Doupov [Vladimír Minařík 11.11.2005 16:50] | Reagovat
patrno též několik poničených hrobů na býv. hřbitově, mj. např. vyvrácená hrobka býv. starosty Mitterwalda

Sichtbar sind auch einige vernichtete Gräber am ehemaligen Friedhof, so zum Beispiel das umgestürzte Grab des Ortsvorstehers Mitterwald

Doupov ve filmu [Vašek Forejt 9.11.2006 11:51] | Reagovat
Doporučuju film Karla Kachyni z roku 1954 "Dnes večer všechno skončí" je tam perfektně vidět Herrengasse a jiné ulice v Doupově. Doupov je už patrně vysídlený (prázdné výlohy krámů atd.) ulicemi tam projíždí vojáci s tanky. Škoda jen, že záběry v Doupově jsou jen na začátku filmu, jinak během filmu lze ho ještě zahlédnout z dálky kdy mladičký Josef Vinklář jde v lese nad Doupovem. Prosím, kdybyste ještě věděli nějaký film, který se natáčel v Doupově, tak napište. Děkuji

Re: Doupov ve filmu [Libor Huml 10.11.2006 06:11] | Reagovat
Děda učil ve škole v Březině chvilku po válce.
Tehdy snad se prý měl v Doupově točit film - Blbec z Peenemunde, ale nemám to ověřené

Re: Re: Doupov ve filmu [Vašek Forejt 13.11.2006 10:25] | Reagovat
Děkuji moc za radu, ten film "Blbec z Xeenemunde" jde v pohodě sehnat. Na www.csfd.cz jsem ho našel a mnozí uživatelé ho mají ve filmotéce.

Re: Re: Re: Doupov ve filmu [Daniel Hacker 3.2.2007 18:09] | Reagovat
Dobrý den, pokoušel jsem se sehnat film "Blbec z Xeenemunde na www.csfd.cz i jinde, ale bohužel se mi to nepovedlo. Prosím mohl by jste mi poslat přesný odkaz, kde tento film stáhnu, nebo koupím.
Děkuji

Re: Re: Re: Re: Doupov ve filmu [Libor Huml 10.12.2008 13:12] | Reagovat
http://www.nfa.cz/filmy/download/cs/19.pdf

zde je o filmu Blbec z Xeenemunde

Re: Re: Re: Re: Re: Doupov ve filmu [Standa Raul 8.3.2009 12:44] | Reagovat
Dobrý den, pokoušel jsem se sehnat film, Blbec z Xeenemunde, ale všude neúspěšně, můžete mi poradit? Dík.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Doupov ve filmu [Libor 8.3.2009 14:16] | Reagovat
nevím, také jsem ho ještě neviděl

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Doupov ve filmu [PP 16.4.2009 08:27] | Reagovat
Blbec z Xeenemunde:

http://www.csfd.cz/film/430-blbec-z-xeenemunde/

ke stažení zde:
http://rapidshare.com/files/65072054/xeenemunde.part1.rar
http://rapidshare.com/files/65083409/xeenemunde.part2.rar
http://rapidshare.com/files/65101497/xeenemunde.part3.rar
http://rapidshare.com/files/65243679/xeenemunde.part4.rar
http://rapidshare.com/files/65256794/xeenemunde.part5.rar

heslo archivu: romin_warforum.cz

Re: Doupov ve filmu [Vlasta Fencl 17.5.2007 22:11] | Reagovat
Někdy v roce 1965-66 se na Doupově točil film Konec srpna v hotelu Ozon,asi přede dvěma roky byl vysílán opět v televizi.Odehrává se na doupově a jsou tam i záběry z města a starého kostela.Jako voják jsem tam často býval,ten film jsem viděl už na vojně v r.1967 a potom jsem se dostal při cvičení až do města a do kostela a nalezl jsem tam ještě křídou malované značky,jaké byly ve filmu.Doporučuji tento film ke shlédnutí.

Poznámka. [Rudolf Přibáň 10.11.2006 12:32] | Reagovat
Ten film se jmenoval Blbec z Xeenemuende.

Re: Poznámka. [Vašek Forejt 13.11.2006 10:29] | Reagovat
Díky za upřesnění filmu.

Doupov ve filmu,tip [vojtech pospichal 10.1.2007 01:18] | Reagovat
Fenomen Doupova me zajima jiz delsi dobu;videl jsem porad na Discovery,kde uverejnili mj.prijezd ruske armady do Doupova v kvetnu 1945.Mozna,ze by nekdo vedel,kde tyto zabery sehnat.

Duppau.info [Karel Hajný 4.2.2007 22:47] | Reagovat
Registrační údaje zaniklé domény, pokud by se to někomu hodilo k vypatrání autora fotek z r 1967:
http://www.whois.ws/whois-info/ip-address/duppau.info/

trat Doupov-Oleška [Jan 13.7.2007 23:30] | Reagovat
dobrý den
Chtěl bych se zepata na fotky a kde ja ké dokumenty ohledně trati Doupov Oleška jsem železniční fanda( Modelář ) a rád bych měl ve svém archivu něco o této trati děkuji

Re: trat Doupov-Oleška [Jiří Kripner 15.7.2007 22:18] | Reagovat
http://www.doupovskadraha.cz/

Doupov ve filmu Konec srpna v Hotelu Ozon [Jiří Kripner 29.8.2007 01:07] | Reagovat
http://www.youtube.com/watch?v=37Fa6_2J5sc

překrásné [Antonín Suk 5.2.2008 19:39] | Reagovat
Poprvé se dívám na fotografie impozantního městečka Doupov.Nemusíte mi věřit,ale opravdu mě zabolelo,že takhle krásné městečko neexistuje.Ale "nejkrásnějším" snímkem ,který ve mně vyvolává "ty nejvřelejší emoce" je plakátek SdP !!! Opravdu,tyto stránky "vůbec neslouží k propagandě sudeťáctví" . Díky,pane redaktore.Každý můj trochu vlastenecký postoj jste málem odsuzovali trestem smrti.Tohle je ale opravdu skvost!!! Už jen nějakou tu fotku z vítání "osvobozenecké wehrmacht" z roku 1938 !

Re: překrásné [Libor Huml 5.2.2008 20:38] | Reagovat
fck...

Re: Re: překrásné [Antonín Suk 5.2.2008 20:52] | Reagovat
A toto už je čo,súdruh vojín ? Facka,nebo "fuck". Každopádně Váš protiargument je "velmi pádný" !!! Co takhle zkusit komentovat ten jev,že na ČESKÉ STRÁNCE se oslavují SUDEŤÁCKÉ slavnosti(taneční zábava ?) A pokud je to myšleno jako facka,tak to beru.Od lidí Vašeho IQ se nechám fackovat třikrát denně.Ono to totiž jaksi nebolí.Bolelo by to od inteligentnějšího než jsem sám. :-)

Re: překrásné [Administrátor 6.2.2008 07:55] | Reagovat
Mrzi me, ze stale nechapete smysl techto stranek. Tak opet .. ne, nejde o zadnou oslavu SdP. Osobne povazuji obrazek, ktery Vas tak pohorsuje, za cenny a jsem rad, ze na strankach je. Kdyz se snazime priblizit obraz obce pred jeji zkazou, copak bychom tam asi v pripade Doupova dali, kdyz se jednalo o mestecko temer plne osidlene nemeckym obyvatelstvem? A to Vas neurazi, ze je zde spousta krasnych fotografii dobovych staveb postavenych Nemci? Pokud budete bude mit nekdo fotografii prijezdu wehrmachtu, rad ji tam umistim stejne tak jako pripadnou fotografii narodni gardy. Pevne verim, ze se nad svym trochu unahlenym komentarem zamyslite. P. Beran

Re: Re: překrásné [Jaroslav Štorkán, Hroznětín 6.2.2008 10:02] | Reagovat
Plně souhlasím s administrátorem. Minulost nezměníme tím, že o ní nebudeme psát a hovořit. Na druhou stranu si ale myslím, že kvůli tomu není nutné zakládat nový ústav paměti národa. Národ, na rozdíl od nás jednotlivců, má paměť dobrou a když ne, tak si ji má kde osvěžit. A k tomu mohou sloužit i tyto stránky.

Re: Re: Re: překrásné [Antonín Suk 31.12.2012 15:12] | Reagovat
Musím se ještě chtě-nechtě vrátit k našemu "žabomyšímu sporu". Nechtěl jsem se nikho dotknout a pochopil jsem smysl a důvod zveřejnění toho inkriminovaného obrázku,ale v téže době byl jeden můj známý vysllýchán a málem i trestně stíhán,že měl na tričku nápis,který propagoval jakousi metalovou skupinu,která se trochu hlásí k ultrapravici.On ani nevěděl,co to je za skupinu a co hlásá.Dostal to prostě od jiných známých a když v tom šel po náměstí,"zalíbil" se nějakému pozornému policistovi a už se to sypalo... Takže jsem měl v té době dva stejné příběhy,každý s trochu jiným koncem.Za zdaleka méně konkrétní "podporu hnutí propagující násilí na skupině obyvatel" byl můj kamarád málem trestně stíhán,zatímco tady se klidně "vyvěšovala" pozvánka na nějaký sraz nacistů.Ale už se o tom fakt nebavme.Je to pryč a já jsem svá ostrá slova vzal zpět. :-)

Re: překrásné [Rumlis 31.12.2012 14:25] | Reagovat
Jste hlupák!!!!!

Re: Re: překrásné [Antonín Suk 31.12.2012 15:04] | Reagovat
Tak "pádný argument" se opravdu nedá vymyslet.Mimochodem,přichází tak trochu s křížkem po funuse.Já jsem se za svůj emotivní příspěvek omluvil a administrátor i ostatní diskutéři mou omluvu docela přijali,ne ? :-)

omluva [Antonín Suk 6.2.2008 10:12] | Reagovat
Omlouvám se za své přecitlivělé vlastenectví a doufám,že už se neunáhlím k podobným příspěvkům,jako byl předešlý.Pane Berane,jen abychom si rozuměli- já jsem se od dětství stýkal jak s cikány,tak s dětmi z německých rodin,kterých tu zůstalo požehnaně.NIKDY jsem ani k jednomu ze zmiňovaných národ(-ností)ů nepociťoval žádnou averzi.Cikáni se od nás sami odvrátili,když šli do puberty.Němce jsme respektovali dodnes tak,že tady prohlašuju,že je mi opravdu líto,že pohraničí(zejména mé milované Krušnohoří) tito lidé opustili.Svým rodičům a prarodičům jsem nesčetněkrát řekl,že do doby než Němci odešli,byly ty vesničky a městečka určitě krásné.Prostě bylo mi už jako dítěti jasné,že odsun zavinil postupné odumírání krásných obcí.Tento názor mám dodnes.Proto mi nevadí,že některé krásné domy postavili Němci,vždyť dílo Beethovena,Bacha,ale i třeba Zeisse,nebo Langeho jsou pro lidstvo navždy skvostem.Vadí mi,že se zintenzivněly případy,kdy je nám podsouváno na "zaniklých obcích",že tady došlo ke zločinům jen ze strany mého národa.Vadí mi,když se znevažují události a jejich symboly,které vedly k antagonistickému vztahu Němců k Čechům od r.1936.Proto mi asi nikdy nebude lhostejné,když uvidím na našich stránkách "bezelstnou" připomínku toho nejnešťastnějšího období soužití Čechů a Němců v pohraničí.Věřím,že jsem Vás přesvědčil,že nejsem žádný zažluklý fanatik,ale jen ryzí vlastenec,který nerad vidí připomínky něčeho,co našemu národu velmi ublížilo.Děkuji za pochopení.

Re: omluva [Jaroslav Štorkán, Hroznětín 6.2.2008 10:48] | Reagovat
Jenom drobná poznámka - k antagonistickému vztahu Němců k Čechům došlo mnohem dříve. Nejvíce po roce 1918, po vzniku samostatného Československa.

přijeďte to vyprávět [Antonín Suk 6.2.2008 11:57] | Reagovat
mým rodičům a příbuzným,kteří žili pod Krušnými horami od narození.Od r.1918 do 1936 jsme "Němcům tak těžce ubližovali",že kdejaký vysoký úředník byl skoro zásadně Němec,naše rodiče atd.si hrávali celé dny s dětmi z německých rodin,můj otec dostal v r.1936 vysvědčení na učilišti v Duchcově PSANÉ V NĚMČINĚ. Ti Češi ale byli zlí,jen co je pravda ! Nejkrásnější zážitek v tomto smyslu mi obtýden vyprávěla mamka : Sudetští Němci svým rodinám neustále psali,jak jsou tady na tom zle,jak jim je ubližováno.Když přišli první Němci s Hitlerem,málem své soukmenovce zabili vzteky,protože ti z Německa žasli,v jak nesrovnatelně lepších podmínkách tady Němci žili.Znáte volební výsledky z předválečných dob ? Pak asi víte,že ve velkém procentu obcí vyhrávala Henleinova strana,která měla ve svém programu rozbití ČSR.Ti Češi-to byli lumpové ! Ty hodné Henleinovce nejen pustili demokraticky do voleb,ale nakonec výsledky voleb ve městech RESPEKTOVALI. Člověče,probuďte se z toho sna,který Vám a mnohým dalším lijí do mozků současní "historici". Vždyť už začínáte být blízko i Hitlerově ideologii,že válku proti ČSR vyprovokovali Češi,protože se začali opevňovat bunkry podél hranic,protože si tu klidně pěstovali ten zhovadilý systém zvaný demokracie.Je mi Vás dost líto.

Porč? [pan koncepce 6.2.2008 16:44] | Reagovat
Proboha proč se tato diskuze nevypakuje z Komentářů k městu Doupov?

Re: Porč? [Zdeněk Pechar 6.2.2008 19:03] | Reagovat
Zase jeden co se stydí za své jméno? Tady není anonymní klub!

Re:přijeďte to vyprávět aneb kulturní dědictví nás nezajímá? [Vojtěch Pospíchal 12.2.2008 04:01] | Reagovat
Myslím,že se zde rozvinula diskuse,která těmto hodnotným stránkám zbytečně podsouvá docela ošklivý úmysl:vždyť tyto stránky obrazově dokumentují minulost,nebo budeme TAKÉ revizionisté?Nezaznamenal jsem rovněž,že by se jakkoli oslavovalo sudetské hnutí,přijde mi to účelově vytržené z kontextu,je zde přece k dispozici ohromné množství fotografií i různých dalších míst,je obrovské štěstí,že se je vůbec podařilo nalézt a takto shromáždit.Jak řekl jeden mladý švýcarský historik v historickém magazínu na ČT2,vztahy mezi Čechy a Němci byly v 1.pol.20 st. postupně natolik poškozeny,že to nemělo jinde obdoby.Kdo byl přímým účastníkem těchto křivd,těžko zaujme jiný názor,podařilo se mi promluvit si s oběma tábory-ani JEDEN se nesnaží vidět celou pravdu;vždy si skutečnost reviduje podle svých zájmů.Odsun byl zřejmě v kontextu válečných událostí asi nutný,otázkou zůstává,zda museli odejít téměř všichni,to ovšem problém Doupovska není,tam noví dosídlenci přišli a mohli zdejší stavby udržovat v obyvatelném stavu.Je to nenahraditelná kulturní ztráta a barbarský čin armády,která české obyvatele v 50.letech nemilosrdně vyhnala a Doupov a další místa proměnila v terč svých virtuálních válek.O pamětihodnosti jsme se tímto připravili SAMI.A k ještě k zobrazení slavností:kdyby zde žilo VÍCE českého obyvatelstva,jistě by byly doklady i o pořádání českých akcí,jak známo třeba zrovna Doupovsko ale i namátkou Liberecko bylo oblastí s zhruba 98% Němců.Závěrem bych se přimlouval,aby jsme těmto stránkám ponechali jejich obrazově-dokumentační charakter,nehledali v nich nějaké skryté záměry,a spíše se snažili pravdivým zveřejňováním pohnutých událostí naší společné historie zabránit revizním snahám.

Diky za fota a hist texty k nim [Jaroslav Pirkl 9.7.2008 02:40] | Reagovat
....az na tyhle proti Nemcum sovinisticke vypady na konec....zbytecne a hloupe

Buk u Bukové kaple [Jiří Kripner 9.7.2008 18:45] | Reagovat
S lítostí dávám ve známost,že památný buk u bývalé Bukové kaple už nežije(může to být podle toho jak vypadá už i více než rok).Zůstává z něj už jen monumentální torzo.Smutnější na celé věci je to,že se bohužel následkem některého z letošních prudkých větrů vyvrátil i nedaleko rostoucí vpravdě důstojný nástupce tohoto pamětníka.Když jsem to viděl,působilo to dost symbolicky...když ne ty,tak ani já.

Buk [Karel Hajný 10.7.2008 14:50] | Reagovat
Musel spadnout nejspíš někdy v 1. polovině roku 2008, osobně si myslím, že to mohlo být při těch letních bouřkách (dle nezvadlých listů). Přibližně v říjnu 2007 ještě určitě stál. Bohužel to byl zrovna ten západnější vypadající vitálněji... :-(

Re: Buk [Jiří Kripner 10.7.2008 16:38] | Reagovat
...bude to jak říkáte.Byl jsem tam před 3mi týdny a vývrat byl hodně čerstvý.Na kořenech byly patrné stopy po dřevokazných houbách...stejně jako u památného buku s největší pravděpodobností troudnatec kopytovitý,možná i dřevomor.

Re: Re: Buk [pelant 18.1.2010 08:09] | Reagovat
Dobrý den.
Co takhle vysadit nový buk,trochu vzrostlejší cca dva metry?Kdyby se našla nějaká parta jsem ochotný to financovat.Mohli byjsme k němu dát kamenou desku s nějakým textem. j.p.

Re: Re: Re: Buk [Jiří Kripner 18.1.2010 10:02] | Reagovat
Hezký nápad,který by rozhodně stálo za to zrealizovat.Každopádně bude nutné oslovit vedení VVP Hradiště a akci provést oficiálně(což by snad neměl být problém).Dále by bylo dobré sehnat balový strom místní provenience,aby se dobře adaptoval...(klima Doupovských hor je specifické).
Jsem sice až z Prahy,ale tímto nabízím svou pomoc.

Re: Re: Re: Re: Buk [Josef Pelant 18.1.2010 10:59] | Reagovat
Povolení zajistím,strom koupím i s balem od odborníků. Otazka je, zda tam dáme desku a když ano, co tam nechat napsat. Mám známého kameníka.

J.P., Andělská Hora.

Re: Re: Re: Re: Re: Buk [Jiří Kripner 18.1.2010 11:48] | Reagovat
...kaple Panny Marie Pomocné, tzv. Buchenkapelle čili buková kaple byla založena podle dostupných informací v roce 1834. Pokud tedy vztyčovat nějaký pamětní kámen tak s nápisem v tomto smyslu.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Buk [Jiří Kripner 18.1.2010 11:56] | Reagovat
...v ideálním případě by měl být zvolený text uvedený i v německém jazyce.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Buk [pelant 18.1.2010 12:42] | Reagovat
...už jsem mluvil s kameníkem,kámen nám dají v lomu Tis u Blatna ,jenom musíme sestavit text.
Prosím,posílejte návrhy textu.
Děkuji Josef Pelant.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Buk [Karel Hajný 18.1.2010 14:11] | Reagovat
Otázka je, zda na nějaké texty, fakticky jako amatéři, máme mandát. Možná by stálo za to oslovit alespon pro konzultaci paní Binterovou...?
Sázet by se mělo stihnout ještě ve vegetačním klidu!

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Buk [pelant 18.1.2010 16:11] | Reagovat
Před chvílí jsem telefonicky mluvil s Ing.Dědem,
ředitelem Oblastního muzea Chomutov,který
přislíbil pomoc s vypracováním textu(i v němčině).
Také jsem zatelefonoval paní Zdeně Binterové,ktera teď dokončila překlad své knihy o doupovsku.....
Josef Pelant-Andělská Hora.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Buk [Karel Hajný 18.1.2010 16:31] | Reagovat
Tak to je krásně rozjeté. Dobrá práce!
<BR> Mimochodem. Doslechl jsem se, že přes vojenské lesy se prý dají propustky zařídit snáze než přes vojáky...(?)
Jak je to vlastně se starým bukem? Je odstraněn?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Buk [Jiří Kripner 18.1.2010 18:20] | Reagovat
Skvělá práce pánové!Jak je to se starým bukem osobně nevím,byl jsem na místě naposledy v létě 2008,kdy stál celý strom a nesl silné kosterní větve.Jsem zastáncem toho,aby torzo zůstalo zachováno ,samozřejmě s ohledem na jeho bezpečnost.Jinak času na výsadbu máme dost.Myslím,že v úvahu připadá nejdříve konec března spíš duben.Okolí stromu bude také potřeba vyčistit...to by se mohlo stihnout s jistým předstihem.

nová zpráva-výsadba buku [pelant 3.4.2010 18:07] | Reagovat
Vážení kolegové,buk je zakoupen pomník se dodělévá,povoléní je rozjednáno, datum výsadby je stanoveno na 18.4.2010.Sraz je v 9 hodin u čerpací stanice v Bochově. Takže kdo má vážný zájem ať se prihlásí na můj e-mail -josefpelant@seznam.cz.
Váš J.P.

Re: Re: Re: Buk [Karel Hajný 18.1.2010 11:25] | Reagovat
Že mě to také nenapadlo! Výborný nápad, velice rád bych se také připojil. Dendrologickou pomoc také mohu eventuálně zprostředkovat....

Internetový odkaz www.kaaden-duppau.de [Miloš Hlávka 25.8.2008 06:52] | Reagovat
Myslím si, že tato webová adresa zde ještě uvedena není. O Doupově se píše na www.kaaden-duppau.de/duppau.htm

fotografie vlaků poblíž doupova [Jan 7.11.2008 03:16] | Reagovat
Jiří Kripner: Dobrý den prosim mohu poprosit o původní dvě fotky s vlaky u doupova?Děkuji.Jinak pokud zajímá tak na první fotce jak tam jede motorový vlak v čele na 100% řada M 120.4 tzv.Věžák zaním s větší pravděpodobností přívěsný vůz CDlm + Clm + 100% jistota M 120.4 unikátní fotečka.Z druhé fotky nelze poznat je přez vlak nápis.

Re: fotografie vlaků poblíž doupova [Jiří Kripner 7.11.2008 17:33] | Reagovat
...fotografie Vám rád pošlu.Tuto můj e-mail:kripnerjirka@seznam.cz.

z časopisu Karlovarský kraj - 16. ledna 1952 [Libor Huml 28.11.2008 21:44] | Reagovat
Soudruh Hrčka, předseda JZD Doupov se zavazuje
na krajském sjezdu JZD v Karlových Varech, že do konce dubna postaví JZD Doupov kachňárnu na 500 kachen. - typuji, že to nezvládl

Doupov [Vojta 5.3.2009 23:17] | Reagovat
Německý fašismus a komunistický fašismus jsou rodilé dvojčata.Lidstvo by je mělo vyhubyt jako neštovice.Němci srovnaly se zemí několik vesnic za válkyv čechách např.Lidice,Ležáky.Komunisti po válce jak rádi tvrdily v době míru zlikvydovali a vyhladily okresní město Doupov a dalších 54 obcí na doupovsku.Proto buď čest těmto vrahům.
Žádný člověk v čechách by neměl zapomenou na zvěrstva fašistů a komunistů.

Re: Doupov [Milan Gruber Bouška 6.3.2009 08:32] | Reagovat
Škoda že jste se nepodepsal celým jménem takle to zůstane jen jako výkřik i když s Vámi v ceklu souhlasím.

Re: Doupov [DT 8.3.2009 15:39] | Reagovat
Při vašem vyvinutém národnostním cítění bych něco udělal s tou češtinou. To je také docela zvěrstvo :-)

Re: Re: Doupov [Duch 10.4.2009 09:46] | Reagovat
Při vaší znalosti české kultury by jste si mohl doplnit znalosti slušného chování.

Re: Doupov [Duch 10.4.2009 09:45] | Reagovat
Takový "detail", který jste přehlídl je, že nacisti ty města vyhladili i s obyvatelstvem. Podle vašeho příspěvku by se měli připomenout i zvěrstva demokratické ČSR protože při stavbě Vranovské přehrady byl zničet Bítov... A ruku na srdce, ti lidé kteří pak byli přesídleni stejně akorát přišli parazitovat na majetku sudetských němců

Doupov a železnice [Pavel K. 16.3.2009 21:37] | Reagovat
Opravdu na trati Prunéřov-Doupov jezdily v osobní dopravě Věžáky, motorové vozy řady M120.4.Mám grafikon z let 1953-54 ,kde jsou uvedeny.Provoz zajišťovala výtopna,později depo Chomutov.Poslední vůz M120.414 zrušen v Chomutově v roce 1955.

Re: Doupov a železnice [Jan 18.4.2009 22:31] | Reagovat
Máte ještě jiná konkrétní čísla M 120.4? Mohu poskytnout konkrétní čísla lokomotiv 310.0 (dodané přímo pro kadanské místní dráhy )

placu.. [olga e. 27.4.2009 00:20] | Reagovat
opravdu placu nad krasnym Doupovem..byla jsem tam a fotky videla az ted..podle cyprise jsem nasla hrbitov a zasnu,ze ani ten jiz neexistuje..kam asi prisly vsechny nahrobky?Je to neuveritelne,ze je cele mesto pryc,strasidelne a pritom tak snadne..jak malo staci a jak malo let..U potoka jsme v rozvalinach nasli par neporusenych flasticek z lekarny,mam je ted doma jako svatost..Mohu se zeptat..stoji jeste budova skladu u nadrazi?dekuji..

Re: placu.. [Václav 27.4.2009 16:32] | Reagovat
Vyrostl. jsem v okolí městečka Bochov a Toužim, bylo to v letech 1958- 72. několikrát jsem byl svědkem toho jak se bouraly celé vesnice,kostely a hřbitovy. Náhrobní kameny někdy končily v základech kravínů,v podloží cest a silnic, nebo jen tak zahrnuty v roklích. Mám doma fragment z Lochotínského hřbitova, hlavu Krista z malé sošky z náhrobku,válel se u silnice do Albeřic. Měl jsem ještě kovový úlomek kříže z téhož hřbitova, v roce 1992 jsem jej daroval jednomu kamarádovi z Bavorska, jedna jeho příbuzná pochází z Čech.

Re: placu.. [Jan Mládek 28.4.2009 15:13] | Reagovat
Ano, pokud se od 11.4.2009 něco nestalo, pak tato budova stále stojí, bohužel to však nelze říci o vesničce Lochotín, kde jsou patrné stopy po srovnání dalších pár domů se zemí

Motorové vozy [Pavel Korbel 1.5.2009 17:42] | Reagovat
V depu chomutov dojezdily v 50.létech ještě motor. vozy řady M120.401,404,405,407,412,414,416,472,480 a 486,takže zřejmě zasáhly do osobní dopravy na Doupov.V polovině 50.let přicházejí na zbylé Kadaňské lokálky vozy řady M131.1.Asi od roku 1971 jsou zde v provozu motorové vozy řady M240.001,008,088 a 0106.Od léta 1981 přicházejí na zdejší tratě nové motorové vozy M152.0410-0412,ale to je už novodobá historie.

Re: Motorové vozy [V.Mucha 4.1.2012 18:57] | Reagovat
Nemáte prosím k dispozici informaci, jakými lokomotivami či motorovýmy vozy byla na doupovské dráze realizována přeprava kolem roku 1932?
Děkuji

Doupov v roce 1967 [Vojtěch Pospíchal 27.7.2009 03:26] | Reagovat
Před časem mě napadla otázka, máte-li někdo informace, prosím, odpovězte:film "Konec srpna v hotelu Ozón"se zjevně vyhýbá pohledu na horní část doupovského náměstí.Znamená to tedy,že v roce 1967 již kostel Nanebevzetí panny Marie nestál?Byl zničen spolu s cvičnou střelbou na zámek,při které zámek vyhořel?Mám doma pár knížek, kde je i několik obrázků z r.1967, dá se z nich vcelku jasně poznat ještě stojící klášterní komplex i budova školy, další je vzhledem k pokročilé vegetaci z obrázků obtížné zjistit.Za případné info předem díky.

Re: Doupov v roce 1967 [Jan Mládek 3.8.2009 15:36] | Reagovat
Dobrý den,
nejsem sice pamětník, ani jsem nebyl informován očitým svědkem, ale z informací, které jsem pochytal všude možně si myslím, že asi máte pravdu. Na webu o zaniklých kostelech je u kostela NPM - viz. http://www.kostely.tnet.cz/index.php?load=detail&id=13763 uveden zánik roku 1973, ale u klášterního kostela u fotky údajně z roku 1967 - viz. http://www.kostely.tnet.cz/index.php?load=detail&id=13765 již tato fotka, byť nepříliš kvalitní kostel NPM evidentně neobsahuje - je focena ze silnice do Trmové a ta věž kostela tam není. Asi Vám to příliš nepomůže, ale alespoň Vám ve Vašem názoru vyslovuji podporu. PS. pokud můžete, šoupněte, prosím, nějaké ty fotky z roku 67 na stránku, případně dejte vědět tituly těch knížek, rád bych se s nimi seznámil. díky JM

Re: Doupov v roce 1967 [Zdeněk 3.8.2009 22:32] | Reagovat
Dobrý den,
V letech 1965 - 1967 jsem sloužil v Lochotíně jako spojař.
Při natáčení filmu " Konec srpna v hotelu Ozón", jsem v Doupově byl ( filmaři nám uřízli sloup protože překážel v záběru). Jak se pamatuji kostel z části ještě stál.
ZZ.

Re: Re: Doupov v roce 1967 [Miloš Hlávka 3.11.2011 13:31] | Reagovat
Myslím, že hrdinky filmu zhruba v jeho páté minutě procházejí napříč vyhořelou (zajisté k tomu požáru došlo navzdory dojemné péči Matičky Armády vysloveně nešťastnou náhodou :-) ) lodí farního kostela (od levého bočního vchodu dveří do pravého - ovšem záběr je dělán směrem k někdejší kruchtě, takže z pohledu diváka jdou zprava doleva).

Re: Doupov 1967, info pro Jana Mládka [Vojtěch Pospíchal 11.8.2009 20:13] | Reagovat
Děkuji Vám za odkazy na stránky o zaniklých kostelech, Zdeňkovi pak za doplnění mých znalostí.Na zmíněných stránkách jsem pak u klášterního kostela sv. Alžběty objevil i obrázek, který jsem měl na mysli, akorát mě nenapadlo, že je focený z cesty na Trmovou.V knize je označen jako Doupov v květnu 1967, škoda že je pouze jediný.
Jinak ohledně knížek Vám asi zásadně nové informace nepřinesu, sehnal jsem je svého času přes Oblastní muzeum v Chomutově.Obsahují více či méně totožné obrázky jako zde na webu, výhodou je zase snadná dostupnost a knižní ucelenost.Rád tyhle obrázky studuji i s lupou, někdy se dá objevit zajímavý detail.
A zde názvy: Zaniklé obce Doupovska od A do Ž (vydáno 2005); Zaniklé obce Doupovska ve fotografiích (vydáno 2004).Obě knihy jsou od Zdeny Binterové a kol.Zdraví V.P.

Děkuji [Emil 6.1.2010 23:54] | Reagovat
Děkuji za možnost ještě lépe poznat místa, kde jsem žil více jak 25 let a do dnešního dne tato místa mám moc rád a jak je volná chvilka procházím se Doupovem a okolím.

Přátelé [Sojka Petr 15.2.2010 00:11] | Reagovat
Vážení spolužáci učitelé/ky. Krásné chvíle které jsem prožil ve školce a potom ve škole se neustále vrací. V zaří 1953 jsme šli do první třídy já Maruška Vidů Milan Benešů na jména Vás dalších si nemohu již vzpomenout. Mnohem horší je že jména učitelek školky a první třídy již nevím.Ještě si pamatuji na dětí Kováčů nebo Kovačiků sestry Jakubců a dceru Holubů. Každý kdo muže tak dejte osobě vědět. Doupov v naších vzpomínkách bude i nadále. Tak neváhejte tak dloúho jako já čas je náš nepřítel.Tak pište Petr

Re: Přátelé [Michaela K. 27.12.2010 16:12] | Reagovat
Zdravim. Moje babicka, ktera se za svobodna jmenovala Holubova zila kdysi na Doupove. Mam za to, ze bydlela v Dolni Lomnici, ale nejsem si tak uplne jista, jestli se tam neprestehovali pozdeji, nebot jsem slysela i neco o Doupove. Prinejmensim jsem i slysela nejake povidani o pribuznych z Doupova, ale tezko rict, nechci lhat. To se musim zeptat :)

Re: Re: Přátelé [Sojka Petr 27.12.2010 19:30] | Reagovat
Pani Holubová v Doupově prodávala v konzumu a měla dceru. Potom snad bydlela v Kadani??
Můžete odpovědět na sojkapeta@seznam.cz budu se těšit P.Sojka

Re: Re: Přátelé [Vlasta Tomášová 22.4.2012 09:08] | Reagovat
Historie zaniklé obce Lomnice a Martinov v Doupovských horách

Re: Re: Re: Přátelé [Sojka Petr 22.4.2012 11:58] | Reagovat
Dobrý den proč Lomnice a Martinov?? Můžete na můj
mail? Díky Petr

Zaniklé obce Lomnice a Martinov - historie [Vlasta Tomášová 22.4.2012 09:14] | Reagovat
historii těchto dvou obcí

buková kaple [Jiří Bula 25.4.2010 22:25] | Reagovat
22.4.jsem byl v Doupově a několika okolních obcích a navštívil jsem i místo bukové kaple. takhle:
buk ač suchý(je to pořád monumentální monstrum)stále stojí.A pár metrů před ním je pomník s českým a německým textem umístěn 18.4.tedy 4 dny před naší návštěvou. no a nově vysazený buk.

Re: buková kaple [jiří bula 1.5.2010 22:38] | Reagovat
a ještě jen tak na okraj: velmi mne zajímá historie doupovského kraje a tudíž nějaké materiály mám.pokud podobná doupovskem chycená duše taky,rád pomohu či poskytnu fota z mých a dvou mých kamarádů několika pochodů napříč tímto (díky vojákům) panenským územím. no a film KONEC SRPNA V HOTELU OZON taky mám.

Re: Re: buková kaple [Jiří Hrazdíra 26.5.2010 09:44] | Reagovat
jsem původem z Klášterce nad Ohří a Doupov mám rád, kolikrát jsem se tam chystal na čundr a byl jsem tam jednou na cvičení - ty fotky bych si rád prohlédl

Re: Re: buková kaple [Jan 3.7.2010 02:47] | Reagovat
Dobrý den
Neměl by jste tam nějakou fotku nádraží či nějakého železničního zaměstnance.Prostě fotku kde je vidět kus zastávky,nádraží,vagonu,lokomotivy apod děkuji.

Doupov [Jiří Hrazdíra 26.5.2010 10:18] | Reagovat
jo a ještě mail: Hrazdira.Jiri@seznam.cz, nyní jsem z Prahy

fotomapa 1952 - celé Čechy, ale hlavně doupov a okolí [Libor 18.6.2010 11:46] | Reagovat
http://kontaminace.cenia.cz/

DOUPOVÁCI NEVÁHEJTE A PIŠTE!! [Sojka Petr 11.12.2010 02:10] | Reagovat
Vářní přetelé a rodáci rád bych s VÁMA navázal spojeí!! Není nás mnoho kteří jsme se v doupovkých horách narodili nebo krátkou dobu žili. Mnozí nemají možnost se na tyto stránky napojit ale přesto bych rád kdyby Ti co tu možnast mají aby se ozvali.
Ve školce a škole nás bylo hodně tak proč nenavázavát
spoení které by naše vzpomínky oživilo. V roce 1953-1954nás Čepičkova banda¨donutila opopustit tuto krásnou KRAJINU Možná je to věkem že mnozí vzpomínámene na léta která se nevrátí!
ALE ve vzpomínkách se mnohé naše lumpárny oživí!!
Ti co jste zde prožili část svého žití dejte o sebě sobě vědět
vždyt není nic krásnějšího než vědět že jseme!
Zůčastnil jsem se sázení DUKU V Doupově a měl jsem možnos¨být na místě kde stál (máš bará)(bylo mě smutno! Vzal jsen do ruky izolátor ale potom jsem ho odhodil byl kousek od DOMU kde jsem prožil část svého krásneho DĚTSTVÝ.Za pár let nás bude málo kteří budeme vědět to málo co víme a je velká škoda že naším potomkům to nezdělíme!
Mnozí z nás si Doupov a osady na doupovsku pamatují
byt mlhavé vzpomínky ¨předejme budoucím generacím!
Všechny Ti co se zde na doupovsku narodili nebo prožili čast svého života a mají nožnost dát o sodvě vědět RÁD je na těchto stránkách uvítám!!
Vzpomínky dětí naších rodákú jsou jsou vítány!!!
RODÁKU A SOUSEDE NEVÁHEJ A ZDĚL SVÉ VZPOMÍNKY BYT MLHAVÉ ALE UPŘÍMNÉ!!

Všechny zdraví doupovský RODÁK PETR!!

Doupov [R.Bárta 14.12.2010 13:44] | Reagovat
Vlastním dům na samé hranici vojenského území,a jsou s tím jen problémy. Bez nějaké pitomé povolenky nemůže člověk ani na houby,ani pro dřevo do lesa,ani na návštěvu k sousedovi na Bukovinu. Komunisti zde zničili celý okres. Proto navrhuji zrušení voj.prosoru,a postavení nové turistické infrastruktury. např:běžeckých tras,turistických ubytoven,a sjezdovek pro lyžaře. Domy,co ještě stojí-odprodat lidem na chalupy,a oblast postupně obnovit,a otevřít pro podnikání.

vyhnat vojáky z doupova [dokoupil 14.12.2010 19:28] | Reagovat
bylo by možná zajímavé uvěst důvody proč VP doupov svého času vznikl.Tyto důvody už dávno pominuly a pro účely výcviku našich žoldáků je po celé republice místa dost,Navrhuji např.využití rekultivované výsypky severočeských dolů kde normální život - výstavba a pod je na několik století vyloučen.V současné době je na 1 vojáka čs.republiky 2,6ha VP. Žiji u VP doupov a opravdu pro cvičné důvody není využíván.Souhlasím z jakoukoliv formou vyhnání armády z doupova a počítejte s mojí podporou

Nevyhánět vojáky z Doupova [Petr Chvála 14.12.2010 20:51] | Reagovat
Nesouhlasím s jakoukoliv formou vyhnání armády z Doupova a nepočítejte s mojí podporou.
<BR> A zdaleka nejsem sám. Je potřeba si uvědomit i pozitiva. Sbírání hub a kradení dřeva v lese není zdaleka nejdůležitější náplň ekosystému...!

Re: Nevyhánět vojáky z Doupova [dokoupil 15.12.2010 09:23] | Reagovat
tady nejde o dřevo a houby ale kraj je třeba znovu osídlit a naše vojsko není dobrý hospodář. jsem pamětník bývalého doupovska a to co je tam nyní to je katastrofa proti původnímu stavu

Re: Re: Nevyhánět vojáky z Doupova [Karel Hajný 15.12.2010 23:02] | Reagovat
Katastrofa? Tím myslíte jednu z nejkvalitnějších přírodních oblastí v ČR? Krajinu která neprošla kolektivizací, intenzifikací zemědělaství a chemickým hnojením?
K čemu by bylo osidlování lokality, ležící v oblasti, která zrovna nepatří k těm pro život nejvyhledávanějším? Když si představím, že by vojáci odešli a po krajině by skočil pan Babiš, který by provedl kolektivizaci po kapitalisticku, rozoral by středověké plužiny na velkolány a začal hnojit - v krajině která se ještě potomkům může jednou hodit... Vojenské statky asi své mouchy mají, ale uvolnit trh pro drancující firmy spolčené s LČR by také nepomohlo. Místo doupova by se postavil les apartmánů pro pár zbohatlíků a na místě kláštera třeba obchodní centrum. To by asi nevypadalo jako v dobách které pamatujete... Probuďte se. Žijete v ČR v roce 2010. Jedině armáda kraj doufejme ochrání do doby, až budou mít lidé rozum.

Re: Re: Re: Nevyhánět vojáky z Doupova [R.Bárta 17.12.2010 18:53] | Reagovat
Chápu,že příroda je zde kvalitní-taky neříkám,že se tam má postavit chemička,nebo Tesko. Vidím to někde v režimu "CHKO DOUPOVSKÉ HORY." Jsou u nás i zapadlejší kouty,a přesto tam lidé normálně žijí. A proč se nepovedlo osídlení v r.1945? To víme všichni:protože nové osadníky po pár letech vyhnali stejně jako němce. A že tato lokalita nepatří mezi nejvyhledávanější? Samozřejmě.Uzavřený prostor nikomu práci nedá.... A krávy pasoucí se na loukách a pár hotelů nezničili ani Šumavu,ani Krkonoše,tak nevim,proč by to tak nefungovalo zde.

Re: Re: Re: Nevyhánět vojáky z Doupova [dokoupil 22.12.2010 18:28] | Reagovat
katastrofa je porovnání stavu před rokem 1945 a současností.doupovsko nikdy nebyla úrodná haná ale němci kteří zde žili dovedli krajinu na 100% využít stejně tak jako celé bývalé sudety. ještě v roce 1953 bylo doupovsko velice pěknou částí republiky i když noví obyvatelé se původním hospodářům nemohli rovnat . je to osobní zkušenost . teprve potom nastala ta katastrofa.zapomenťe na krvežíznivé drancující kapitalisty to je věc legislativní a dá se spolehlivě kontrolovat. armáda žoldáků která panuje na tomto území je strašný hospodář,vojenské lesy řádí jako kůrovec a vojenské statky jsem tam nikde kultivovat krajinu neviděl.pouze devastace historických památek,zničení díla generací původních německých kolonizátorů a ukončení nadějí na změnu obyvatel pomocí rasistických benešových dekretů po roce 1945 - vyhlášením VP doupov. to je současný stav. pro hrátky našich žoldáků a jejich momentálních spojenců kteří se dle potřeby neustále mění je v republice dost stávajících újezdů . doupovska je nenahraditelně škoda i když máte názor jiný.ekologický prales tam nikdy nebude maximálně spustlá dříve zkultivovaná krajina

Re: Re: Re: Re: Nevyhánět vojáky z Doupova [x 22.12.2010 20:22] | Reagovat
Chybí Vám rozhled i nadhled... Zachování stávajícího (třeba neoptimálního) stavu je v současnosti nejlepším řešením. Na změnu klepšímu náš "(ne)právní stát" nemá kvalitní vize, odborníky, názory ani zájem. Naštěstí nemá zájem - zájem by mohl plynout pouze z ekonomických zájmů a kde vládnou peníze, není místo pro myšlenky, krásno a životní prostředí. Doupovsku se daří mnohel lépe za (ne)vlády těch zlých "žoldáků" než dříve za vlády branecké lidové armády a jejích ideálů.

Upřímně, [Petr Chvála 15.12.2010 19:43] | Reagovat
znovuosídlení Doupovska je utopie. Kraj nemá potenciál pro zaměstnávání lidí, infrastruktura je mizerná, dojezdové vzdálenosti dlouhé a za obtížných podmínek. Problém byl to osídlit už po válce.
Nechme to armádě a přírodě a uvědomme si konečně, že tohle spojení zajistilo zachování vzácných druhů flóry, fauny i ekosystému obecně. Díky za to oběma...

Doupov ve filmu Pět hříšníků (1964) [Administrátor 21.12.2010 14:55] | Reagovat
Dal jsem na youtube střih z filmu Pět hříšníků (1964), kde vidět kus náměstí, kostel a jeho interiér http://www.youtube.com/watch?v=WazV1xe_e6I

Kostel snímaný vevnitř je (nejspíš) klášterní [Vojtěch Pospíchal 25.12.2010 05:12] | Reagovat
Velmi oceňuji odkaz na další film s obrazem Doupova, zároveň je zde i v praxi ověřená odpověď na mou (předešlou a již zodpovězenou) otázku, kdy zhruba zanikl kostel Nanebevzetí panny Marie - díval jsem se pozorně na video, a kostel již velmi pravděpodobně nemá klenbu (je skrze něj vidět), čili je rozbombardovaný. Proto později na fotografii z r. 1967 již věž kostela není možné nalézt. Z toho ovšem vyplývá, že interiér kostela ve filmu patří klášternímu kostelu sv. Alžběty, srovnával jsem dostupné fotografie a k domněnce mě vedou ony dva boční dřevěné oltáře i postranní okna včetně dvou menších bočních. Porovnejte, myslím, že by to tak mohlo být.

Re: Kostel snímaný vevnitř je (nejspíš) klášterní [Miloš Hlávka 27.12.2010 07:19] | Reagovat
Ano, myslím si totéž - vyplývá to i ze srovnání s Koncem srpna v hotelu Ozon.

reakce [aleš jílek 3.1.2011 16:45] | Reagovat
pan Dokoupil se vyadřuje k armádě hodně hloupě .

reakce [aleš jílek 3.1.2011 17:03] | Reagovat
dnešní stav není rozhodně nejlepší , ale armáda v součastné době opravuje aspon drobné památky a ty velké konzervuje. Města Doupova je ohromná škoda , stejně jako ostatních památek a obcí . Za to všechno špatné může jedině bejvalej režim . K jisté nápravě ale dojít může , je potřeba zrenovovat prostor náměstí v bývalém Doupově . Zrekultivovat alej na náměstí , vydláždit část jeho prostoru a v místě radnice zřídit pamětní altán . V prostoru kostela a kláštera zřídit kříže a obnovit hřbitov . tím vším jde aspon trochu zkultůrnit tento prostor , a podobně lze postupovat i jinde ve VVP .

Re: reakce [Petr Chvála 4.1.2011 07:26] | Reagovat
Problém je, že náměstí leží přímo v křižovatce prakticky všech dopadových ploch, a proto není nikdo schopen zajistit ochranu takto vybudovaných pietních míst. Je to trochu paralela s doly. Po vytěžení a zasypání jam se taky nikde nepočítá s obnovou sídel, příp. jiné výstavby.

Re: reakce [Vladimír Minařík 4.1.2011 13:21] | Reagovat
mám doupov rád, je to svým způsobem unikátní krajina - bohužel ne jediná tohoto druhu u nás. ale pan Dokoupil má naprostou pravdu. někdo tu odpověděl že mu "chybí rozhled i nadhled", nic ve zlém ale vy jste asi ten rozhled získával na jiné planetě, ne ? to jste si nevšiml že ta armáda kterou tak obhajujete zničila na doupově co se dalo (a nejen tam stačí jít třeba pár kilometrů dál do Slavkovského lesa)? člověče, proberte se, vždyť u nás v době míru udělala větší škody než obě světové války dohromady..

obchodní centrum místo kláštera bych také nemusel. problém ale je že místo kláštera je tam 40 let křoví a prázdná vyasfaltovaná plocha, tak nějak nevím jestli to je lepší..nejsem přírodovědec ale když srovnám např. lesy na Pustém Zámku před 20 lety a dnes, laickým pohledem mi nepřijde že by se o to někdo vzorně staral

"za všechno může bejvalej režim" - to je jistě do značné míry pravda, ale vysvětlete mi, proč tedy chcete ve stejném duchu pokračovat ??

na doupově žili lidé staletí, proč by měla být utopie že by tam žili zas? samozřejmě vzhledem k dnešnímu stavu by to trvalo desítky let, ale jak říká p. Dokoupil, první předpoklad aby kraj někdy vůbec mohl normálně žít (a oblast okolo která také zrovna neprosperuje) je že tam nebude armáda

které památky armáda opravila ? já o žádných nevím (ale v roce 2010 jsem tam nebyl). jediné co vím je že částečně zakonzervovali kostel ve Svatoboru, který předtím proměnili v ruinu. skvělý příklad péče.

Re: Re: reakce [Pavel Rykl 4.1.2011 14:12] | Reagovat
Myslím, že pravdu máte tak trochu všichni. Je samozřejmě škoda, že tak malebné městečko bylo srovnáno se zemí, ale zase vzniknul unikátní ekosystém, který se dokázal přizpůsobit vojenské aktivitě. Vy vnímáte vykořenění oblasti ke které skutečně došlo, ale stále se na to díváte pohledem z 50. let minulého století. Pokusím se Vám nastínit vzhled Doupova po téměř padesátiletém hospodaření minulého režimu. V klášteře se usadila armáda, jeho stav odpovídá podobně využitým stavbám (např. Zelená hora, Jezeří). Na náměstí bylo zbouráno několik zchátralých domů a vznikly četné proluky. Na jedné straně města vyrostlo JZD (nebo St. statek) s velkokapacitním kravínem a vepřínem, na druhé straně hnusné panelové sídliště jako např. v Rovné na sokolovsku nebo v Rotavě. Podobně by jistě dopadly i ostatní obce v okolí, které my teď vidíme v pro nás romantické podobě z 1. republiky. Málokdo z nás si však už umí představit jak těžký tam musel být život. Myslím, že o takový Doupov jaký jsem popsal by takový zájem nebyl, a dnes by byl jen polozapomenutou obcí, kterou znají jen v okolí. Je třeba skončit s dohady co by kdyby, obce vznikaly i zanikaly a bude to pokračovat dál. Dnes je aspoň možnost se nějakým způsobem bránit. Za minulostí je však třeba udělat tlustou čáru.
Buďme rádi, že máme tyto stránky na kterých můžeme studovat minulost a snažme se, aby zbytečně nepřibývaly další obce s datem zániku v tomto století.
Přeji všem do nového roku hodně štěstí a příspěvků.

Re: Re: Re: reakce [Karel Hajný 4.1.2011 14:46] | Reagovat
Ano, to je velice trefně napsáno. Koukám se na to stejně. Kdybych uměl s grafickými programy, už dávno bych v tomto smyslu nějakou historickou fotografii Doupova předělal do podoby roku 2010, kdyby VVP nebyl. Nebyl by to asi moc idilický pohled.
Doupovská krajina je totiž jako herec, který umřel mladý. Kdybychom měli ty lékařské možnosti; oživovali bychom dnes třeba Jiřího Hrzána?

Re: Re: Re: reakce [Vladimír Minařík 4.1.2011 17:37] | Reagovat
hm. neumím říci jak by doupov vypadal dnes. možná tak jak líčíte, což by moc idylické nebylo, možná jinak. to jsou právě ty coby kdyby jak píšete. já se na to nedívám pohledem 50. let nebo !. republiky, tehdy jsem ani nežil, naopak čistě současným. a ten je že místo městečka máme jeden rozbitý dům. což mi nepřijde idylické vůbec a kdybych si měl vybrat mezi tím a polozapomenutou obcí jak říkáte, volil bych to druhé. ale jen můj názor, netvrdím že jediná pravda.

jinak souhlas a taky přeju hodně štěstí

Re: Re: Re: reakce [V.Karas 4.11.2011 15:51] | Reagovat
Jeste jste zapomel na trojity panelakovy okna na starych domech . Jestli chce nekdo vedet jak by dnes ypadal Doupov tak at se zajede podivat do Mastova .Je Doupovu dost podobny ,vcetne namesti i velikosti.

Re: Re: Re: Re: reakce [Miloš Hlávka 28.6.2012 09:53] | Reagovat
Mašťov je - navzdory některým škodám včetně několika proluk - NÁDHERNÝ! (Dokonce tam do značné míry opravili hřbitovní kostel, který už byl naprostou ruinou.) Takže kdyby dnes Doupov vypadal nějak TAKHLE... (Ale mohl třeba také dopadnout podobně jako Chyše - ale i to by bylo víc než současné NIC.)

Re: Re: reakce [Karel Hajný 4.1.2011 16:51] | Reagovat
DÍL1.
Tady se směšují subjekty, které moc nesouvisí. AČR, ČSLA, VLS. Pokud má mít debata hlavu a patu, je třeba rozlišovat. AČR dnes myslím připravuje (zahájila zajišťování) opravu hrobky Zedwitzů, OS Andělská Hora umožnilo sadbu nového buku u Buchenkapelle + osazení pamětního kamene a navíc to celé zaplatila. ČSLA možná Doupov před desítkami let zdevastovala, ale AČR dnes minimálně neškodí a spíš se zdá, že začíná být k určitým věcem vnímavá. Nevybíjeme si vztek na Čepičku na naší armádě. Rádo se tu mluví o "žoldácích". Nevím, že by se na Doupově za éry profesionálních armád něco zničilo. Naopak branci (často asi ve věku diskutujících) páchaly ty největší škody. A nikoliv z rozkazu, ale z vlastní iniciativy, tuposti, lajdáctví, vandalství apod.
Možná jsou lepší VLS, než množství soukromých drancovačů, kterým se za mnohamiliardových ztrát prodává od LČR dřevo na stojato. Co mi na jejich hospodaření ale třeba vadí je určitá necitlivost a lenost. Například skácení mohutných stromů lemujících úvozovou cestu z Olešky do Kozlova. Do té doby působivé místo... Nebo třeba toto místo v Řednici: http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=23347 - po obou stranách pomníčku rostly vysazené velké stromy viz http://compot.cz/amka/dokumenty/doupov-prvoalbum/obrazy/dd0201.jpg. Takové místO by za normálních okolností bylo v krajině asi chráněno a evidováno např. jako interakční prvek ÚSES. Kácejí prostě to co mají pěkně blízko u cesty a na krajinotvornost nekoukají.
Na druhou stranu mi přijde lepší velký (neohrabaný?) podnik VLS, který má možnost koncepčně pracovat na celém území VLS, může mít kvalitní LHP (lesní hospodářský plán)atp. To je dobrá deviza do budoucna, i když bychom si dnes třeba přáli stovky soukromníků. Mě ty lesy nepřijdou horší než jinde v ČR. Co třeba dělají také blbě je, že dokončují dílo zkázy a buldozerují poslední zbytky starých staveb.
Otázka, jestli není tahání artefaktů z prostora k Vintířovké kapli stejná kravina.

Re: Re: Re: reakce [aleš jílek 4.1.2011 17:55] | Reagovat
S tím se plně stotožnuji ... Dnešní armáda neničí ale pomalu ale jistě napravuje aspon to co ještě jde . Bohužel to tempo není moc rychlé . Je tady ten příklad skautů kteří dokázali ve Staré vodě znovu vybudovat kapličku se studánkou přesně tak jaká byla před zánikem . Tedy když se dá skupina lidí dohromady a předloží určitý návrh tak je schopna to spolu s armádou udělat.

Re: Re: Re: reakce [Pelant 5.1.2011 10:56] | Reagovat
Dobrý den pane Hajný děkuji za zmínku o našem sdružení www.andelskahora-os.cz S Vaším článkem plně souhlasím. Nedávno mě kontaktovalo nejvyšší
vedení VLS, stran hrobky Zedwitzů, možná, že už letos dáme dohromady skupinu na základní opravu, asi střechy ta je na tom nejhůře.

Re: Re: Re: Re: reakce [Jiří Kripner 5.1.2011 13:56] | Reagovat
Dobrý den Všem diskutujícím.Možná by za úvahu stál i pokus pustit se co nejdříve do záchrany kaple Sv.Michaela v Bukovině, v podstatě poslední to větší sakrální památky(s výjimkou kostelů ve Svatoboru a Lochotíně) uvnitř prostoru.Je mi zároveň jasné,že práce je mnoho a těch nadšených rukou a hlav už méně. Nicméně hrobka Zedwitzů si opravu bezpochyby zaslouží.

Re: Re: Re: Re: Re: reakce [vladimír minařík 6.1.2011 13:56] | Reagovat
kaple v bukovině by to zoufale potřebovala, když na její nebo jinou opravu dojde, přišel bych moc rád. sice to neumím,ale mohl bych fungovat jako na jiných stavbách (jako míchač malty nebo nosič těžkých předmětů;-)

Re: Re: reakce [Karel Hajný 4.1.2011 16:52] | Reagovat
DÍL 2
Na vašich pohledech na věc mě irituje ten "starý přístup", kdy si nedovedete připustit, že existuje území, kde není nic a nic nebude. Známe to z Ralska - uděláme tam mezinárodní letiště, pak závodiště pro formule, vesnici pro Holanďany, megalomanský zábavní park. Lidé nedokáží přenést přes srdce, že by nějaké území přišlo o blaho lidské péče. V malém měřítku se to projevuje třeba nepochopením toho, že se v katastrech normálních obcí ponechávají biocentra a biokoridory (resp. vegetace ponechaná vlastnímu osudu) - pro domorodce je to "bordel", který je nezbytně nutné kultivovat.

Zasídlení Doupovska je možná zajímavá vize, ale ne pro tak nevyspělý národ jako jsme my. Možná třeba za 30 let... Dneska by to dopadlo příšerně...
Myslím že, s tím není kam spěchat, na Doupově se už dnes nemůže skoro nic nevratně zkazit. Přijdou časy, kdy by se k těm veslům mohli dostat rozumní lidé. Dnes ještě ne, pokud nechceme holandské šmoulí vesničky a podobné radosti.

Kdybych měl teoretizovat; jaké jsou úkoly pro dnešek?
- zachránit co ještě stojí
- ohlídat vznik nevratných škod na středověkých plužinách
- hlídat čistotu prostředí, ketré nepoznalo chemické hnojení
- pečovat a obnovovat aleje a histrorické soliterní stromy

Pokud se bude toto dělat, nebudou se tam tlačit ekonomické zájmy a armáda se nám ještě pár let udrží, může tak být krajina dobře konzervována se všemi hodnotami pro naše děti, které už snad budou trochu vychované k úctě a přemýšlení nad krajinou.

Potom třeba vytáhnou staré katastrální mapy, vykolíkují staré domy a návsy, architekti s mozkem v hlavě udělají generel a vyprojektují stylové domy.
Líbilo by se vám to takto? Mě asi ano. A nepřijde vám to v dnešních poměrech utopie?

Re: Re: Re: reakce [aleš jílek 4.1.2011 17:13] | Reagovat
Starý přístup rozhodně nemám , jen jde o to sladit zájmy státu a armády se zájmy ostatních lidí . mě by se právě líbilo provést obnovu části vsí a měst . Ale jde o to jak to provést ke spokojenosti obou stran . Například na LIbavé ve Staré vodě jde provést obnovu tamního kláštera , a tím část toho území otevřít běžným lidem . Tam je právě vhodné to že se kostel a prostor původní obce nachází na samém okraji VVP a lze to tak udělat .

Re: Re: Re: Re: reakce [Miloš Hlávka 28.6.2012 09:28] | Reagovat
Navíc je zde reálná naděje, že území bude v dohledné době z prostoru vyčleněno, protože leží na silnici, která spojuje Město Libavou s Budišovem nad Budišovkou (a M.L. to velmi pravděpodobně čeká, jen škoda, že se tak nestalo o 15 let dřív)

Re: Re: Re: reakce [Vladimír Minařík 4.1.2011 19:47] | Reagovat
vůbec nemám problém připustit si že je území kde nic není a nebude, ani si nevybíjím vztek na armádě nebo někom jiném - proč bych to dělal, nic špatného mně osobně neudělala. chtěl jsem jen říct že tam dřív "něco bylo", tj. porovnáme-li jak vypadal doupovský kraj v roce řekněme 50 a potom později, měli bychom si připustit že něco bylo špatně, což mi přijde že vy bagatelizujete. otázka pak je zda je dobrý nápad aby ten kdo kraj tehdy spravoval to dělal i dál. a tak jak armáda hospodaří, viz dnes a denně noviny, bych řekl že čím menší bude tím lépe, i když samozřejmě netvrdím že za to může vls na doupově. jinak, vidím že asi doupov skutečně dobře znáte, já jsem jen náhodný byť letitý amatérský pozorovatel, pokud říkáte že se tam věci hýbou k lepšímu, nemám proč nevěřit a fandím tomu.

ano, takto by se mi to líbilo. utopie ? to nechápu. já bych to co popisujete nazval ideální scénář, alespoň z hlediska krajiny a přírody. ovšem dilema co se stane když tam znovu přijdou lidé, to budete mít vždycky, proč si myslíte že za 30 let by to bylo jiné? myšlenka dovedená ad absurdum, to bude nějaké referendum že tedˇuž jsme vyspělí a můžeme, nebo ještě nemůžeme? nebo to někdo rozhodne? já bych téhle úvaze rozuměl pokud bychom chtěli aby tak jak je to tedˇto zůstalo navždy, jinak moc ne. všechno je v první řadě o lidech a ti jsou a budou chytří nebo hloupí, šikovní nebo lempli, poctiví nebo straky - proto máme chodníky uklizené a neuklizené, vesnice hezké a ošklivé, města chudá a bohatá atdatd. to se nezmění.

já jsem spíš optimista. co se týče třeba Ralska, žádné šmoulí vesničky apod tam pokud vím nejsou a neřekl bych že se to tam po odchodu armády změnilo k horšímu. v milovicích, s určitými výhradami, také ne. Ralsko je zrovna dobrý příklad - asi víte že část je dnes chráněná klidová zóna, podobně by to šlo i jinde.

Re: Re: Re: Re: reakce [aleš jílek 5.1.2011 10:54] | Reagovat
O armádě se píše bohužel většinou špatně , ale málo kdy se ten problém týká skutečně armády . To skutečně hrozné rozhazování peněz a korupce se děje na M. obrany , ale to řídí civilisté a ne vojáci . Podobné to je i u VLS které řídí občanští zaměstnanci a ne taky vojáci . VVP jsou opravdu potřeba jak jsem už psal , jen se jim musí vtisknout nová forma hospodaření s krajinou a části původních obcí nebo památek rekonstruovat kde to je možné ...a na ostatních místech kde už to možné není , lze přpomenout toto místo například postavením kříže v prostoru kostela a zřízení informační tabule . Tohle všechno lze provést ve VVP za předpokladu že vzejde nějaký nápad od lidí žijících třeba v okolí , a nějaký spolek to pak z armádou projedná a třeba i častečně na své náklady zbuduje . Podobný příklad z VVP Libavá, kde v prostoru zaniklé obce Velká střelná byl vybudován pomník této obce . Pomík sám se přitom nachází jen kousek od velké a často používané střelnice .

Re: Re: Re: Re: Re: reakce [vladimír minařík 6.1.2011 13:37] | Reagovat
vy zastánci vvp argumentujete kdečím od Babiše po holandské vesnice, co zkusit raději fakta, s rušením vvp jsou přece zkušenosti. co píšete o ralsku je buď účelová demagogie nebo ho neznáte. máte-li zájem, zvu vás. vezmu s sebou fotografie z doby před koncem vvp nebo krátce poté, můžete srovnávat. příroda zničená není, kraj pomalu ožívá, můžete skoro kam chcete bez propustky nebo rizika pokuty, zmizelo mnoho vojenských staveb hyzdících krajinu, někde jsou klidové zóny..zlepšení je dokonce i v oblasti zasažené těžbou uranu (tomu vvp stejně nezabránil). šmoulí vesnice ani zábavní park vám neukážu, nejsou tam. nemuselo se kvůli tomu rušit vls, na velké části ralska hospodaří dodnes. a funguje to.
ano, na libavé je skoro v každé bývalé vesnici pěkně upravené pietní místo, díky za to. k tomu aby mohla vzniknout, stejně jako další věci které navrhujete, přece ale nepotřebujete vvp.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce [Karel Hajný 6.1.2011 14:28] | Reagovat
Ralsko? To jste mě pobavil.

http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/761341
http://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/z-vojenskeho-prostoru-ralsko-bude-mozna-obri-zabavni-park
http://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/188563-vojensky-prostorhttp://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/761341
http://ekolist.cz/cz/kultura/zpravy-kultura/z-vojenskeho-prostoru-ralsko-bude-mozna-obri-zabavni-park
http://www.novinky.cz/bydleni/reality-a-finance/188563-vojensky-prostor-ralsko-se-zmeni-ve-sportovni-park.html
http://www.profit.cz/clanek/misto-ruskych-vojaku-dostihovi-kone.aspx

"Nápady přicházely. „Samé fantazmagorie,“ říká Aleš Kubeš. Dvě letiště, která zastíní Frankfurt. Jedno mělo být v Milovicích, druhé v Ralsku. Chovný park nosorožců. Obrovský zábavní park, jakýsi Disneyland, který plánovala rodina Kludských. Akvapark. Strašně dlouho se ale nic nedělo. Vládní gejzír nápadů vyšuměl v založení státní společnosti Privum. „Téměř všechny schopné objekty jsme už prodali,“ říká ale ředitel firmy Ivan Šedivý. Až na letiště. „To je tak velké sousto, že ho nikdo není schopen spolknout.“ Od koupě ustoupila i britská Wigging Group (rok 2000) a irský letecký přepravce Ryan Air (2003)."

A na to, že je Ralsko narozdíl od Doupova kousek od pražské a boleslavské aglomerace po dálnici, tak se mi nezdá, že by byl enormní zájem o zasidlování... Kdo by asi šel na Doupov? (zkusit opět oslovit Voliňáky? :-))
Stát si s tím neví rady, tak se zkouší spolehnout na kapitalistický trh. Jenomže se dosud nenašel nikdo, kdo na tak velké sousto něco kloudného vymyslel a hlavně zaplatil. Takže až se nějaký záměr ukáže ekonomickým, tak na to orgány nadšeně kývnou, ať už je ten projekt jakkoli pochybné kvality s akcentem maximalizace zisku, místo tvoření hodnot.
Takže jediný možný osud je asi to, že se bude postupně salámově rozlézat neregulovaná kaše solárních elektráren, bytovek, montoven, delfinárií apod.
Rozvoj a zase jen rozvoj. Za těch pomalu 20 let, pokud vím, nikdo nepřišel s komplexní představou OBNOVY!-ralsko-se-zmeni-ve-sportovni-park.html
http://www.profit.cz/clanek/misto-ruskych-vojaku-dostihovi-kone.aspx

"Nápady přicházely. „Samé fantazmagorie,“ říká Aleš Kubeš. Dvě letiště, která zastíní Frankfurt. Jedno mělo být v Milovicích, druhé v Ralsku. Chovný park nosorožců. Obrovský zábavní park, jakýsi Disneyland, který plánovala rodina Kludských. Akvapark. Strašně dlouho se ale nic nedělo. Vládní gejzír nápadů vyšuměl v založení státní společnosti Privum. „Téměř všechny schopné objekty jsme už prodali,“ říká ale ředitel firmy Ivan Šedivý. Až na letiště. „To je tak velké sousto, že ho nikdo není schopen spolknout.“ Od koupě ustoupila i britská Wigging Group (rok 2000) a irský letecký přepravce Ryan Air (2003)."

A na to, že je Ralsko narozdíl od Doupova kousek od pražské a boleslavské aglomerace po dálnici, tak se mi nezdá, že by byl enormní zájem o zasidlování... Kdo by asi šel na Doupov? (zkusit opět oslovit Voliňáky? :-))
Stát si s tím neví rady, tak se zkouší spolehnout na kapitalistický trh. Jenomže se dosud nenašel nikdo, kdo na tak velké sousto něco kloudného vymyslel a hlavně zaplatil. Takže až se nějaký záměr ukáže ekonomickým, tak na to orgány nadšeně kývnou, ať už je ten projekt jakkoli pochybné kvality s akcentem maximalizace zisku, místo tvoření hodnot.
Takže jediný možný osud je asi to, že se bude postupně salámově rozlézat neregulovaná kaše solárních elektráren, bytovek, montoven, delfinárií apod.
Rozvoj a zase jen rozvoj. Za těch pomalu 20 let, pokud vím, nikdo nepřišel s komplexní představou OBNOVY!

Václev Cílek: "Zatímco města stagnují a rozlézají se do krajiny, tudíž vesnice v blízkosti měst rostou, vzdálený venkov se vylidňuje. Tento trend pozorujeme v celé Evropě. Venkov si může vybrat ze dvou cest: buď půjde cestou obnovy, nebo rozvoje. Rozvojem se přitom většinou myslí to, že vesnice se stále více bude podobat městu. Obnova však přepokládá, že venkov naváže na své staré tradice."

V těch problematických územích o kterých mluvíme jsme nezaznamenal, že by byli u vesel lidé, jejichž mozkové dispozice by nekončily u pouhého mrzkého rozvoje. Takže dokud lidé ve věcech krajiny a urbanizmu uvažují na úrovni mateřské školky, je armáda nejlepším hospodářem.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce [v. minařík 6.1.2011 19:53] | Reagovat
tak negativistický názor na lidi jako v posledním odstavci už jsem dlouho neslyšel, věru těm kteří tam v nelehkých podmínkách žijí a o něco se snaží nelichotíte. lepší než si dělat obrázek podle článků je jít se tam podívat. můžu vám na to půjčit fotky třeba z ploužnice, hvězdova, kuřívod okolo 1990, dívejte se kolem a srovnávejte, nechci vás ovlivňovat. komerční a jiné tlaky na území včetně nejrůznějších šíleností byly, jsou a budou, s tím nic nenaděláme. co můžeme jako občané je působit na ty kteří rozhodují, aby se zvěrstva jaká popisujete opravdu nestala. to není zase tak málo. anebo zakázat, zavřít, to je druhé "řešení", pravda jednodušší. třetí, úplně nejjednodušší, je že nám to bude fuk a pak se budeme divit.
znovuosídlení ralska a doupova jde těžko srovnávat, ralsko, i když taky dostalo co proto, vždycky bylo alespoň částečně osídlené, existovala infrastruktura atd. doupov je úplně jinde,jistě že by znovuosídlení bylo mnohem složitější. samozřejmě by se do toho nehrnuly davy, to jsem přece nepsal, a trvalo by to desítky let (to jsem psal)
nechci už se hádat, třeba o tom jak tedy ve věcech krajiny a urbanizmu uvažuje armáda (jsou to přece také lidé), dost. já mám názor, vy jiný, ok, beru. a když budete organizovat nějakou užitečnou akci na doupově, dejte vědět, rád přijdu pokod o to stojíte.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce [aleš jílek 6.1.2011 16:48] | Reagovat
Tak především je pravda že úplné znovuosídlení Doupova a všech původníchch obcí je už dnes jen sen . Vvp jsou pro armádu skutečně potřeba , vy to prostě nemůžete posoudit protože neznáte skutečný ztav věcí . Každá armáda na světě potřebuje někde provádět výcvik , a všude mají nějaký ten prostor . Jsou však většinou malé a tak když chtějí konat velké cvičení tak jezdí do našich vvp , za to však platí . Věřte mě že je mě všech těch obcí strašně líto .... ale nejen těch ve vvp , ale i města Mostu , všech zničených obcí v Severočeské uhelné oblasti . zničení města Přísečnice , zničení obcí v pohraničí a také poddolování a zbourání původního města Karvinná . Tohle všechno a spousta dalších památek v celé republice má nasvědomí Komunistický režim, tato moc se chtěla vypořádat ze vším co jí stálo v cestě a co tady bylo zbudováno přední . Výber území pro zřízení vvp mohl být vybrán rozhodně lépe . Dnes je ale armáda jiná snaží se pomáhat při určité nápravě škod , a tak jedině ona může dát souhlas ve vvp k vybudování pietních míst a dalších věcí . Chce to ted spíš pozemky ve vvp lépe využívat a konkrétně ve vvp Doupov vybudovat tyto pietní místa a tak aspon trochu odčinit tu ztrátu ...

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce [v. minařík 7.1.2011 09:41] | Reagovat
tak ještě jednou, naposled,slibuju. nejsem odborník na problematiku armády a o své inteligenci si nedělám iluze, ale že armádu potřebujeme a že nemůže cvičit na Václaváku to chápu a uznávám.
v čez-ku máme pět velkých vvp, srovnatelné země mají jeden dva, rozlohy tak třetiny poloviny našeho. aha, takže my jsme ti chytří a děláme to dobře a ti ostatní jsou blbí, jasně. že k nám jezdí cvičit protože nebyli dostatečně prozíraví a 5 vvp doma nemají, výborně, co abychom zřídili ještě jeden dva, třeba by jezdili častěji. kolik nám platí nevím, že bychom z toho zbohatli o tom pochybuju, ona to není levná záležitost a ty jiné země, mršky jedny, také umějí počítat.
teď vážně - potřebujeme vvp ale ne pět. udělejme to jako jinde, mějme jeden dva a ty ostatní postupně a s rozvahou zrušme. které nechat jak velké a které rušit a kdy, to už bych opravdu nechal těm co tomu rozumí.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: reakce [aleš jílek 7.1.2011 22:26] | Reagovat
No jsem rád že uznáváte že jsou vvp skutečně potřeba a že nejste úplně proti všemu . Poslední velké cvičení zahraniční armády které proběhlo vve vvp Doupov bylo cvičení Belgické armády , ta za to zaplatila 10 mil. korun . Využití všech vvp je skutečně velké, cvičí tam jak armáda tak policie , zahraniční armády a také hasiči . Určitě se žádné další vvp zakládat nebudou , ale také se nebudou rušit . Přesto dnešní vzhled vvp není nejlepší a lze tady skutečně hodně zlepšit . Vvp Doupov je dnes skutečně poslední vvp kde se ještě neprosadila naplno snaha o vybudování pietních míst v prostorech původních obcí . Tady musím poděkovat občanskému združení , které to ted konečně na Doupově napravuje . Věřím že se jim podaří toho vybudovat ještě hodně , a že armáda jim v tom pomůže jak bude moc .

náprava [aleš jílek 4.1.2011 13:16] | Reagovat
No pokud není dopadová plocha přímo v prostoru náměstí , tak jsem přesvěčen že se dá tento prostor zrekonstruovat . ta silnice je běžně používaná a tak nemůže dojít k poškození jí i případných staveb . Je právě škoda že se i v prostorech po vytěžení nepočítá aspon z částečnou obnovou obcí .

reakce [aleš jílek 4.1.2011 13:49] | Reagovat
Ve VVP Libavá se například opravil kostel ve Staré vodě . V prostoru VVp Boletice se opravila značná část božích muk a kapliček . Bohužel na Doupově se ještě opravdu moc nic nezačalo , ale to se může napravit . Právě v té Staré vodě se podařilo Skautům ve spolupráci z armádou znovu vybudovat kapličku nad pramenem . Dnešní armáda se rozhodně nechová jako ta "čsla" , umožnuje například navštěvovat tyto prostory a fotit tam , což dříve vůbec nešlo . Jsem pro rekultivaci této krajiny rozhodně tady nechci prales , a tak jdou částečně sladit zájmy armády i zájmy těch co chceme tento prostor zkulturnit a připomenout si že tady žily taky lidé a že tu bylo krásně .

Re: reakce [Vladimír Minařík 4.1.2011 16:05] | Reagovat
město libavá leží na kraji vvp, ne uprostřed, možná proto zůstalo. nevím jestli jste tam někdy byl, zas až taková výhra to není. velká část byla zbořena, např. téměř celé náměstí (mimochodem, většina až po r. 2000). někde jsem slyšel že i o osídlení doupova se uvažovalo, snad k tomu dokonce i krátce došlo (někdy ke konci 50 let) ale pak se od toho upustilo právě kvůli blízkosti střelnic atd. jo, nádraží bylo zbouráno jako jedna z posledních staveb, tuším 1972, je tam jen ta budova býv. družstva co je tady na fotografiích.

souhlasím že doupov je cenné území, hlavně severní a západní část patří k nejkrásnějším u nás, o tom žádná. souhlasím že se od dob čsla leccos změnilo. každý si ale neseme svojí minulost s sebou, nejde jen tak zamáznout. když budete mít firmu a nasekáte miliardové dluhy, také vám je neodpustí protože máte nový oblek

neberu nikomu představu že ten kdo hospodařil desítky let nějak bude najednou hospodařit o sto procent líp, co bychom se ale měli ptát - k čemu vlastně armáda tolik nesmyslných obrovských uzavřených prostorů potřebuje? v evropě je to rarita, dokonce i té východní, jistě to stojí nemalé peníze a to mi jako daňovému poplatníkovi vadí, vám ne ? opravdu si myslíte že by nešly využít rozumněji ?

náprava [aleš jílek 4.1.2011 14:13] | Reagovat
Je velká škoda že se tehdy z města Doupova nestalo aspon střediso VVP , tak jak je ve VVP Libavá . Tam je poloha města Libavá značně podobná té z Dopova , taky je uprostřed prostoru ale nachází se tam všechny důležité budovy k řízení VVP . Tím se tak aspon část těchto budov zachránila . Moc proto nechápu rozhodování tehdejších generálů že při plánování VVP takto nevyužilo město Doupov . byla tady řada objektů , jako zámek , klášter a jiné které se dalo tak využít a tím je nějak zachránit . Divím se že tehdejší armáda zničila i nádraží v Doupově které mohla dál používat tak jak to dělá armáda dál ve VVP Boletice . Záleželo tehdy kterej blbec se k tomu plánování dostal .

Re: náprava [Miloš Hlávka 3.11.2011 13:41] | Reagovat
Ono jde asi také o to, že doupovské nádraží bylo na konci trati, zatímco zastávky Polná na Šumavě a Polečnice ve VVP Boletice se nacházejí na úseku, který tím vojenským újezdem jen prochází a pak pokračuje zase na civilní území (a tudíž trať sloužila vždy i civilní osobní a nákladní dopravě). Ale jinak samozřejmě souhlasím, bylo to barbarství non plus ultra.

reakce [aleš jílek 4.1.2011 16:45] | Reagovat
Město Libavá znám moc dobře , ano skutečně byla část náměstí zbourána až po roce 2000 což je velká škoda . VVP Libavá je menší jak Doupov a tím je samotné město Libavá trochu bokem , ale přesto kolem dokola obklopeno VVP . Poblíž se nachází také střelnice ale lépe umístěné jak na Doupově . Armáda skutečně potřebuje tyto prostory , výcvik je prováděn ve všech VVP a rozhodně tak nejsou drženy jen tak ... Ostatní armády NATO tak k nám jezdí cvičit také a dokonce za to platí .Chce to jen lépe využít ty části prostoru , které nejsou využity k bojovému výcviku . A právě tyto části upravit , především v prostorech původních obcí kde to je možné . Rozlohy VVP jsou velké hlavně podle počtu střelnic . Každá střelnice má kolem sebe ochrané pásmo z důvodu bezpečnosti . To je mnohem větší než samotná plocha střelnice a tak je ten prostor větší právě proto .

reakce [aleš jílek 4.1.2011 16:55] | Reagovat
Před rokem 1989 se v prostoru dnešní republiky nacházelo ještě více VVP jako Dobrá voda , Ralsko a mnohá menší . Dopov dopadl bohužel nejhůř ze všech VVP , tady bylo zničeno nejvíc památek a nejmín se jich zachovalo do dnešních dnů . Tady bylo dokonáno dílo zkázy dokonale ....

moje vzpomínky na doupov [HONZA 11.2.2011 19:59] | Reagovat
jsou z roku 1964, kdy mi bylo 15 let a jako brigádník jsem tam s dalšími, ale swtaršími brigádníky pásl mladý hovězí dobytek 2 měsíce. Meli jsme 600 kusů hovězího a bylo nás nšest. Bydleli jsme v provizoriu v prázdné vile. V klášteře byli vojáci, kteří denně odpálili nějaký dům a vzniklé stavební materiály si odváželi důstojníci a různí "papaláši" na stavby svých domů. veškeré okolí bylo samé zákopy, desítky km ostnatého drátu zarostlého v trávě a časté střelby na dělostřeleckých střelnicích v okolí.

Doupov v roce 1971 [Akela Dlouhán 3.4.2011 16:48] | Reagovat
V roce 1971 se začala stavět ve VVP tanková střelnice, směrem k zbytkům budovy kláštera, který býval památkovým objektem I. třídy. Z obcí v té době zůstaly většinou nově vyrobené plechové tabulky s názvy obcí, aby se vojáci mohli orientovat, v první zbořené obci bývalá Stará škola a přízemní budova o 3 místnostech.

Údajný kostel svatého Wolfganga [Miloš Hlávka 24.2.2012 10:50] | Reagovat
Jeden z údajných snímků hřbitovního hostela sv. Wolfganga (http://zanikleobce.cz/index.php?detail=90537) tomuto kostelu zjevně nepatří - jedná se o dosud existující hřbitovní kostel sv. Jakuba Většího v Ostrově (nad Ohří) (http://www.dk-ostrov.cz/ostrov/h_jakub.htm)

Re: Údajný kostel svatého Wolfganga [Administrátor 24.2.2012 21:30] | Reagovat
odstraneno. diky.

mlyny [mj 29.2.2012 11:21] | Reagovat
na netu jsme nasel dva mlyny z Doupova (marktmuhle) skoda ze jsem se za tri mesice a za ctyri ruzny registrace nedokazal pripojit ,jinak bych je sem nahral

Re: mlyny [sojkapetr 13.3.2012 10:56] | Reagovat
Bydlel jsem v Doupově rád bych se na ty fotky podíval.Děkuji Sojka

Re: Re: mlyny [sojkapetr 13.3.2012 10:59] | Reagovat
sojkapeta@seznam.cz

technicka pripominka [mj 29.2.2012 11:24] | Reagovat
Moc se mi "libi " tahle fotka http://zanikleobce.cz/index.php?detail=60827 vlak u Doupova .Kvuli tomu debilnimu vodoznaku neni skoro nic videt !

Re: technicka pripominka [Jiří Kripner 13.3.2012 18:08] | Reagovat
...vodotisk odstraněn,ocení nejspíše zejména milovníci starých ušlechtilých parních lokomotiv

voditisk [Kocofane 23.3.2012 12:20] | Reagovat
Chtelo by ho odstranit ze vsech fotek ,je to hnus takhle nicit fotky ! Co to ma za duvod? Aby to nahodou nekdo nepouzil? Tyhle fotky se daji stejne sehnat na nemeckych servrech ,sice spatne ale daji. Radsi fotku znicite nz aby z ni mel nekdo"uzitek" pripomina mi to jednoho kolegu z prace - koupi si noviny , precte je a hned po precteni je roztrha a vyhodi aby si je nahodou nekdo zadarmo neprecetl!

Sppomienka [Pedro 25.3.2012 23:36] | Reagovat
Ja som bol Doupove v juny roku 1960 ako vojak s delostrelecku bateriou. Bili tam len dve budovy. Jedna na hlavnej ceste na lavej strane smerom na Karlove Vary. Bol to predtym hostinec a vnom sme boli ubytovany. Okna a dvere boli vylamane. Druha budona bola po cesticke na lavo od hostinca, ktora nam sluzila ako kuchyna a jedalen. Bola to jednoposchodova budova sw nadvorim, okolo ktoreho boli hospodarske budovy. S pohladom na nadvorie z kuchyne, na lavej strane bola pomerne velka dobre zachovana stodola. Boli sme tu asi dva mesiace. Kosili a hrabali sme seno a tiez prevadzali udrzbu na vojenskej zakladni ktora sa nachadzala ponize hospody. Nad hospodov hore kopcom na pravej strane v kroviskach som objavil pozostatky zaklodov budov a tiez hodne ceresnovych stromov. Bolo mi to miesta opravdu luto, ako bolo vsetko zdevostovane. Ale inak som si vychutnaval tu tichu prirodu s dobrim ovzdusim a hlavne tie ceresne boli vyborne. Kazdy den po zamestnani som sedel vzdy na jednej s cersni a pochutnaval aspon hodinu. Vnedelu wsme vzdy chodili na tancovacky do okolitych dedin v doline. Bolo tam vsade hodne peknych dievcat a opravdu nas mali rad. Ked sa teraz pozeram na tie obrasky, som stoho prekvapeny kolko nadhernych historiskych budov bolo znicenych pre ludsku hlupost.

Re: Sppomienka [Miloš Hlávka 28.6.2012 09:21] | Reagovat
Myslím, že to nemohol byť Doupov - vtedy - okolo roku 1960 - tam bolo iste viac budov ako dve (ako je vidno ešte v neskoršom filme "Konec srpna v hotelu Ozon"), navyše do okolitých dedín by to z Doupova bolo na tancovačky priďaleko. To skôr muselo byť niekde na okraji priestoru - Malý Hlavákov? Tureč? Neviem, ale Doupov samotný sa mi zdá nepravdepodobný.

Pocet obyvatel Doupova [mj 20.11.2012 23:32] | Reagovat
Kdo ma zajem muze si tady stahnout skeny poctu obyvatel vsech vesnic okresu Kadan vcetne Doupova z roku 1936 ,rozdeleny podle narodnosti .Nasel jsem to uplne nahodou. http://ulozto.cz/xe3wRSD/kadan-rar

Německý Chloumek [Antonín Suk 11.12.2012 09:46] | Reagovat
Prosím všechny pamětníky a historiky,aby mi odpověděli na tuto otázku : V roce 1967 jsem byl jedním z účastníků vojenského cvičení v prostoru Doupov.Vím naprosto jistě,že jsme jedno ze stanovišť měli v malé obci Německý Chloumek,někde v jihozápadní části tohoto prostoru.Proč o této obci není na tomto fóru zmínka ? Pletu se ? Mám špatnou paměť ?

Re: Německý Chloumek [Radomír Roup 11.12.2012 10:03] | Reagovat
Německý Chloumek snad není zaniklý. Je tam 12 adres (16 obyv).
http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%BD_Chloumek

Re: Re: Německý Chloumek [Antonín Suk 11.12.2012 10:10] | Reagovat
To jsem moc rád,že mi paměť ještě slouží ! :-D Děkuju moc za odpověď,ale nechápu tedy,proč tuto obec nemohu najít na mapě Doupovských hor. :-(

Německý Chloumek [Antonín Suk 11.12.2012 10:13] | Reagovat
Aááááá ! Teď to chápu ! Já jsem si celá léta myslel,že N.Chloumek leží na SV od Bochova,ale tato obec je MIMO VOJENSKÝ PROSTOR-na jihozápad od Bochova ! Tak takhle to je ! :-))

Re: Německý Chloumek [Zdeněk Pechar 11.12.2012 18:35] | Reagovat
Ona sem tato obec, Německý Chloumek (Deutsch Killmes) vlastně patří. V roce 1945 zde bylo 51 domů s téměř 300 obyvateli. Po odsunu byl pokus o dosídlení obce. Což se moc nepovedlo. A tak byla většina domů zbourána. Více je na stránkách, http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/nemecky-chloumek-deutsch-killmes/.

Německý Chloumek [Antonín Suk 11.12.2012 19:21] | Reagovat
Pane Pechare,díky za vysvětlení.Já jsem vůbec nezpochybňoval zařazení N.Chloumku do zaniklých obcí,protože současný stav neznám.Byl jsem tam(jak jsem uvedl) naposledy v r.1967 jako voják ČSLA. Jak to tam vypadá dnes,to si někdy v příštích letech rád ověřím.Ten kraj,od Vodné po Bochov,je opravdu turisticky zajímavý-právě tou výraznou opuštěností,takovou nedotčeností civilizací. Čili - díky Vám všem za upřesnění informací o této zajímavé obci a třeba někdy na shledanou v některé z mnoha set obcí,které zanikly úplně nebo jen zčásti.Každé ztráty je škoda,i té částečné.Jsem rodák z Mostecka a tak až příliš dobře vím,co to znamená "zaniklá obec".

Jizdni rad [mj 21.12.2012 00:28] | Reagovat
Prosim - nevite nekdo jestli by se nekde dal sehnat jizdni rad Kadan-Doupov? Stacil by nejakej sken ,potreboval bych vedet kolik jezdilo denne vlaku a jak dlouho trvala cesta.Potreboval bych rozsoudit jeden spor .Dekuju.

Re: Jizdni rad [Jiri Kripner 21.12.2012 19:09] | Reagovat
Jízdní řád z první republiky je už nějaký čas ve fotogalerii...

http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=30332

Re: Re: Jizdni rad [mj 26.12.2012 16:45] | Reagovat
to je nejaky divny , ze by jezdili jen dva vlaky tam a dva zpet? to se mi nechce verit

Re: Re: Re: Jizdni rad [Jiri Kripner 26.12.2012 17:18] | Reagovat
...tento jízdní řád je z roku 1918 :-)

Re: Re: Re: Re: Jizdni rad [Jiri Kripner 26.12.2012 22:17] | Reagovat
...díky dalšímu přispěvateli byl doplněn jízdní řád z roku 1935
http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=214932

Re: Re: Re: Jizdni rad [Honza 27.12.2012 00:01] | Reagovat
No obecně se v těch dobách méně cestovalo a jezdilo méně vlaků. Nicméně tohle jsou ještě následky světové války-málo uhlí, málo lidí, málo peněz, málo lokomotiv a vozů.... Pak provoz narůstal.

Re: Re: Re: Re: Jizdni rad [Jiří Hemmer 28.12.2012 21:23] | Reagovat
Jizdní řád se sestavoval na základě poptávky cestující veřejnosti, ale neexistovaly dotace. Pro Doupovsko byly typické vesnice o 300-500 obyvatelích. Samotný Doupov měl podle Chytila jenom 1605 obyvatel. Proto i stavba byla velice levná a šetřilo se na technických stavbách.V Doupově se vybudovalo u nádraží velké skladiště, které sloužilo k výměně zboží. Doupov neměl dostatečně mírné klima, takže se spousta zboží musela dovážet. Samotná železniční stanice byla pobita kvůli zateplení šindelem. Stipendijní gymnázium se velkou měrou podílelo na zvýšení počtu cestujících na trati. Srovnejte si například s tratí Chomutov-Jirkov-Litvínov-Osek-Teplice. Tam byla na tu dobu velmi silná osobní i nákladní doprava. Vesnice na trati měly 1500-2000 obyvatel. Samotný Chomutov s Horní Vsí měl 35000 obyvatel. Převáželo se především uhlí do přístavu v Děčíně a Ústí nad Labem. Trať měla být dvojkolejná, plány už byly připraveny, ale do toho přišlo postátňování tratí, takže z toho sešlo. Postátněním došlo k úpravě tarifů, takže se cestování vlakem stalo běžnější a na tratích se objevilo více spojů. Na druhou stranu ovšem skončily investice do tratí jednotlivých společností a napříště o investicích rozhodoval stát. Za vlády komunistů trať na uhlí doplatila a byla mezi Jirkovem a Litvínovem zrušena, vesnice podle trati jako Jezeří, Dřínov, Kundratice, Nové Sedlo, byly zlikvidovány kvůli megalomanské těžbě.

Re: Re: Re: Re: Re: Jizdni rad [mj 29.12.2012 15:04] | Reagovat
me se to nezda jako levna stavba- v kazdy druhy vesnici je velky nadrazi .

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jizdni rad [Jiří Hemmer 29.12.2012 18:50] | Reagovat
Nejde jenom o staniční budovy, ale i o délku staničních kolejí, poloměry oblouků a samotné trasování. V porovnání s jinou vedlejší tratí z Chomutova do Vejprt, která patřila pod Buštěhradskou dráhu, je rodíl patrný. Trať do Vejprt ovšem sloužila pro asi 25000 lidí žijících v obcích na trati a přepravě nákladů do Saska přes Horu sv. Sebastiána. Za komunistů došlo k zásadnímu narušení osídlení na trati demolicí obcí Přísečnice, Rusová, Dolina a Kotlina /celkem 7000 obyvatel/ Přitom město i okolní obce tam mohly zůstat, kdyby se jezero přehradní nádrže na pitnou vodu pro Kadaň, nerozlilo tak vysoko a bylo zahrazeno i zezhora a opatřeno vrchním napaječem. Ale komunisti si mohli dovolit plýtvat a bořit města i obce a stěhovat obyvatele do paneláků, které postavili za státní peníze. Pokud by jste dneska chtěl řekněme ustavit svazek z těchto vedlejších tratí a provozovat je s tím, že je budete dávat postupně dohromady tak, aby byly konkurenceschopné silniční dopravě, pohořel by jste. Stát by Vám nedal ani korunu a měl by jste na výběr, zda zvýšit ceny dovozného a jízdenek, aby jste na ty nutné investice a přežití měl což by především dopadlo na obce /ty totiž objednané vlaky platí/ a musel by jste snížit počet spojů, protože tolik peněz by dát nemohly nebo pracovat zadarmo. Na tržby z nákladní přepravy nemůžete spoléhat, protože jsou minimální a nafta je drahá, navíc zatížená vysokou daní. Takový objem finančních prostředků, které by byly potřeba na zvýšení konkurenceschopnosti by jste tak rychle nesehnal. A navíc dosídlit vysídlené oblasti by taky tak rychle nešlo. Takže co s tím?

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jizdni rad [mj 30.12.2012 12:29] | Reagovat
Doupovska draha - Kadan -VIlemov -Podborany by byla udajne konkurenceschopna - tedy za normalni dotace ktery dostavaji vsichni ostatni,zavreni a jen letni vikendovy provoz je udajne jen politicky rozhodnuti.
Me jen zarazi ten velky pocet nadrazi - Kadan -Kadan predmesti - Zelina -Polaky -Petipsy-Vilemov 2x - Radonice -K.Rohozec -Oleska -Doupov.
Bez nadrazi - Hradec -Zdov .
To by me zajimalo kolik tam bylo zamestnancu a co vsechno delali , z dnesniho pohledu to vypada jako velka prezamestnanost.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jizdni rad [Jiří Hemmer 30.12.2012 13:18] | Reagovat
No nevím jestli se Vám zdá 30 km/h konkurenceschopná, pak ano. Ostatně to co berete za stanice - tedy dopravny jsou nákladiště, bylo ještě v Hluboké a Obrovicích. Dopravně by jste mohl brát jako stanici-dopravnu pouze Kadaň, Poláky, Vilémov, Radonice, Doupov a Krásný Dvůr. Navíc v Kašticích musíte do úvratě, aby jste se dostal do Podbořan. Jinak část zaměstnanců sloužila v dopravní službě a zbytek měl na starosti údržbu tratě. Možná by se Vám zdálo, že jich bylo hodně, ale hodně bylo i manuální práce, podbíjení, výměny pražců, odklízení sněhu, vytápění budov. Řekněme, že to nebylo zrovna ekonomické, ale tenkrát se to tak nebralo. Ale co by docela připadalo v úvahu přestavět ji v rámci projektu trati Karlovy Vary - Rakovník - Praha s odbočkou do Žatce. Sice i trať z Rakovníka do Bečova by se po důkladné přestavbě dala použít jako spojnice Prahy a Karlových Varů, ale pro malou zalidněnost oblasti by spíše sloužila jako záložní, varianta přes Podbořany a Radonice by byla mnohem výhodnější, jak sklonem tak dostupností Žatce i Chomutova. Pokud by se navrátil na Doupovsko život nebyl by problém dostavět trať do Doupova, je to asi 16 km, vcelku se to dá uspokojivě zvládnout bez větších technických staveb. Z Doupova do Karlových Varů /35 km/ bez velkých technických staveb vůbec postavit nejde, pomoci zaplatit náklady by mohla jedině odbočka do Bochova, ale i tak by byly vysoké už kvůli Stanovické přehradě, která stojí v jediném možném místě trasování.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jizdni rad [mj 30.12.2012 14:32] | Reagovat
Myslel jsem konkurenceschopna vuci nynejsi autobusove doprave ,ktera je preferovana do Radonic a okoli.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Jizdni rad [Jiří Hemmer 31.12.2012 00:56] | Reagovat
totéž teď platí o Vejprtech. Stát nechce investovat do vedlejších tratí a nepodpoří ani žádnou soukromou společnost. proto říkají, že je to politické rozhodnutí.
jediná možnost je přesvědčit stát, aby dal peníze na trať z Prahy přes Rakovník a Podbořany do Kadaně a Karlových Varů a Chebu. i tak by to byl samý beton, protože stát kámen na technické stavby nepoužívá, práce s betonem je snadnější i když to nic nevydrží a po 40-50 letech se to musí nákladně opravovat zatímco na kamenné viadukty se nemusí kromě běžné údržby sáhnout 100-120 let. takže kámen je vlastně levnější nebo srovnatelný vyjádřeno v nákladech.

Vánoce [Sojka Petr 23.12.2012 14:36] | Reagovat
Krásné prožití svátkú vánočních hodně zdraví a spokojenosti v roce 2013 přeje rodákům a přátelům
Petr Sojka

upřesnění [Miroslav Peteřík 25.12.2012 12:34] | Reagovat
Na začátek chci všem popřát hezké prožití Vánočních svátků. Se zájmem si čtu různé příspěvky právě o Doupově a kraji okolo něj. Jsem hlavně železniční fanda, a zajímám se i o zaniklé tratě. A mimo jiné jsem v tomto kraji vyrostl. Pro ty co podrobně zajímají oběhy hnacích vozidel uvádím jen takovou drobnost. Asi 15 let nazpět jsem mluvil s jedním strojvedoucím od motorového vozu M120.417, který mi sdělil zajímavou informaci. Když byla prováděna renovace tohoto stroje, bylo nalezeno velké množství kartonových jízdenek za ostěním, a tento stroj měl právě jezdit na trati do Doupova a to asi po 2. sv. válce. Před tím byl turnusován v PLD K. Vary ( asi v za války ). O přesnější informace bych požádal asi majitele tohoto mot. vozu.
Dále bych chtěl navázat na předchozí příspěvky a to zejména vývojem VVP v dobách minulých. Naprosoto souhlasím s názorem, VVP zrušit a zavést režim CHKO. Potom se život vrátí i do tohoto kraje. Dále chci uvést, že není žádná pravda, že by nebylo používáno chemických hnojiv. Byl jsem mnohdy svědkem kolik vagonů se na pole a louky rozházelo. A to nemluvě o různých vojenských dýmovních. Pamatuju si, že vychcípalo jedno stádo krav,které se páslo na pastvinách takto ekologicky ošetřených. Dokonce bylo později zjištěno, že tyto cvičné prostředky jsou jedovaté a proto byly už za socialismu nahrazovány novými. Mnohdy jsme nemohli používat vodu z řádu na pití, protože byla voda zněčištěna ropnými produkty.
Takže děkovat ČSLA nebudu.

upřesnění [Jiří Hemmer 25.12.2012 13:42] | Reagovat
I kdyby se vrátil život alespoň do části obcí Doupovska, ačkoliv nevím jaký zázrak by se musel stát, protože není jasné kdo by zaplatil výstavbu domů a vybavení, o uvedení do částečně původního stavu /kostel, zámek, gymnázium, radnice, několik mlýnů s turbínou na výrobu el. energie/ radši vůbec nemluvím, začněte trasovat novou trasu do Karlových Varů. Jenom ta původní do Kadaně by nestačila, navíc je dnes mimo provoz a režim v CHKO by nepřipouštěl žádný silný automobilový provoz a ani obyvatelé zatížení hypotékou a problémy by na to neměli. Už aby se vůbec dostali za prací a měli si možnost někde vydělat.

Re: upřesnění [allda111 12.2.2013 22:58] | Reagovat
hodně zajímavé by bylo aspon udělat archeologický průzkum na některých částech bývalého města Doupova ... třeba v prostoru klášterního kostela , zámku a kostela na náměstí ... alespon by mohl být také obnoven hřbitov a to i s replikou původní kaple ... i když se nachází na území VVP dají se tam dnes provádět patřičné opravy a je možné se s armádou dohodnout .

Kynologické zařízení Pohraniční stráže v objektu bývalého gymnázia v D [Lukáš Málek 22.10.2013 09:16] | Reagovat
Od roku 1951 do roku 1965 pohraniční stráž zajišťovala ochranu hranic s NDR. V této době doplňovala PS stavy služebních psů z brigádních chovných stanic,tzn. každá brigáda PS měla svou chovnou stanici. Úsek od Trojmezí u Aše po Děčín zajišťovala 3. brigáda PS Karlovy Vary.

Počátky vlastního chovu služebních psů na karlovarské brigádě PS

Od roku 1952 do roku 1954 byly stavy služebních psů pro karlovarskou brigádu doplňovány z chovné stanice, která vznikla při kynologickém výcvikovém středisku PS v Doupově na karlovarsku. 5 chovných fen bylo získáno od žateckého chovatele pana Hudce. Doupovské kynologické zařízení sídlilo v areálu bývalého doupovského gymnázia. Budova sloužila jako ubykace, a v jeho blízkosti byly postaveny kotce pro psy, vybavení kynologického zařízení bylo dovezeno z bývalého výcvikového střediska služebních psů Finanční stráže, ve Strážnici na Moravě. V roce 1954 se středisko přestěhovalo do Libějovic u Vodňan.

Re: Kynologické zařízení Pohraniční stráže v objektu bývalého gymnázia v D [Vladimír Ďurišin 19.11.2015 20:02] | Reagovat
Dobrý deň pán Málek,
vďaka za zaujímavé informácie o prvej Poddôstojníckej škole psovodov v Doupove: "Psovodi Pohraničnej stráže získali svoju prvú Poddôstojnícku školu psovodov v Doupove, (okr. Kadaň) 1.januára 1952, s krycím názvom PS - útvar 9300 Doupov. Škola v malebnom mestečku v severozápadných Čechách bola súčasťou 3. Karlovarskej pohraničnej brigády len dva roky. V januári roku 1954 sa totiž presťahovala do Libějovíc, (okr.Vodňany). Doupov bol potom aj s ďalšími obcami a osadami začlenený do Vojenského výcvikového priestoru Hradište, a v dôsledku toho postupne zanikol. Výcvikový priestor ani po desaťročiach nikto z vojakov nenazýval nijak inak ako Doupov.
Nemáte pán Málek dobové fotografie psovodov so služobnými psami ?
S pozdravom.
V. Ďurišin

Učitelé a spolužáci [Sojka Petr 16.10.2014 21:32] | Reagovat
Dne 6.10.2014 jsem se sešel po 61letech s Karlou Jestřábkovou dcerou doupovského holiče. Čas jména mnoha spolužáků smazal ale né všechna.
Hledáme děti Vanků,Fafejtů,Bartošů,Nápravníků,Jakubců,Nedvědů,
Honáků,Kubátů,Bucherů,Kováčů a Beneše.
Vás které jsem nejmenoval taky prosím ozvěte se.
Pište budeme čekat Karla a Petr

Re: Učitelé a spolužáci [Soffr Vaclav 16.12.2015 17:30] | Reagovat
Po precteni vaseho clanku me to neda abych se neozval.Sem syn pana Soffra Vaclava ktery chodil v Doupove do Skoly.Pani Karlu Jestrabkovou sem znal a hlavne jejiho otce holice ke kteremu sem casto chodil kdyz se pozdeji odstehovaly z Dopova do Vojkovic kde i muj otec pozdeji bydlel

reemigranti [vaclav kubovec 29.11.2014 21:19] | Reagovat
Dobrý den, prosím o bližší vysvětlení příchodu maďarských reeigrantů do okolí Doupova- jejich národnost - důvod odchodu z původního bydliště - případně odkud to přesněji bylo. Rád bych něco o nich sdělil mým přátelům na jihu Slovenska. Děkuji.

Městečko podobné zaniklému Doupovu. [vaclav kubovec 29.11.2014 21:30] | Reagovat
Doupov byl jen jeden, nelze jej vidět, jeho zničení je více než zločin. Pokud chcete aspoň náznakem si jej připomenout navštivte městečko Kolinec na okrese Klatovy.

Vánoce [Sojka Petr 24.12.2014 12:49] | Reagovat
Doupováci přeji Vám krásné vánoční svátky hodně zdraví
a spokojeností v roce 2015 Petr

vzpomínky: [František Fous 20.2.2015 16:38] | Reagovat
Doupov mne přitahuje jak magnet.Moje matka tam ukončila školní docházku a v roce 1950 tam na MNV měli s otcem svatbu.(Miloslava Vopičková-SEDLEC, František Fous-CHMELIŠTNÁ F.F.

Velikonoce [Sojka Petr 3.4.2015 12:02] | Reagovat
Přeji příznivcům těchto stánek krásné svátky velikonoční Petr

Fotky [Karel Bocny 19.8.2015 20:31] | Reagovat
Tady se daji najit historicke fotky vcetne jedne z Doupova
http://akon.onb.ac.at/#center=u2cy7s0vxxff&zoom=10
Ta druha ktera ukazuje na Doupov je z Kadane

Kronika města Doupov 1924-38 [Jiří Kripner 10.1.2016 17:26] | Reagovat
http://www.portafontium.eu/chronicle/soap-kv/00081-mesto-doupov-1924-1938

a na stránkách i další digitalizované materiály o Doupově - matriky a kroniky z dalších let

Záběry z Doupova [Jiří Kripner 19.1.2016 17:36] | Reagovat
https://www.youtube.com/watch?v=jdqFk33T9Cw

...dokument o odsunu německého obyvatelstva, mnoho záběrů z Doupova, včetně zpovědí přímých účastníků. Přidáno i jako odkaz do sekce odkazy.

Obnova sbírkou [Jiří Hemmer 17.6.2016 14:44] | Reagovat
Místo planých nářků a vzpomínek by bylo lepší uspořádat sbírku na obnovu města a třech vesnic v okolí a postavit železnici do Karlových Varů jako krajského města.
Minimálně tři generace lidí, kteří by tam žili, by měli vystaráno, protože by si měli kde vydělat. Mohla by se zapojit i armáda, která prováděla demolice a pod kterou stále ještě Doupov patří.

Re: Obnova sbírkou [natomnezaleží 17.6.2016 14:53] | Reagovat
...móóóc krááásná utopie ...:-(. Tohle se jistě nepodaří...

Re: Obnova sbírkou [Miloš Hlávka 29.8.2018 14:52] | Reagovat
Obávám se, že obnova Doupova bude ještě nějakou (hodně dlouhou) dobu nereálná (bohužel - muselo to být krásné město), nicméně jedna sbírka týkající se okolí právě (stav k srpnu 2018) "běží", konkrétně na obnovu barokního kostela Nanebevzetí Panny Marie v osadě Zwetbau/Svatobor. Více je například zde: http://www.pamatkyaprirodakarlovarska.cz/aktuality/verejna-sbirka-na-opravu-kostela-nanebevzeti-panny-marie-s-farou-a-hrbitovem-ve-svatoboru. Přispět lze na účet 2501304829/2010, případně do kasiček hotově (myslím, že jsou v Lučinách, ale jist si nejsem).

Stav sbírkového účtu je vidět zde: https://ib.fio.cz/ib/transparent?a=2501304829 Ja na něm (k 29. srpnu 2018) 126 000 Kč a nějaké drobné, přičemž na základní zabezpečení kostela by byly potřeba asi čtyři milióny (kolik by asi bylo potřeba na znovupostavení Doupova...).

Pátrání [Petr Sojka 27.8.2018 12:14] | Reagovat
Ozvou se potonci pana řidítele Doupovské školy p.Netolického
nebo učitele p.Grabského ten bydlel v Trnové?
Ještě spolužáky Poláků a Slámů.
Děkuji Petr a kamarádka Karla Jastřábků

Hudební skupina Doupov [Miloš Hlávka 29.8.2018 15:04] | Reagovat
Zdá se, že historická paměť Doupovských hor není úplně lhostejná ani mladší generaci. V Klášterci nad Ohří působí trash-metalová kapela, která se jmenuje Doupov a na Mezisíti ji lze najít zde: http://bandzone.cz/doupov (k poslechu a stažení je tam momentálně deset studiových nahrávek).
A takhle hrají naživo: https://www.youtube.com/watch?v=YgVNsM6TuB4

Zda jde o potomky či jiné příbuzné někdejších obyvatel zbořeného města, nevím.

Doupov [ing. Miloslava Červeková 11.12.2018 10:53] | Reagovat
Dobrý den, pocházím z moravské větve Doupovců z Doupova. Jsem moc ráda, že i mladší generace se zajímá o historii rodu, který zde žil po dlouhou dobu ale i překrásné Doupovské hory.
Už pět let dávám dohromady informace o rodu Doupovců od nejstarší, doby z řad mlynářů. Čerpám zajímavé postřehy i z Vašich příspěvků, ale pořád se zde vyskytuje mnoho nejasností ohledně příbuzenstva. Jestli se mi někdo fundovaný ozve, budu moc ráda.
Všechny Vás zdravím.
Červeková

Oznámení [Sojka Petr 10.3.2020 15:17] | Reagovat
Přátelé, v únoru nás opustila naše spolužačka a kamarádka
Karla Jestřábková, věnujte jí tichou vzpomínku, Petr.

Pamětníci [Lubomír Klemsa 7.11.2021 15:34] | Reagovat
Dobrý den přátelé Doupováci, obracím se na Vás s prosbou o jakékoliv vzpomínky týkající se jak samotného města Doupov, tak i okolních obcí, zajímám se o historii tamních míst a shromažďuji informace, které bych v budoucnu rád využil pro námět nové publikace, která by mapovala zdejší krajinu a především osudy místních lidí. Budu rád za cokoliv na co si vzpomenete, děkuji Vám.