve později se začala uplatňovat konstrukce na svrchní vodu, která byla úučinější, ale také složitější. Díky tomu mohly být hamry budovány i na méně vydatných tocích.

3/ Železářství na panství Gellhornů

Roku 1698 byl na řece Punkvě majiteli blanenského panství Gellhorny založen první hamr, který se stal základem pro pozdější průmyslový rozvoj Blanska. Ten ležel v Arnoštově údolí a vyráběl kujné železo a litinové výrobky. V první polovině osmnáctého století byly v provozu při Punkvě již dva hamry a navazující kovárny a jedna huť - zvaná šmelcovna. Vyráběly se zde kotle, kovadliny, řetězy, hřebíky a jiné nářadí.

4/ Železářství v režiji rodu Salmů

Roku 1766 přešli hamry k novým majitelům panství –
starohraběcí rodině Salmů, kteří získali i hamr v Doubravici
a huť v Jedovnicích. Se Salmy posléze započala nová etapa výroby železa, zvaná nepřímá - možná názorněji dvofázová. Byla založena první vysoká pec - palivem tehdy bylo dřevěné uhlí. Po vytavení surového železa získaný kov čekala ještě jedna tavba - ať už se jednalo o kujné železo - předchůdce oceli - nebo později zejména o litinu...

(různé zdroje - především internet - upraveno)



Eingegeben: 18.3.2020



Kommentar und weitere Informationen


Kein Datensatz

 Kommentar und weitere Informationen
Name:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Thema:
Kommentar/Präzisierung:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 55 do následujícího políčka:

   





Více informací ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist