Sedlec - Historie

[vložil Zdena Binterová, 15.4.2005]

Sedlec je jednou z těch vesnic, jejichž katastr (770 ha) byl zřízením VVP rozdělen na dvě části. Ve východní, která zůstala u okresu Chomutov a byla připojena k Mašťovu, byla vybudována pro Račetice tzv. sedlecká závlahová nádrž fungující samospádem, druhá část byla i s vesnicí začleněna do VVP.

Sedlec ležel 5,5 km V od Doupova, v nadmořské výšce kolem 460 m. Kolem návesního rybníka stávaly do 50. let 20. století ještě hrázděné domy. Zdejší kaple byla postavena až roku 1934. Býval zde jen hostinec, obchod zde nebyl a děti chodily do školy v Turči. Faru, hřbitov a poštu měli Sedlečtí v Mašťově. Všichni obyvatelé byli zemědělci, i zdejší řemeslníci - zedník, pokrývač a zámečník - měli svá hospodářství. Půda byla dobrá a kromě chmele se mohlo pěstovat vše. Zvláště dobře se dařilo ovoci, které prodávali ve velkém většinou do Karlových Varů. U vsi byl pramen tzv. hořké vody.

Název vesnice byl slovanského původu a první zpráva o její existenci je z roku 1420. Koncem 15. století a pravděpodobně již dříve patřil Sedlec ke tvrzi ve Vojníně, kterou roku 1535 koupil hrabě Šlik z Holejče. Ten v Sedlci zavedl roku 1545 silniční clo. Později patřil Sedlec Vilémovi Vojtěchovi Doupovci z Doupova, majiteli panství Vilémov. Doupovec se však zapojil do stavovského povstání a i když roku 1621 zemřel, byl posmrtně odsouzen ke ztrátě majetku, tedy i Sedlce.

Za třicetileté války byla vesnice zničena a znovu postavena byla přibližně o 0,5 km dále.

Schaller uvádí Sedlec roku 1787 s 26 domy, poplužním dvorem a mlýnem, již u panství Mašťov. Sommer roku 1846 popisuje Sedlec trochu podrobněji: „Zettlitz, Cedlitz nebo Sedlitz, součást panství Maštov, má 31 domů se 244 obyvateli. Patřily k němu samoty Sedlecký dvůr, ležící v údolí. 20 minut na jih od vsi, panský poplužní dvůr, zvaný „Nový dvůr" nebo také Ernesti Hof (Arnoštův dvůr), ležící na malém vršku 20 minut východním směrem, dále tzv. Galtenhof s ovčínem asi 0.5 hodiny na JV a v blízkém údolí 10 minut na JV od vsi Sedlecký mlýn".

Kolem poloviny minulého století byl sedlecký rybník největším a nejrybnatějším rybníkem celého Doupovska.

Roku 1850 se Sedlec stal na krátký čas samostatnou obcí, roku 1868 byl však uváděn již jako osada Turče. Od roku 1923 byl opět obcí. V té době pracoval v obci také katr. Až do zániku patřily k Sedlci 4 samoty, z nichž Arnoštov a Jalový dvůr (Galdehof) nejsou součástí VVP

V roce 1930 zde žili 3 Češi. Vysídlení Sedlce proběhlo až ve třetí etapě. tj. k 15. 5. 1954, ovšem před tím probíhalo od roku 1945 vysídlení německého obyvatelstva.

Komentáře

Žádné záznamy.

Přidat komentář

Načtení stránky: 9 ms