Arnitzgrün (Arnoltov) - Historie
Beigetragen:
Zdeněk Pechar První písemná zpráva z r. 1317 o Arnolczgrün, je v seznamu Kynperských (Leuchtenberg) lén. Později se objevují tvary Arnoltsgrun (1492), Arnezgrun (1651). Volně přeloeno Arnoltova novina (novina - obdělaná půda) tedy, Arnoltov.
Ve likovském urbáři z roku 1525 je uváděno více dritelů osady. Jeden dvůr vlastnil Preunll, Engelgartu tampachovi patřily dva dvory, 3 dvory poloviční a 3 chalupy, Jeronym tampach vlastnil jeden poloviční dvůr. Celá ves v té době měla tři celé a čtyři poloviční dvory a tři chalupy. V roce 1618 je doloeno, e ves patřila svobodným pánům, von Alesgrün.
Dalím doloeným vlastníkem je luterán Vilém Winkler z Heimfeldu. Winkler se zúčastnil vzpoury českých stavů proti Habsburkům, ale protoe jeho jmění bylo nepatrné, byla mu při udělení milosti 9. června 1628 odputěna i původně stanovená pokuta. Při vpádu protestantských Sasů do naí krajiny je Winkler opět podporoval a byl odsouzen ke ztrátě veho jmění. Celý statek Arnoltov získal v drabě za 8 000 zlatých, rýnských vévoda Albrecht z Valdtejna. Albrecht ale nestihl ji zaplatit, byl zavraděn. Kolem roku 1650 byl Arnoltov v drení (ve správě) Thanner z Chebu. Berní rula v roce 1654 u uvádí opět jako majitele Viléma Winklera z Heimfeldu. Pravděpodobně kdy nedolo k zaplacení draby, byla toto jako taková zruena. Byl zde v provozu pivovar na estatřicet sudů a patřil k němu ovčín a mlýn. Ve vsi byly vedle 17 domů obydlených i tři domy pusté. Církevní relace se zmiňují o protestantech, třebae rekatolizační proces ji probíhal téměř tři desetiletí.
Kolem roku 1765 koupil ves od hraběte Cavenagh, rytíř J. Wenzel Turba z Kostelní Břízy. Nový pán připojil Arnoltov ke Kostelní Bříze a do té doby měly obě vesnice společnou vrchnost. V roce 1774 odkoupil panství od Turby, Karl Leberecht Konrad von Spiegl. V okolí vesnice se pěstoval v mením rozsahu chmel. Poprvé jsou v té době v Arnoltově zmiňováni i idé, a sice tři idovské rodiny. Jeden z idů obchodoval krátkým zboím, druhý kokami a hadry a třetí kokami a peřím. Před polovinou 19. století ji ilo v Arnoltově 20 idovských rodin. ivili se předevím podomním obchodem. Dnes je jedinou památkou na idovské obyvatele v obci, jen zarostlý idovský hřbitov. V minulém století byla v č. 39 idovská kola a v č. 41 byla malá modlitebna. V roce 1847 je v obci zaznamenána mení kartounka, panský dvůr, ovčín, dvě hospody a panská myslivna. V 17. století uváděný pivovar ji byl patrně mimo provoz. Nedaleko vsi byl mlýn Finkenmühle. Mimo tohoto starobylého mlýna, (stával jetě v polovině 20. století a slouil i jako hostinec), byl západně od vesnice dalí mlýn s pilou, Schneidmühle. Roku 1895 je zaznamenána, jednotřídní kola, dvě hospody, obecní kaple a dvůr, který patřil svobodné paní Frantice von Auersperg, rozené Hennerberg-Spiegel. Ta zakoupila panství roku 1846. Obyvatelé se ivili zčásti zemědělstvím, nebo jako horníci v nedalekých dolech a jako dělníci v továrnách.
V osadě byla kola. V roce 1860 bylo zakoupeno stavení a upraveno pro potřeby vyučování. Předtím neměla stálé místo, větinou se jednalo o jednu upravenou světnici. Nová kola byla postavena a r. 1895. Arnoltov byl samostatnou obcí v letech 1882 1948. Jinak patřil pod Kostelní Břízu. Pod Arnoltov patřila i skupinka domů se zámečkem. Tato část se jmenuje Silnice (Spiegel).
Eingegeben: 1.2.2010 
