Stará Lhota
[místo vložil Jan Pohunek, 6.11.2006]
Okres: Kutná Hora
Typ: Obec
Důvod zániku: Nespecifikováno
Období zániku: 1960-1970 (1966)
Současný stav: Zničena zcela - většina pod vodou, na břehu místy zachovány terénní relikty
| Rok | 1921 |
|---|---|
| Počet obyvatel | 83 |
| Počet domů | 18 |
Místa v okolí
-
Lhotský mlýn
0.2 km
-
Karlov
0.5 km
-
Rabštejnka
0.9 km
-
Pod Hutským
1.0 km
-
Malešovský mlýn
1.2 km
-
Slaměnec
1.3 km
-
Řešeto
1.4 km
-
Obický mlýn
1.5 km
-
Jesuitský mlýn
1.9 km
-
Panský mlýn
2.3 km
-
Cimburk
2.5 km
-
Spálený mlýn
2.8 km
-
Vysoká - zámek Belvedér s kaplí
2.9 km
-
Králíkův mlýn
3.9 km
-
Dobřeň - zemědělská osada z mladší doby kamenné
4.5 km
| Šířka (Y) | Délka (X) | Odkaz na mapy | Popis | Vložil | |
|---|---|---|---|---|---|
| 49.92069 | 15.21196 |
|
Levý břeh, u pozůstatků dvora. | [vložil Jan Pohunek, 6.11.2006] | |
| 49.92022 | 15.21392 |
|
GPS - střed zatopené části | [vložil Zdeněk Pechar, 13.1.2009] |
Stará Lhota [vložil Jan Pohunek, 6.11.2006 13:12]
V roce 1966 začala výstavba přehradní nádrže Vrchlice, která zásobuje pitnou a průmyslovou vodou Kutnou Horu. Stará Lhota, která v údolí ležela byla srovnána se zemí, obyvatelé vystěhováni. Většina plochy obce je zatopena, zachovalo se několik terénních reliktů na levém břehu u Nové Lhoty, v ochranném pásmu vodní nádrže.
Upřesnění [vložil Zdeněk Pechar, 13.1.2009 18:55]
Osada se rozkládala na dvou katastrech. Levý břeh patřil pod Roztěž a pravý pod Malešov. U Chytila je uvedena správní obec Roztěž.
Stará Lhota [vložil Jan Herel, 25.2.2009 22:19]
Stará Lhota
Asi 800 m jihozápadně od Malešova ležela po obou březích Vrchlice osada Stará Lhota, čili Dolní Lhota. Stála již ve 14. století a ve farní matrice na Bykáni se připomíná jako Dolní Lhota, tak jako i její sousedka - Horní Lhota. Měla 18 čísel. Chalupy této Lhoty netvořily žádnou náves, stály tu různě dílem na stráni, dílem v údolí Vrchlice. Před I. světovou válkou byly domy vesměs pokryty došky. Pouze mlýn, který v obci stál (Jandejsků), byl pokryt po vyhoření v r. 1898 taškami. Nejstarší v obci byla rodina Krtilova. Připamatovávala se prý již počátkem 18. století.
Z Berní ruly Čáslavského kraje se dovídáme, že k roku 1651 byli ve vsi 2 rolníci – Mikuláš Borový a Jakub Janů. Dále pustý rolnický grunt Šedivovských.
František Palacký ve svém díle z roku 1848 „Popis království Českého“ uvádí, že ve Staré Lhotě bylo v té době 15 domů a 125 obyvatel. V Ottově encyklopedii se uvádí k roku 1890, 18 domů a 111 obyvatel.
Stará Lhota se rozkládala po obou březích říčky Vrchlice. Levá strana po toku říčky patřila do katastru obce Roztěž a pravá do katastru obce Malešov. Do Staré Lhoty byl přístup po cestách a to od silnice Roztěž – Bylany z rozcestí nad Novou Lhotou, které je dodnes znatelné a dále byla cesta od Písků, která je již zaorána. Na malešovskou stranu byl přístup po cestě od silnice Nová Lhota – Malešov a to mezi vrchy Štimberk a Červeňák, dnes již také zaoraná. Spojení obou částí bylo zajištěno lávkou přes Vrchlici. Na Vrchlici mezi mlýnem Karlov a Starou Lhotou byl jez, odkud byl vybudován náhon na mlýn U Jandejsků. Těsně pod Starou Lhotou byl další jez a odtud byl náhon na mlýn Rabštejnka.
Jak vypadala Stará Lhota před zatopením? Když jsme šli po cestě od Nové Lhoty, přišlo se na rozcestí. Vlevo jsme pokračovali k domkům čp. 9 U Chlumsků, další čp. 8 U Nováků a dále se přišlo na cestu od Písků do Lhoty a tam po levé straně bylo stavení čp. 5 U Lepšíků. Z rozcestí v pokračování rovně po této cestě jsme přišli k čp. 7 U Mrňáků a dále ke mlýnu U Jandejsků čp. 4. Vpravo jsme došli k čp. 1 U Syrovů, pod nimi vlevo bylo stavení čp. 2 U Sedláčků a naproti vpravo čp. 3 U Vaňků. Na straně roztežského katastru bylo tedy 8 domů. Na katastru Malešova byly tyto domky: čp. 6 U Furků, čp. 12 U Matějků, čp. 13 U Kolářů, čp. 14 U Chlumských, čp. 15 U Seckých, čp. 16 U Slavíků, čp. 17 U Matějků, čp. 18 U Paštyků a čp. 19 U Seckých.
Ke Staré Lhotě patřil také níže na Vrchlici ležící mlýn Rabštejnka, vzdálený asi 10 minut chůze.
Při výstavbě vodárenské nádrže na Vrchlici v 70. letech 20. století byla Stará Lhota rozbourána a od roku 1973 je již částečně zatopena. Část osady, která není zatopena, je zalesněna. Dosud jsou zde ještě patrné zbytky zdiva. Nad vodou by tak pouze zbyly domy u Syrovů, Nováků a Krtilů. Lidé z obce se většinou odstěhovali do bytovek v Malešově nebo si tamtéž postavili rodinné domky.
rod Domnosilů [vložil Jana Pavlasová, 28.12.2015 19:13]
Při pátrání po mém rodokmmenu jsem zjistila,že z otcovy strany - Jan Domnosil-žili předkové v Dolní Lhotě a to v čísle 1 a 9.Myslím,že ještě v roce 1840.Zatím nejstarší záznam mám Jan Domnosil narozen 7.10.1770 v Dolní Lhotě č.9
Pár fotek St. Lhoty v dokumentu o historii obce Vidice [vložil Pavel, 18.1.2020 21:29]