EinloggenEinloggen AnmeldenAnmelden  ĂˆeskyÈesky
Myslkovice - synagoga (Myslkovice - synagoga)

Beschreibung: Jan Hus káže pod planou hruškou
Myslkovice byly jedním z míst - kde Hus měl působit po svém vykázání z Prahy.


HUSOVA CESTA DO KOSTNICE

Přestože přesně nevíme, kdy se Jan Hus narodil, v době smrti mu mohlo být něco mezi 42 a 45 lety. Nebyl tedy ještě tím moudrým, rozvážným starcem, jak je často zpodobňován, dobové prameny ho zachycují spíš jako podsaditého muže s oholenou tváří a tonzurou na temeni hlavy. Můžeme si představit, že šlo o energického řečníka, otevřeného širokým vrstvám. Možná bychom ho i mohli přirovnat k dnešním nekonvenčně založeným farářům, kteří dovolují mladým lidem nosit do kostela džíny a kytary, aby společenství trošku osvěžili. Hus svou komunitu osvěžil už jen tím, že kázal v českém jazyce. Své posluchače navíc seznamoval s moderními myšlenkami, které se v té době nesly západní Evropou.

Nechtěl pobuřovat ani vyvolat revoltu. Zaujalo ho učení anglického filosofa Jana Viklefa a neviděl na něm nic špatného. Církev sama dobře věděla, že urgentně potřebuje nějakou reformu. O nejvyšší pozici se hádali hned tři papežové a člověk ani nemusel umět číst a psát, aby mu došlo, že v celé instituci panuje, slušně řečeno, chaos.

Jan Hus byl jednak univerzitní mistr, ale zároveň kazatel v Betlémské kapli názorově ovlivněn valdenským učením.

- Církev v rozkladu

V té době bohatá šlechta "chudla", moc získávala církev.

Hus byl obviněn z kacířství - což byl vlastně tah německého m욝anstva, nebo Staré město pražské, bylo převážně německé. Více než o názory šlo o ztracená místa na univerzitě, nebo Kutnohorský dekret, který vydal Václav IV převrátil počet hlasů univerzitních mistrů v český prospěch.

Obviněný Hus Prahu opouští, po nějakou dobu pobývá třeba na Kozím hrádku a káže na jihočeském venkově. Třeba v Myslkovicích, nebo také Miskovicích na jedné zahradě možná pořád ještě roste staletá hruška - pod kterou měl Jan Hus kázat.

Římský král Zikmund Lucemburský si předsevzal, že papežské schizma vyřeší a navrátí do Evropy řád. Roku 1414 proto svolal do Kostnice zvláštní koncil. Tři papežové byli velmi nemile překvapeni, když se dozvěděli, že bude zvolen papež zcela nový a s nikým z nich se už nadále nepočítá. Jan XXIII. dokonce ze sněmu uprchl, aby nemusel rezignovat a funkce mu zůstala.


Jan Hus se do Kostnice vydal v naději, že zde obhájí své myšlenky a smyje ze sebe nařčení z kacířství. Místo rady moudrých otců tu však narazil na houf arogantních hodnostářů, kteří nevěděli, jak by světu ukázali svou autoritu. Husa nechali okamžitě uvěznit, ačkoli měl v ruce ochranný glejt od samotného Zikmunda, jemuž v zájmu udržení klidných poměrů v Čechách záleželo na tom, aby se kazatel vrátil domů živý a zdravý.

Koncil se nejprve vypořádal s učením Jana Viklefa a 45 jeho tezí označil za kacířské. Na základě toho pak mohl soudit Jana Husa, jenž s některými tezemi souhlasil a svůj názor nehodlal odvolat. Kardinálové byli spokojeni. Konečně oficiálně odlišili kacířské myšlenky od "pravého svatého učení", což jim pomohlo znovuobnovit autoritu církve a nastolit cestu jakési náboženské normalizace. Ihned také Evropě názorně předvedli, co se stane s jedinci, kteří by se opovážili hlásat něco jiného.

Zikmundova ochranná ruka nakonec Husovi zaručila jen tři slyšení a v rámci možností i slušné zacházení. Kazatel sice v kostnickém vězení trpěl bolestmi zubů a úporným kašlem, ale na rozdíl od mnoha jiných kacířů aspoň nebyl podroben mučení. Sám Zikmund ho prý ještě v den popravy přemlouval, aby si zachránil život a odvolal.

- Z mistra nesměla zůstat ani kůstka

Trest smrti upálením měl symbolický charakter. Oheň měl kacíře očistit od jeho bludů a přiblížit jeho duši spáse. Ačkoli se dřevo a sláma obvykle pokládala odsouzenci jen k nohám, v případě Jana Husa kati navršili hranici až k jeho hlavě. Muka českého kazatele tedy byla příšerná, protože ho nezadusil stoupající kouř, ale plameny se otíraly o celé jeho tělo, zatímco kouř stoupal až nad úrovní hlavy.

Duchovní otcové nicméně o tomto krutém způsobu upálení nerozhodli z osobní krutosti, nýbrž z praktického důvodu: Husovo tělo mělo být spáleno na popel celé, z kacíře nesmělo nic zůstat. Jakýkoli ostatek totiž mohl sloužit jeho stoupencům coby relikvie.

Husovi stoupenci však žádnou relikvii nepotřebovali. Plně jim stačil kazatelův duchovní odkaz a zpráva o jeho hrůzné smrti. Stalo se, čeho se Zikmund obával. Války v českých zemích ho zaměstnaly prakticky do konce života.

Zdroje: www.stoplusjednicka.cz, zoommagazin.iprima.cz, www.irozhlas.cz

Datum:

Autor: kolហJT
Beigetragen: Jan Tomášek



Eingegeben: 8.3.2021








VĂ­ce informacĂ­ ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist