Bajajka také: Kozlov, Koslow,Kategorie: Osada  (správní obec: Věžky) Okres: KroměřížDůvod zániku: Nespecifikováno - Období zániku: NespecifikovánoSoučasný stav: Zničena zcela WGS-84 souřadnice (GPS) | Šířka N(Y)° | Délka E(X)° | Popis | Vloženo | |  | 49.29333 | 17.27047 | GPS-původní katastr | Zdeněk Pechar 13.1.2010 | |
Historie a jiné článkyKrátce [Zdeněk Pechar 13.1.2010] Osada o 4 domech a samostatného panského dvora. Chytil uvádí jako skupinu chalup. Uvádí se i místní pojmenování dvora Kozlov, Koslow. Snad zde stála ve středověku osada, stejného jména. Vývoj počtu obyvatel a domů
Žádný záznam
Dobové obrázky/pohlednice
|
Novodobé obrázky
|
Ostatní Žádný záznam
|
Komentáře a upřesňující informace k místu Bajajka [Radovan Sas 19.10.2017 09:52] | ReagovatVlastníci Věžek a části Vlčích Dolů, uherští pánové, rytíři a bratři Jan Antonín a Leopold Josef de Wayay (Waiai, Vajaj) založili někdy kolem roku 1750 na návrší mezi obcemi Věžky a Vlčí Doly nový panský dvůr, který poddaný lid, zkomolením jména Wayayů, nazval "Bajajka". Z důvodu nedostatku vody (pro dobytek i obyvatele) na samotném kopci bylo o něco níže pod kopcem, směrem k Věžkám, u nově vyhloubené studny přistavěno ještě pár hospodářských stavení. Tyto byly v pozdějších letech postupně zbořeny, zůstaly jen zbytky dvora na samotném kopci. Tyto byly obydleny několika rodinami ještě do poloviny 20.století, poté opuštěny. Budovy byly rozebrány a stavební materiál použit na stavbu dalších objektů jak v blízké obci Vlčí Doly, tak ve Věžkách. Obyvatelé Bajajky měli vždy blíže k Vlčím Dolům, spadali tak i do farnosti obce Pavlovice u Kojetína (jako obyvatelé Vlčích Dolů). Nikdy zde nebyla (jak už řečeno výše) ani voda (musela se donášet/dovážet ze studny od Věžek), tak ani elektřina. V současnosti zde nestojí již žádné stavení, jen na některých místech lze spatřit ještě zbytky stromy a keři prorostlých základů s pálenými cihlami, na nichž je v některých případech jasně a zřetelně čitelné písmeno "W".
Kopec Bajajka se údajně uváděl (snad ještě i uvádí) také jako orientační bod. Kozlov [Radovan Sas 19.10.2017 11:24] | ReagovatJeště krátká připomínka: dodnes se místu poblíž Bajajky říká Kozlov/na Kozlově či Kozlovy/na Kozlovech. Na starých mapách lze nalézt pojmenování Koslow. Zmínka o Bajajce [Tomáš Vaško 26.7.2019 19:39] | Reagovathttp://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:902ca340-9104-11e6-baa5-005056827e51?page=uuid:dc42b420-a529-11e6-8bf1-001018b5eb5c&fulltext=z%20Bajajky
http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/view/uuid:902ca340-9104-11e6-baa5-005056827e51?page=uuid:dc1a4490-a529-11e6-8bf1-001018b5eb5c&fulltext=Bajajka Krčma či strážnice na Bajajce? [Radovan Sas 12.2.2023 10:36] | ReagovatStaré mapy dokážou i po létech vydat zajímavá zjištění. O tom svědčí i název „Wesselker W.H." či "Wesselka W.H.“ namísto současného pojmenování "Bajajka". Což je další objevená záhada. Výklad může být dvojí: dle zkratky (W.H.) na starých rakouských mapách buď jedná se o strážný domek či strážnici (Wachhaus), anebo krčmu, hostinec či snad i zájezdní hostinec (Wirthaus, Wirtshaus). V úvahu určitě přicházely by varianty obě. Pravděpodobnější zdá se však varianta druhá, čemuž napovídá i obrázková zkratka u samotného názvu (domeček s praporkem), kterýmž označován byl hostinec. Tedy, že by „Wesselkův hostinec“, Wesselkovo“ či „U Wesselky“?
Anebo jedná se jen o nějaký omyl, neopatrnost či jinou chybu v přepisu map? (Stejné označení nalezeno na několika různých mapách z 19. století.)
Kdo ví? hist. obchodní cesta [David P. 28.2.2023 22:18] | ReagovatJedná se o historickou obchodní cestu od Vyškova do Kroměříže přes Tištín a Pavlovice u Kojetína.
Carte de la Pologne, Rizzi-Zannoni 1772 (mimo Věžky)
https://maps.hungaricana.hu/en/HTITerkeptar/32572/view/?pg=9&bbox=-3220%2C-7058%2C9244%2C-36
Das Oesterreichische-Kaiserthum mit beträchtlichen Theilen der angrenzenden Staaten, Fallon 1822 (přes Věžky)
https://kramerius.cuni.cz/uk/view/uuid:b2d0d882-5e89-11ec-93e7-fa163e4ea95f?page=uuid:b4ad5bb2-5e89-11ec-93e7-fa163e4ea95f
Militair-Karte von Deutschland in fünf-und-zwanzig Blättern, Klein 1822 (přes Dřínov)
https://digital.lb-oldenburg.de/lbolmap/content/zoom/1517875 Re: hist. obchodní cesta [Radovan Sas 22.5.2023 20:16] | ReagovatDěkuji za nové poznatky! S informací o "nějaké obchodní cestě přes Vlčí Doly" jsem se setkal již dříve, při hledání zpráv a informací ke staré, původní kapličce ve Vlčích Dolech... Nepřikládal jsem tomu tehdy žádnou důležitost, jelikož se mi to nezdálo býti pravděpodobné a tedy jsem to ani nijak neověřoval a dále neřešil. Patrně byla tato informace správná a já jsem se mýlil. hist. obchodní cesta dodatek [David P. 28.2.2023 23:05] | ReagovatŽádná historická mapa tuto cestu přesně nevyznačuje. Možná proto, že se do Kroměříže již zač. 19. stol. preferovala severnější trasa oklikou přes Kojetín, viz Karte des Maehr. Schles. Gouvernements, Bayer 1818
https://maps.hungaricana.hu/hu/HTITerkeptar/147/view/?pg=3&bbox=-73%2C-1967%2C1237%2C-1228 tereziánská silnice [David P. 4.3.2023 09:55] | ReagovatPřece ještě něco doplním. Na 1. vojenském mapování (mapire.eu) je zachycena umělá silnice (chaussée) mezi Hulínem, Holešovem a zčásti i Bystřicí pod Hostýnem, o které jsem v literatuře nic nenašel. Pokud se jedná o relikt nedostavěné císařské tereziánské silnice, potom by šlo o dřívěji plánovaný směr na Těšínsko – od Vyškova přes Kroměříž a Holešov. S touto nedostavěnou silnicí (také s její předchůdkyní na Zannoniho mapě) by mohla souviset cesta přes Veselku (Bajajku). K té skutečně mohla přicházet od Dřínova (snad kolem něj) a Vlčích Dolů a na Kroměříž podle Zannoniho (komunikační síť mapy z r. 1772 je pravděpodobně staršího data) pokračovat mimo Věžky někde na Zlobice. Ze situace na 1. vojenském mapování (1764-1768, dodatečně po r. 1810) se domnívám, že Věžkami cesta od Veselky procházela. Na mapě Fallona (1822), která vychází ještě z podkladů 1. vojenského mapování, se už cesta Veselce vyhýbá – obchází ji ve stopě dnešních komunikací od Dřínova ke křižovatce u Srnova a Věžkami pokračuje (dnes zčásti zaniklou) cestou na Kroměříž. Jisté je, že celá tato trasa, jak ji zachycuje mapa Fallona či Kleina – od Vyškova přes Tištín, Dřínov, Věžky, Kroměříž, Hulín a Holešov – ubyla na významu v souvislosti s výstavbou nové haličské císařské silnice budované od Olomouce přes Lipník nad Bečvou, Hranice na Moravě, Nový Jičín k Těšínu (1782-1787), následně dokončované ještě poč. 19. století.
Doplňte nebo upřesněte informace k tomuto místu
|