Doupov (Duppau) - Doupov po II.světové válce

Přispěl: Jiří Kripner

Rok 1945: Svědectví o krutosti
Vydáno dne 30. 09. 2004
Svědectví Eduarda Grimma ze dne 19. ledna 1947: „Sloužil jsem jako československý četník a v květnu 1945 jsem musel převzít místo uprchlého starosty v Doupově. Jako první byl v Doupově zastřelen Čechy Franz Weiss, voják wehrmachtu, když navštívil svoji chudou matku a malé sourozence. Jeho mrtvola byla pohozena na doupovské náměstí. Krátce nato byli zajmuti a zastřeleni váleční invalidé Josef Wagner a Franz Mahr z Doupova, kteří byli bez vlastního souhlasu oficiálně zapsáni ke zbraním SS a oba jako těžce ranění dleli doma.

Z učitelstva doupovské školy byli krutě zavražděni ředitel Andreas Draht, a studijní radové Damian Hotek, Franz Wenisch a Rudolf Neudörfl, všichni nevinní. Vrchní poštmistr Karl Schuh byl nejprve krutě ztýrán a poté zavražděn. Jmenovaní byli ubiti a postříleni českým vojskem, komandanty českého vojska tehdy byli kapitán Baxa a poručík Tichý. Ve vsi Tocov na Kadaňsku byli toho času povražděni starosta Schmidt, hajný Bartl se dvěma syny a další Němci, celkem asi 34 nevinných mužů, protože měli za účelem ochrany svých ohrožených domovů několik zbraní. Dostali k tomu však povolení od amerického velení v Karlových Varech. Jedné říjnové noci roku 1945 byla českým četníkem zastřelena Holzknechtova manželka z Vísky u Doupova, když slyšela venku hluk a vyhlédla z okna. V Buškovicích na Podbořansku byl od Čechů krutě ztýrán německý sedlák Stengl a poté zastřelen. Měl prý v hnoji schovanou pušku, což ale neodpovídalo skutečnosti. V blízkosti okresního města Podbořan, u židovského hřbitova, bylo v srpnu 1945 postříleno českým vojskem více než 80 nevinných a bezbranných německých mužů. Většina ze zastřelených neměla s nacismem a politikou nic společného, byli to prostí němečtí sedláci, řemeslníci a obchodníci, mezi nimi starosta Groschup z Očihova a knihvazač Pfaff z Podbořan, starý muž s bílými vlasy. Blíže o tom může informovat sedlák Hauk z Očihova, momentálně pobývající neznámo kde.

Také ženy byly krutě týrány a v důsledku toho umíraly: Žena majitele mlékárny Kniea z Řednice u Doupova a žena kupce Marka z Mělníka, okr. Kadaň. Ženy a dívky z Doupova musely v zimě v lese ve sněhu kácet stromy a přitom byla padajícím stromem zabita osmnáctiletá Anna Grund, dcera a jediná opora svých starých a nemocných rodičů. Cukrář Alois Guth z Doupova byl rovněž zavražděn Čechy, a sice 26. června 1945 v zahradě doupovské školy, jak mi řekl jeho bratr Julius Guth, který to přežil. Alois Guth tam chtěl odstranit kříž, který tam vztyčil za svého ve válce padlého syna. Byl dopaden Čechy a společně s dalšími 21 nevinnými muži zastřelen v zahradě bývalého arcibiskupského semináře, poté, co si sami museli vykopat vlastní hrob. Staré paní Jansky z Doupova bylo Čechy ze Sboru národní bezpečnosti vyhrožováno oběšením, pokud neudá jiné Němce. Dali jí smyčku kolem krku, vytáhli ji tak vysoko, až se skoro dusila, nechali ji vydechnout a mučení opakovali, dokud neupadla do bezvědomí. Třináctiletý Josef Glatz z Doupova byl s dalšími nevinnými chlapci držen Čechy šest týdnů ve vězení v soudní budově v Doupově. Glatz a ostatní chlapci byli každý den večer biti českými četníky přes záda gumovými obušky. Poranění na zádech od tohoto týrání má Glatz ještě dnes."

Friedrich Liebner z Doupova - zpráva ze dne 12. ledna 1946: „Z malého městečka Doupova šel již 25. července 1945 uzavřený transport čtyř stovek Němců do Saska. Zbývající německé obyvatelstvo bylo v průběhu posledních šesti měsíců deportováno do českého vnitrozemí na nucené práce. Při těchto deportacích se vyskytla řada brutalit. Například paní Knie z Řednice u Doupova byla na české četnické stanici v Doupově vysvlečena donaha a tak zmlácena, že dva dny nato, co byla odvlečena do Berouna, tam zemřela na svá zranění. A to všechno pro to, že si do podvazků zašila několik bankovek. Vesnice v Doupovských horách jsou kvůli své nepříhodné poloze dosud z větší části osídleny německým obyvatelstvem. Jenom v Doupově byly hospodářské usedlosti převzaty Čechy. Všichni muži od šestnácti do pětačtyřiceti let byli znovu uvězněni a odvedeni na nucené práce do mosteckých uhelných dolů."

PhDr. Petr Hlaváček, Ph.D.

http://www.mesto-kadan.cz/kn/
http://www.wintersonnenwende.com/scriptorium/deutsch/archiv/weissbuch/dasd44.html#164


Vloženo: 5.1.2007