Re: Re: Re: Re.Radošov
[vloženo: Luděk 17.11.2014 00:44]

Já sloužil od podzimu 87 u Pohraniční stráže, ale pro politickou nespolehlivost mě převeleli do Radošova. (Tam jsem nikdy nevyfasoval svou osobní zbraň a na střelby mi jí vždy jen zapůjčovali) No byl to šok, hned při prvním setkání se starejma. Okamžitě mi odřezali nožem všechny PS výložky a urvali i všechny znaky pohraniční stráže a to včetně zelené čepice :-) Tam odtud jsem putoval jako obsluha sst Žďár na Žebletín. Později jsem byl převelen do Turče jako obsluha Věže na tankovém cvičišti. Tam jsem vydržel až do podzimu 88. Toho Ořecha si pamatuji, (byl to takovej JOUDA) ale jen jako vzpomínku, už bych si ho nevybavil. Jen pro zajímavost: Jednoho dne za mnou přijela moje budoucí manželka a 14 dní přebývala na vodárně. Tu měl na-starost tenkrát voj. Rydoško. To byl masakr! Jídlo ji schovával náš kuchař Jožka na Žebletíně :-) Ona měla nacvičenou únikovou cestu do takové dřevěné bedny, kam se měla schovat, pokud by přijel někdo na kontrolu. Ale naštěstí nikdo nikdy nepřijel. Nevím, co by se tenkrát stalo, pokud by ji vyhmátnul plk. Dušek. Ani o tom raději nebudu přemýšlet!!! Jinak v té době byl velitel útvaru již zmínění plk. Dušek, můj velitel byl mj. Bolješik a jeho zástupce rotmistr Korunka (zvaný Kačaba) Jinak si pamatuji ještě na několik gumáků z Radošova. Kap. Hrnko, pak Velitele autoparku Šťourač a dal bych dohromady asi další. Musím, ale říct že Dušek byl asi to vůbec největší hovado, co jsem v životě potkal. Jednou jsem odjel na černo domů a po cestě zpět jsem ho potkal v Praze na Florenci, jak čeká na autobus do Podbořan. Naštěstí jsem byl v civilu a rychle jsem se zdejchnul. Odjel jsem dalším autobusem a jen jsem se dostal zpět tak dorazil i Dušek a začal vyšetřovat, kde jsem byl. Naštěstí si asi nebyl jistej, jestli jsem to opravdu byl Já, tak jen vyhrožoval. Jednou když jsem dostal 14 dní basy (ožral jsem se v Mašťově) tak to můj velitel (to už bylo v Turči a nepamatuji si jak se jmenoval major ???) hrál na to, že nemá pojištěnou sedačku a nemůže mě odvézt. A tak poslední den kdy už to vypadalo, že se to promlčí, přijel si pro mě Dušek a do basy v Kadani mě odvezl osobně :-) Jinak si ještě vzpomínám na spolubojovníky Řeháčka, Trnku, magora Horváta na Malého Mirečka z Bratislavy a Mého starého, Pinďáka a Pechu. To byl cikán z východu a svému původu dělal čest. Nevím, jak se mu to tenkrát povedlo, ale když jsem já přišel na Žebletín, měl hodnost svobodníka. Ale později ho degradovaly a odveleli. Když jsem pak odešel do civilu (asi o měsíc později, který jsem musel nasluhovat) začala v Praze revoluce a tak jsem hned začal zásobovat mé mladé informacema v podobě všemožných prohlášení a letáků. TAK POKUD NĚKDO SLOUŽIL VE STEJNÉ DOBĚ JAKO JÁ (PODZIM 87 AŽ PODZIM 89) OZVĚTE SE.
Luděk