Horní Slavkov - Historie

[vložil Jiří Hemmer, 15.3.2012]

Počátkem 13 století vznikla nedaleko starší zemědělské osady a havířských usedlostí "Zeche" /čti céche/, nová hornická osada. Jakýsi Slawko nebo Šlakko z rodu pánů z Rýznburka, kterým patřil Horní Slavkov a Krásno, začal na Krudumu dobývat rudu. Název nese po svém zakladateli Slavkovi z Rýznburka /německy Schlakkenwald/, přídomek "horní" značí hornický. Velké bohatsví rudy přitáhlo spoustu nových obyvatel z Bavorska, Míšně i Harzu, protože zde našli práci, chleba a jak doufali i nový domov. Městská práva a výsady rozšířili noví majitelé - páni z Plavna /Plauen/. Po krátkém držení panství rodem Šliků, kupuje Horní Slavkov rod Pluhů, což byl český vladycký rod jehož počátek vlastnictví se datuje k roku 1494 a za jehož vlády se již Horní Slavkov řadí k významným evropským hornickým městům, díky rozšíření těžby cínu mělo městečko 4000 obyvatel a vyrovnalo se tak směle Kutné Hoře nebo Jáchymovu. A to vše díky Pluhům, kteří pozvedli hornictví a nechali vybudovat 100 hlubokých štol, které sloužily k odvádění vody z dolů a postavili spoustu domů v tkzv. norimberském slohu včetně radnice. Odvodňovací systém štol se používal ještě před válkou, jako zdroj pitné vody. Pluhům patřil od roku 1495 i sousední Bečov nad Teplou, synovec Hanuše, Kašpar se zasloužil o jeho zvelebení, získal erb, ale kvůli pokusu o protihabsburské povstání, musel uprchnout do Míšně a byl rád, že záchranil holý život. Nedlouho po svém vytouženém návratu na panství však bez potomků zemřel. Počátkem 16 století musely kvůli přílivu nových obyvatel ustoupit hradby. O významu města svědčí výstavba mincovny v letech 1525-1526 a od roku 1547 byl Horní Slavkov královským horním městem. Hanuš z rodu Pluhů byl v té době nejvyšším kancléřem Českého království a jedním z nejbohatších mužů v Čechách. Počátkem 17 století nastává úpadek těžby, roku 1772 byl zrušen vrchní horní úřad.
Ale už v roce 1792 byla založena tehdy malá manufaktura na výrobu porcelánu, první v Čechách, od roku 1808 firma Lippert a Haas, později Haas a Czjzek v dnešní osadě Údolí /v němčině Zeche viz úvod/, která vyráběla především empírové malované nádobí, kávové konvice, šálky, dýmky a další sortiment.
Poválečná historie Horního Slavkova, je historií úpadku. Odsun, součást vojenského újezdu, posléze výstavba nového sídliště a demolice starého města. Díky těmto demolicím se snížily šance a možnosti současných obyvatel vydělávat i v cestovním ruchu. Podobně jako Bečov nad Teplou, Loket a Teplá nebo Jáchymov mohl i Horní Slavkov, Krásno nebo Prameny těžit ze své polohy v lázeňském trojúhelníku. Velkým narušením historického jádra města v důsledku demolic v padesátých letech a záhadný požár renesanční radnice v sedmdesatých letech, připravily město o řadu možností využití. Léta plánovaná železniční spojnice mezi Plzní a Karlovými Vary, která by pomohla celému kraji, se neuskutečnila. Ani samotné železniční spojení s Prahou není vyhovující. Jaké má tedy Slavkovský Les vyhlídky do budoucna?? Jedno je jisté, paneláky nikoho nepřitáhnou, možná je to laciné a málo pracné bydlení, ale pouze účelové a lze jen doufat, že pouze přechodné, stejně jako montovaté domky, které komunisté viděli jako budoucnost venkova. Žádný stát nelze založit na nespravedlnosti, Československý stát byl od svého vzniku v roce 1918 nespravedlivý vůči menšinám a Němci si to nenechali líbit. Díky politickému postoji Masaryka, Beneše a komunistů došlo k událostem, které vedly k dnešnímu stavu. Je zárážející, že tito lidé jsou Parlamentem oslavováni jako hrdinové národa, když jenom slepý může nevidět ten úpadek a zkázu. Doplácíme na to ovšem všichni.

Komentáře

Re: [vložil xcav, 20.4.2012 14:24]

To jsem nevěděl, že Masaryk, Beneš a komunisté způsobili, že 95% sudetských němců podporovalo Hitlera, tedy i rozbití státu, jehož byli občany a dopustili se tím jasné vlastizrady. A ač mám k Masarykovi i Benešovi jisté výhrady, neházejte je prosím do jednoho pytle s bolševiky, to si skutečně nezaslouží.

Reagovat

Re [vložil Jiří Hemmer, 20.4.2012 14:37]

Pokud to náhodou nevíte, tak za Masaryka se vytvořila menšinová politika, která ve svém důsledku, odsun připravila. Předání moci do rukou komunistů po válce byla už jenom politická maškaráda. A co se týče Beneše, toho národ moc nezajímal, ani český, ani sudetský, byl spíše politickou figurou, která prováděla něčí rozkazy než prezidentem. Nevzepřel se ani při podpisu tkzv. Benešových dekretů. Masaryk nebyl s podobnými politickými úkoly konfrontován, takže vypadá v dějinách, jako větší lidumil.

Reagovat

Re: Re [vložil Zdeněk Pechar, 20.4.2012 14:59]

Mě by jenom zajímalo proč nevstoupíte na politickou scénu.Možná by jste měl šanci.

Reagovat

Re: Re [vložil xcav, 20.4.2012 21:05]

Myšlenka plošného odsunu Němců(se kterým mimochodem já nesouhlasím) získala navrch až v ke konci války a těsně po ní. Ještě za války se počítalo s potrestání a odsunu pouze menší části obyvatelstva, hlavně členů NSDAP a těch nejagilnějších přisluhovačů. Beneš dekrety bez protestů podepsal, ale on rozhodně nebyl jejich iniciátorem či duchovním otcem a z jeho osobních výpovědí vím, že s odsunem všech Němců nesouhlasil. Uvědomuji si, že Beneš udělal hodně chyb: naivní předválečná politika, příklon ke Stalinovi, ulehčil komunistům převzetí moci po válce atd. ale je otázka nakolik něco skutečně mohl ovlivnit a nakolik byl ve vleku rozhodnutí dělaných mocnostmi někde úplně jinde. Napsat že ho národ nezajímal je pouze urážka jeho památky. Dělal chyby a nebyl to žádný světec(to ani politk být nemůže) ale s odtupem 60 let se to snadno odsuzuje. Tu Masarykovu menšinovou politiku mi prosím vysvětlete, to nevím co tím myslíte.

Reagovat

Re: re: re [vložil Jiří Hemmer, 20.4.2012 15:21]

Protože by mě v životě nenapadlo, tak vážně poškodit stát, kvůli pochybnému komunistickému ideálu. Natolik si vážím svých předků a je jedno jestli to jsou Češi nebo Sudeťáci. Takže se radši držím stranou a spíš bych byl něco udělat skutečně přínosného. Třeba stavět trať z Prahy do KV a do Plzně.

Reagovat

Přidat komentář

Načtení stránky: 11 ms