Manùv mlýn [Jan Pavlica 28.7.2011 22:58] | Reagieren
-jedna z prvníchzmínek o mlýnu je z roku 1755. Kromì mlýna zde byla i pila. Dle pamìtníkù již v roce 1900 mlýn nemlel, pak zde bydleli zamìstnanci velkomeziøíèského velkostatku (dìlníci v lese, hajní a zamìstnanci pily). Po skonèení II. svìtové války byl mlýn pøestavìn na hájenku. Pamìtníci z blízké obce Netín a okolí zmiòují, že mlýn byl v dobì okupace kolem roku 1940 až 1945 neobývaný a opuštìný (èastý úkryt místního partizánského odboje). Poèátkem 60-tých let byl mlýn zboøen Povodím Moravy, jelikož ležel v ochranném pásmu novì vznikající pøehrady Mostištì. Kousek od Manova mlýna bylo další stavení -panská hájovna. Kamenné základy Manova mlýna jdou vidìt dodnes. Zøetelné jsou i zbytky sousední panské hájenky, kde je dodnes vidìt zbytky sklepa a pùvodní dveøe do sklepa s kováním.

Charakteristika okolí mlýna a hájovny [1 6.5.2012 20:59] | Reagieren
Mlýn ležel na levém bøehu øeky Oslavy nad døívìjším mlýnem Marek (Markùv mlýn) . Levý bøeh øeky byl zdoben mohutným kamenným srázem, hnízdištìm výrù, káòat a jiných vzácných druhù ptákù, kteøí tvoøili jakousi místní pøírodní rezervaci. Koryto øeky bylo v této èásti plné balvanù, voda byla prùzraèná, plná ryb a jiných chránìných i nechránìných živoèichù, jako je napø. vydra a mlok skvrnitý. Bøehy øeky i skalnaté stránì byly porostlé mohutnými smrky a jedlemi a k jihu otoèené údolí bylo silnì vyhøíváno sluncem, které spolu s malou výmìnou a proudìním vzduchu zde zejména v letní dobì vytváøelo pøíjemné teplo. Tohoto jevu si všimli již naši pøedkové a usoudili, že je tam teplo jako v pekle. A odtud nebylo daleko k lidovému názvu Peklo, který se pak udržel po staletí a posléze pøijat jako oficiální název.
Øeka Oslava tehdy v tìchto místech poskytovala nejen dostatek ryb, pøekrásná zákoutí a scenérie, ale také témìø každoroèní rozsáhlé záplavy, které ohrožovaly lidská obydlí, a to pøedevším mlýny a mosty na celém povodí. Z tohoto dùvodu již v roce 1901 a 1902 zaèalo uvažovat o øešení tohoto problému se záplavami. Nejvhodnìjším øešením se tehdy jevilo postavení údolní pøehrady v pøímo v èásti zvané Peklo. Postupem èasu se však hledaly další varianty, které by mìly vìtší vodní kapacitu a v roce 1932 a 1933 bylo zapoèato o nìco níže s pøípravnými pracemi. Pováleèná situace však pøinesla nové požadavky i názory na tuto stavbu a celkové vodní hospodáøství. Projekt na vybudování hráze byl po té posunut ještì nížeji, do souèasných míst hráze pøehrady Mostištì. K realizaci stavby pøehrady však po mnohých jednáních a dlouhých pøípravách nakonec došlo až v 60-tých letech 20. Století. Stavbou pøehrady Mostištì, byla také zatopena podstatná èást údolí zvané Peklo. Pùvodní koryto øeky Oslavy a kamenné zbytky mlýnù v této èásti øeky, jsou vidìt pouze pøi nízkém stavu hladiny pøehrady, jako napøíklad v roce 2005, pøi opravì hráze pøehrady Mostištì. Kamenné základy Manova mlýna a panské hájovny, jsou vidìt dodnes. (Zdroj-publikace:Rod Pavlasù z Pavlova, Vladimír Makovský-JUDr. Jaroslav Pavlas, PhD., rok vydání 2003)