Ostré (Westrum) - Historie
Přispěl:
Zdena BinterováOstré, německy Westrum, leželo na malém potůčku mezi kopci, v nadmořské výšce 510 m. Jeho katastr měřil 208 ha a vzdálenost od Kadaně byla 8,3 km na JZ. Byla to typická okrouhlice s usedlostmi, rozestavěnými kolem návsi. Název vsi byl slovanského původu a německý vznikl z českého tvaru „Vostrým". vyslovovaného v 15. století Vostrim.
Také Ostré patřilo k těm malým vesničkám panství Egerberk, o kterých se nedochovaly téměř žádné zprávy. V soupisu majetku panství z roku 1460 Ostré uvedeno nebylo, teprve roku 1488 je „pusté Westrem" zapsáno v Deskách dvorských u hradu „Egerbergk". V dalších listinách, vztahujících se k tomuto panství, již Ostré uváděno je a spolu s panstvím bylo také po prohrané bitvě na Bílé hoře zabaveno a roku 1623 prodáno Kryštofu Šimonovi z Thunu, který vše připojil k panství Klášterec.
Podle Berní ruly žili roku 1654 ve vsi jen 2 sedláci, 5 chalupníků a 1 poddaný na obci. Stavení byla celkem dobrá, ale žitná pole kopcovitá a špatná. Luk měli málo, přesto jim obživu poskytoval hlavně dobytek a práce v lese.
Do roku 1787 se situace ve vsi trochu zlepšila - bylo tam již 11 domů a během roku 1846 vzrostl jejich počet na 15. Žilo tam tehdy 75 obyvatel. Roku 1850 se Ostré stalo na králky čas obcí, ale již roku 1869 bylo osadou Radnice, vzdálené přibližně půl hodiny od vsi na JZ. K Radnici patřilo Ostré také farou, poštou i školou.
Statistické tabulky z roku 1863 uváděly, že dominium Klášterec nemá v Ostré pozemky, jen jednu parcelu a že zdejší zemědělci pěstují hlavně brambory a pícniny, z obilí jen trochu žita a ječmene, oves vůbec.
Podle adresáře z let 1914 - 1924 bylo v Ostrém 5 větších usedlostí, ale žádná hospoda nebo obchod, jen trafika a pracovala tam jedině dámská krejčová.
Ostré bylo zařazeno až do 3. etapy vysídlení, tzn. k 15. 5. 1954. kvůli zřízení vojenského výcvikového prostoru, poté, co v roce 1945 bylo vysídleno německé obyvatelstvo.
Vloženo: 15.4.2005 
