PřihlášeníPřihlášení RegistraceRegistrace nového uživatele  DeutschDeutsch
Petrovice-Skoupý: Bílkova vápenka (Petrovice-Skoupý: Bílkova vápenka ) - Bílkova vápenka a další zajímavosti ze Sedlčanska

Přispěl: Jan Tomášek

Petrovicko je pro návštěvníka, který se vydá po jeho cestách či stezkách zajímavé z mnoha různých důvodů. Na žulovém podloží se vytvořil sedlčansko-krásnohorský ostrov z vyvřelých rohovců, břidlic, slepenců a krystalických vápenců. Na mnoha místech jsou uchovány vzácné a chráněné rostliny. Najdeme zde hořeček brvitý, pelyněk metlovitý, vemeník dvoulistý, kokořík, jalovec obecný a další vzácné rostliny.

Na tomto území se dochovala v podstatě sídlištní struktura z období kolonizace hvozdu (12.-13. století) a celistvá rybniční soustava z 15.-16. století.
Svým rostlinstvem se krajina řadí do kulturní lesostepí, která vznikla mýcením původních porostů při zakládání zemědělských osad, které doplnila soustava rybníků.

Na žulovém území nalezneme dodnes řadu lomů, kde se těžila a mnohdy i dnes těží tzv. "povltavská" či "sedlčanská žula". Ve zdejších kamenolomech byl těžen štěrk a stavební kámen, ale ze zdejší žula y byl například zhotoven Husův pomník na Staroměstském náměstí v Praze. Zmíněn být může například Ludvík Šalda - podnikatel, kamenický mistr a kamenosochař - který roku 1886 otevřel lom v Brcích. Voda z lomu byla odčerpávána pumpou a otáčecí jeřáb na ruční pohon s nosností 50 metrických centů vytahoval kámen. Zaměstnáno zde bylo 20 až 25 kameníků.

Další dobývanou surovinou byl vápenec, dobývaný například ve Skoupém ve dvou větších lomech a v mnoha dalších okolních drobných lůmcích. Sloužil jako stavební kámen i k pálení vápna v takzvaných SELSKÝCH JAMÁCH. V druhé půlce devatenáctého století se vápno pálilo převážně v milířových pecích. MILÍŘOVÉ PECE byly baňaté, sedm metrů vysoké a něco přez metr zapuštěné do země. Kanál vedoucí při spodku umožňoval přístup vzduchu a zapálení pece. V peci se střídavě ukládaly vrstvy vápence a uhlí. Po zapálení pece a vyhoření uhlí byl vápenec vypálen na vápno.

Roku 1891 byly milíře Jaroslava Bílka, majitele hospodářství a nájemce knížecího dvora ve Skoupém, nahrazeny KRUHOVOU PECÍ na vápno a cihly s deseti komorami. První kruhová vápenka však byla vystavena v Přerově roku 1868. K jejich rozšíření pak dochází v 80. letech 19. století. Pec vlastně tvoří kanál umožňující stálý a nepřetržitý postup ohně s otvory, které umožňovaly navážet a vyvážet materiál. Pece tohoto typu jsou výrazně úspornější a také výrazně přijatelnější pro okolí. Komíny totiž kouř vyhánějí výrazně výše než milíře.

Pec vlastně tvoří kanál umožňující stálý a nepřetržitý postup ohně s otvory, které umožňovaly navážet a vyvážet materiál. Pece tohoto typu jsou výrazně úspornější a také výrazně přijatelnější pro okolí. Komíny totiž kouř vyhánějí výrazně výše než milíře. Kruhová pec umožňovala pálení vápna nepřetržitě po celý rok. V části pece se vápenec pálil, v jiných se připravoval k pálení a ve zbývajících se již vybíralo hotové vápno. V roce 1893 dostavěl jiný místní podnikatel Jan Štemberk dvě PECE ŠACHTOVÉ. V té době měl lom šířku asi 70 m a výšku lomové stěny 30 m.

V roce 1934 přešla vápenka Štemberkova do majetku Jaroslava Bílka a oba lomy byly postupně spojeny v jeden. V roce 1942 zanikla Štemberkova šachtová pec a vápno bylo nadále páleno v už jen v původně Bílkově kruhové peci. V roce 1963 byl dán do provozu kulový mlýn a v r. 1971 mlýn francouzského typu. Z Bílkova rodu pocházel akademický malíř Alois Bílek.

(internet, různé zdroje - upraveno)


Vloženo: 2.4.2020



Komentáře a upřesňující informace


Žádný záznam

 Komentáře a upřesňující informace
Jméno:
E-mail:
Pokud chcete automaticky zaslat odpovědi, uveďte Vaší emailovou adresu (v platném tvaru např. ja@seznam.cz). V rámci antispamové ochrany nebude Váš email nikde zobrazen. Poslouží pouze pro automatické zaslání odpovědí na Váš příspěvek.
Nadpis:
Komentář/Upřesnění:  
V rámci ochrany proti spamovým příspěvkům opište číslo 23 do následujícího políčka:

   





VĂ­ce informacĂ­ ZDE

Trocha reklamy na podporu webu:
TOPlist