Okresní hospodářská zálona Sedlčany (Okresní hospodářská zálona Sedlčany)Beschreibung:
Městská spořitelna Sedlčany 1940Měská spořitelna sedlčany
Na hlavní sedlčanské náměstí právě přijídí černé auto z táborské sluebny gestapa. Vystupují dva mui v koených kabátech a spěchají po schodech do úřadovny spořitelny.
Lidé k nim poděeně otáčejí pohled s otázkou v němých ústech: Pro koho si zase jdou? Na novináchv jejich rukou si vimnemeletopočtu 1940.
Zanedlouho se na schoditi rozléhají těké kroky znovu, ale u ve trojici. Gestapáci mají mezi sebouředitele městské spořitelny. Automobil ho rychle odváí do Tábora k výslechu. Odbojář Karel Vystyd se ji do Sedlčan nikdy nevrátí...
Po vyhláení protektorátu 16. března 1939 se také na Sedlčansku začal rodit odpor proti německé okupaci. V Sedlčanech byla zaloena odbočka významné odbojové organizace Obrana národa. Vedli ji okresní pomolog, tj. odborník v ovocnářství Cyril Buzek a Karel Vystyd, který nebyljen úředníkem spořitelny, ale i funkcionářem Sokola a zakladatelem sedlčanského tenisového a hokejového oddílu. Byl rovně hlavním budovatelem tenisových dvorců a jedním z prvních hokejistů v Sedlčanech.
S jeho jménem spojená Městská spořitelna, dříve nazývaná Zálona občanská, je nejstarím sedlčanským peněním ústavem. Zálona vznikla v roce 1863 a o čtyřicet let později nala reprezentativní sídlo v budově nové radnice.
Počátkem roku 1902 se toti dohodli starosta Sedlčan Vilém Holoubek a doktor Vilém Chodounský, člen městské rady a předseda občanské zálony, e novou radnici postaví společným nákladem města a zálony s tím, e budova bude slouit městu i bance. Stavba postupovala velmi rychle. Od jejího zahájení 18. srpna 1902 uplynul pouhý rok a uprostřed západní strany náměstí vyrostla nová dominanta města - dvoupatrová novorenesanční radnice.
Spořitelně bylo vyhrazeno první patro, kde vedle úřadovny byla kancelář ředitele a archiv, zatímco přízemí slouilo kancelářím starosty a tajemníka.
Druhé patro poskytlo důstojný prostor k zasedáním zastupitelstva i výboru spořitelny. Zadní trakt budovy byl vyuit k výstavbě bytů.
Tehdy jetě nikdo netuil, e za necelých čtyřicet let zaije jeden ze zaměstnanců zdejí spořitelny osobní tragédii. Za krátkou dobu po zatčení byl Karel Vystyd uvězněn v koncentračním táboře Mauthausen, kde vězeňským útrapám roku 1941 podlehl.
Petr Rylavý (upraveno, zkráceno)
Datum:
Autor: JT (kolá)
Beigetragen:
Jan Tomáek
Eingegeben: 3.6.2020