Jamolice - komenda řádu Templářů (Jamolice - komenda řádu Templářů) - Templáři v Čechách a na Moravě

Přispěl: Jan Tomášek

Řád templářů, celým názvem Chudí rytíři Krista a Šalomounova chrámu (Rytíři templu), byl patrně nejmocnějším křesťanským rytířským řádem středověku. Rovnat se s nimi mohli pouze johanité nebo řád německých rytířů. Řád pravděpodobně založený roku 1120 v souvislosti s první křížovou výpravou do Svaté země (1096–1099) byl zrušen papežskou bulou roku 1312, jako nepotřebný a kacířský.

Do Čech a na Moravu přišli templáři asi 60 let po johanitech a přibližně 30 let po německých rytířích. Někdy ve 30. letech 13. století, snad roku 1232. Přesto si během svého asi osmdesátiletého působení u nás stačili vybudovat
čtyři komendy – v Uhříněvsi,
Jamolicích,
Čejkovicích
a hrad Templštejn – a získat rozsáhlé majetky.

V Praze vlastnili na Starém Městě kostel sv. Vavřince s okolními domy. V Uhříněvsi u Prahy měli komendu, ale kdy se tu usadili, nevíme. Jejich přítomnost připomíná jen dnešní městský znak Uhříněvsi. Na Moravě je jejich přítomnost zmapována o něco lépe. První nepřímá zmínka o nich pochází z roku 1241 v souvislosti s vpádem Tatarů do Slezska, bitvou u Lehnice a následným tažením přes Moravu do Uher. Tato událost se týká komendy v Čejkovicích. Dokladem o přítomnosti templářů jsou také listiny z roku 1242. Podle nich daroval Bohuslav z Bukova templářskému řádu se sídlem v Jamolicích osadu Olší za to, že mu templář Kuno v bitvě s Tatary zachránil život. V listině vydané ve Znojmě roku 1298 se dozvídáme, že jamoličtí bratři se přestěhovali na nově vybudovaný hrad Templštejn (Templštýn) nedaleko Jamolic. Komenda v Čejkovicích byla nejvýznamnější z majetku templářů u nás. Její stavbu tu započali templáři asi ve 40. letech 13. století. Ve stejném období byla také vydána listina břeclavského údělného knížete Oldřicha, který v ní zmiňuje svůj dar čtyř usedlostí v Rakvicích templářům v Čejkovicích.

(upraveno z Wkipedie)

Moc a bohatství řádu se ale staly trnem v oku světským vladařům, které vedl francouzský král Filip IV. Sličný. Navíc templáři nepodléhali nikomu, pouze papeži. Když papež Klement V. vyslyšel Filipovy požadavky o exkomunikaci templářů, začalo v pátek ráno 13. 10. 1307 (odtud prý smolný pátek třináctého) rozsáhlé zatýkání templářů. Nejen ve Francii, ale z nařízení papeže k němu mělo dojít i pod taktovkou evropských panovníků. Nařízení se ale setkalo jen s malým ohlasem. V našem případě Jindřich Korutanský, český král (1306 a 1307–1310), měl úplně jiné starosti.


Vloženo: 11.1.2022