Žofín (Sofienschloss)Kategorie: Samota (správní obec: Lužnice) Okres: Český KrumlovDůvod zániku: Hraniční pásmo - Období zániku: 1970-1980 (rok: 1980)Současný stav: Zničena zcela WGS-84 souřadnice (GPS)| | Šířka N(Y)° | Délka E(X)° | Popis | Vloženo | |   | 48.67528 | 14.69658 | Dle mapy. | Antonín Žampach 14.3.2006 | | | | 48.67587 | 14.69294 | Oprava souřadnic, jako střed zámek | Radomír Roup 3.8.2013 | |
Historie a jiné článkyTrochu historie. [Antonín Žampach 14.3.2006]
Nedaleko osady Javory (Ahornhütten) nechal v roce 1854 hrabě Georg Johann von Longueval-Buquoy přestavět zdejší myslivnu na velkou dřevěnou loveckou chatu. Zámeček dostal jméno Sofienschloss na počest jeho manželky, hraběnky Sophie Theresie von Longueval-Buquoy. Budova byla bohatě vybavena nábytkem, výzdobu tvořily obrazy, rytiny a lovecké trofeje. V červnu roku 1938 zde několik dní pobýval Konrad Henlein. Po roce 1945 byl zámeček součástí zkonfiskovaného majetku a v roce 1948 byl předán vojákům. Před rokem 1980 jej Pohraniční stráž opustila a v roce 1980 jej nechala srovnat se zemí. V nedaleké osadě Javory se zachovalo několik rekreačních chalup.
"Osada" Žofín [Michal Kurz 13.8.2007]
Jihovýchodně od buquoyského zámečku z 50.let 19.století vznikala v letech následujících po jeho dokončení drobná “osada“, resp. hospodářské zázemí, tvořené několika panskými domy. Roku 1862 byl postaven obdélný jednopatrový objekt se štíty, určený pro lesního úředníka-fořta majícího na starosti koně a dopravu panstva na zámeček a v jeho okolí ( tento úředník disponoval titulem “Reitförster“ ). Toto hlavní obytné stavení bylo doplněno na východní straně samostatně stojící stodolou a dále kůlnou pro vůz, v jejíž bočních částech bylo rovněž skladováno stelivo. Kromě těchto objektů stála mezi úřednickým domem a zámečkem ještě hájovna, která ale r... [více]
Zmínky o zámečku [Michal Kurz 23.8.2007]
Čechy, Díl VI. - V jihovýchodních Čechách, F. A. Borovský a F. A. Šubert, 90. léta 19. st.:
" Zámek vystavěn byl v l. 1852-53 na způsob villy dřevěné o dvou patrech na kamenné podezdívce. Rudohnědě natřené stěnoví odráží se ostře od bílé podezdívky i od světlé střechy šindelové. Před severním (hlavním) průčelím leží na podstavcích dva jeleni ze zinku ulití a bílou barvou natření, ne nepodobní útvarům z kararského mramoru. Výzdoba vnitřku jest nebohatá sic, však dosti případná i vkusná. Hlavně záleží z parohů jeleních a srních. Po stránce umělecké zasluhuje povšimnutí zvláště krásně vykládaný stůl v salonku paní hraběnky, znamenitě malovaný ... [více]
Vývoj počtu obyvatel a domů
Žádný záznam
Dobové obrázky/pohlednice
|
Novodobé obrázky
|
Ostatní
letecký snímek mapa |
Komentáře a upřesňující informace k místu Důvod zániku [Jiří Hemmer 13.2.2011 18:58] | ReagovatAni hraniční pásmo nebylo dostatečným důvodem k likvidaci zámečku, zvláště proto, že ho armáda bezplatně užívala po zbylou dobu jeho existence. Představa, že do krajiny Šumavy patří pouze sociální bydlení, paneláky a krychle a nemožnost komerčního využití jakož i neexistence podmínek jež by umožňovaly podnikání a samostatný život, neexistence škol, dopravy a nedosídlení, byly zřejmě hlavní příčiny zániku té spousty obcí a objektů. Krajina přišla o svůj ráz i charakteristické lidové stavby, které krajinu dotvářely a civilizovaly. Rozsáhlé budovy statků stejně jako jednoduché kostely, tyrolské domy tak jako královácké rychty patřily a patří k této krajině neodmyslitelně. Pokud by kraji byl dopřán svobodný vývoj, vypadala by města a vesnice tak jako ty v Bavorsku nebo Rakousku. Žádný návštěvník Šumavy není zvědavý na paneláky a krychle, ale na úchvatnou krajinu a lidové stavby.
Doplňte nebo upřesněte informace k tomuto místu
|
_s.jpg)
