Petrovice [Bohumil Toms 28.10.2006 13:29] | Reagovat
První zmínka r. 1359, 4,5 km JZ od Prachatic

Re: Petrovice [Tomas Pelcik 5.9.2008 09:30] | Reagovat
Dobrý den, z Petrovic zbyl jediný dům č. 7 a zbytky centra vesnice nad potokem.

Další informace-Peterschlag [Hynek 13.11.2008 20:37] | Reagovat
Dobrý den, nemáte ještě nějaké další informace.
Předem děkuji

Re: Další informace-Peterschlag [Bohumil Toms 16.11.2008 21:00] | Reagovat
Dobrý den, bohužel žádné jiné infomace nemám.

Petrovice/Peterschlag/-informace [Jan Vlček 7.1.2013 20:19] | Reagovat
Osada Petrovice patřila do stejnojmenného katastrálního území spolu se samotami Radoň/Radam/ a Kricherbauer/Krihebauer/,dnes v k.ú. Petrovice u Záblatí.Je zobrazena na mapě Stabilního katastru :Čechy-5694-1-k.ú.Perlovice-mapové listy č.002 a 003.K jednotlivým objektům a vlastnictví/ stav r.1945/:
-dům čp.6/st.p.1:Maria Moser,
-dům čp.5/st.p.2/1 a výměnkářské stavení čp.11/st.p.2/2:Johann Hudler,
-dům čp.4/st.p.3 a dům čp.3/st.p.4:Thomas a Anna Koller,
-dům čp.2/st.p.5 a pazderna/st.p.7:Obec Petrovice,
-dům čp.1/st.p.6 a dům čp.10/st.p.15:Vincenz Grillinger ml.,
domy čp.1/st.p.8, čp.2/st.p.9/1 , čp.3/st.p.9/2 a pazderna/st.p.10-viz.odkaz Radoň,
-dům čp.7/st.p.11:Marie Niklas,
-domy čp.9/st.p.12,čp.8/st.p.13 a pazderna/st.p.14-viz.odkaz Kricherbauer.

Chalupník Petr Šinágl, in: Berní rula 1654 [Alexandr Debnar 2.9.2015 11:56] | Reagovat
V osadě Petrovice je uváděn v Berní rule (1654) můj prastrýc z několikátého kolena Petr Šinágl, chalupník, který má 9 strychů rolí, na zimu osívá 3 a na jaro rovněž 3 strychy. Chová 2 voly, 3 krávy, 7 jalovic a 2 ovce. Zde je uvedená poznámka vztahující se k osadě: "Tito prostřední možnosti jsou, dobytkem se živí. Půda v horách, žitná."

Re: Chalupník Petr Šinágl, in: Berní rula 1654 [grtsch k. 2.9.2015 13:01] | Reagovat
Celkem bohatý chalupník, oseto 1.70 ha, k tomu 2 voly, 3 krávy, 7 jalovic a 2 ovce. Jak na 0, 85 ha luk uživil všechen ten dobytek. Jinak ale slušné živobytí.

Chalupník Petr Šinágl, in: Berní rula 1654 [Alexandr Debnar 3.9.2015 09:07] | Reagovat
Ironický podtón anonymního přispěvatele "qrtsch k." by byl namístě, kdyby 361 let staré údaje Berní ruly bylo možné v současné době dodatečně přezkoumat, případně potvrdit, nebo zpochybnit. Takto ovšem musím doporučit, aby se přispěvatel obrátil pro vysvětlení přímo na písaře Berní ruly.

Re: Chalupník Petr Šinágl, in: Berní rula 1654 [grtsch k. 6.9.2015 12:53] | Reagovat
Anonym Alexandr Debnar je stižen jakousi poruchou, která by se dala vyjádřit slovy - "nedůtklivý jako Žid". To se zde nesmí nikdo ani pozastavit nad rozsáhlosti hospodářství který vlastnil chalupník???

Berní rula [Zdeněk Pechar 6.9.2015 21:06] | Reagovat
Trocha nudné historie: Chalupník byl většinou bratr sedláka a měl tu smůlu, že nezdědil statek. Podle dnešních měřítek střední třída. Menší než sedlák a větší než zahradník. U domku mívali zahradu a někde mimo lány sedláků, za vsí další pole. Mívali celkem 12 – 20 korců (strychů). Od 18. Století mohli mít až 30 korců. Většinou neměli koně a ani voly, tedy tažná zvířata.
Jeli tedy v rule uvedeno vlastnictví tažných zvířat, dostal je pravděpodobně za nějakou službu od sedláka. Co se týče textu v uvozovkách. Půda v horách má 9 korců staročeských. Není zde uvedena velikost zahrady. Podle chovaného dobytka, se zřejmě jednalo o lépe situovaného chalupníka. Aby to bylo vypovídající, musel by se porovnat zápis v Berní rule s ostatními v osadě. Takto je to vytržené z kontextu.

Re: Berní rula [grtsch k. 8.9.2015 10:07] | Reagovat
Chalupník (méně často chalupák, čtvrtláník, něm. Häusler, Kleinbauer, Kothsaß, Beisaß, Söldner) bylo označení pro drobného zemědělce. Chalupník zpravidla vlastnil usedlost (chalupu) a menší rozlohu polí. Souvislost podle rozměru polností naznačoval jinak uměle vytvořený poměr berních jednotek pro potřeby berní ruly, kde se osedlý (tj. sedlák, základní berní jednotka) rovnal čtyřem chalupníkům a osmi zahradníkům (tj. baráčníkům).
Ve Slezsku se spíše pod pojmem chalupník také označuje baráčník (tedy člověk bez vlastní polí).

Přehled všech hospodářů vsi Petrovice, uvedených v BR 1654: [Alexandr Debnar 8.9.2015 12:24] | Reagovat
Předně uvádím, že na rozdíl od anonyma "qrtsch k." nejsem přihlášen do této diskuse anonymně, jak mne označuje. Tento přispěvatel schovávající se za anonymní šifru se raději uchyluje k rasistickým útokům, zřejmě pracně nalezeným v jakémsi otřepaném antisemitském slovníku, než by věcně a pohodlněji zalistoval přímo v Berní rule č. 27 a 28 Prácheňsko, kde by nalezl vysvětlení anomálie, vzbuzující jeho podiv, přímo v Haasově úvodu této části BR. Moje doporučení navrátit se k "písaři BR" (případně editorovi) vůbec nebylo šílené, či odrazem "jakési poruchy", nýbrž odrazem informovanosti, co se v doporučeném zdroji všechno nachází. Např. by zde nalezl zdůvodnění, proč se někde na Prácheňsku v horských krajích a nejen zde, přibližovala velikost hospodářství chalupníků velikosti selských gruntů, kde rozhodovala mimojiné plodnost a kvalita půdy, nadmořská výška apod. Přitom takoví chalupníci nemuseli být nějak nezvykle či nadprůměrně bohatí. Rovněž by zde zjistil, že po odečtení výměry osévaných rolí nešlo ve zbývající třetině o louky, nýbrž o ladem ležící třetinu jeho pozemků v rámci trojpolního hospodaření.Ta mohla sloužit k vypásání, ale nebyly to louky! Poměr a kvalita hospodářství mezi sedláky a chalupníky se lišila region od regionu a jejich "zámožnost" byla relativní. Pan X by měl rovněž zapřemýšlet nad skutečností, jak tedy asi Petr Šinágl "živil" množství svého dobytka. Napovím: "Měl 2 tažné voly, které zřejmě využíval."Patrně prodával i mladý dobytek řezníkům, takže měl zřejmě prostředky i k uživení zbylých kusů. Ostatně to se týká i jiných v Petrovicích uvedených dobytkářů. Jinak podotýkám, že přispěvatelé se mohou pozastavovat nad čímkoli, nejsem ten, kdo by jim v tom chtěl bránit, ale měli by se nejprve seznámit s předmětným zdrojem či pramenem sporné skutečnosti či informace, než začnou někoho ponižovat nebo urážet. Rasismus do této debaty nepatří. Ostatně tento dialog považuji za hloupý. Ale zřejmě byl nutný.

Re: Přehled všech hospodářů vsi Petrovice, uvedených v BR 1654: [Zdeněk Pechar 8.9.2015 19:10] | Reagovat
Naprostý souhlas.

Re: Přehled všech hospodářů vsi Petrovice, uvedených v BR 1654: [grtsch k. 8.9.2015 23:07] | Reagovat
Alexandr Debnar, zde tvrdí, že se uchyluji k rasistickým útokům a to na základě toho, že jsem o něm řekl. že je "nedůtklivý jako Žid", což svým příspěvkem plně potvrzuje. Jinak svým rádoby zasvěceným žvatláním o hospodaření v polovině sedmnáctého století mě utvrzuje o tom, že ani neví o čem mluví. Proto, že má-li někdo 9 strychů a 6 jich každoročně osévá, tak kde má zum čertum to jeho "trojpolní" hospodaření.

Přehled hospodářů v Petrovicích na Drslavicku (BR 1654) - pokrač. [Alexandr Debnar 8.9.2015 14:05] | Reagovat
Rolníci: Jan Vist (Vyhořel, defalcírován ke 4 kvartálu 1678.), Matěj Köller (Shořel, defalcírován k 3. termínu 1662.) Tomáš Lempratl (tkadlec), Řehoř Neiwirt, JiříkSchreik

Chalupníci: Petr Šinagl, Pavel Kloser, Jiřík Raušer.

"Tito prostřední možnosti jsou, dobytkem se živí. Půda v horách, žitná."

Editor BR 27 a 28 dr. Antonín Haas napovídá ve svém úvodu, odkud mohla pramenit jistá relativní "zámožnost" petrovických obyvatel.
Přítomnost sedláka a tkalce Lempratla napovídá, že i tkaná plátna zde byla zdrojem příjmů. Soumarství a dobytkářství zde zřejmě bylo stěžejním zdrojem příjmů.
Uvádí se jako významné středisko prodeje dobytka při trzích na dobytek v Husinci, kde asi prodávali i hospodáři z Petrovic.
Také uvádí, že komisaři BR u "žitné půdy" měli na mysli jakostnější bonitu půdy. V Prácheňsku se na dobrých dvou třetinách půdy pěstovalo žito a komisaři zde měli na mysli půdu vcelku dobrou.Hospodáři nepochybně vypěstované žito měli možnost dobře zpeněžit. Horší typ půdy označují bližším zdůvodněním. Pokud měl chalupník 3 krávy jako i Petr Šinakl, patrně měl i nadbytek mléka, které zřejmě prodával. Také je evidentní, že v Petrovicích, kde se uvádí 26 tažných volů, byla tato zvířata zřejmě používána k dopravě kolem těžby dřeva za poplatek.
Obyvatelé Petrovic, hlavně ženy si zřejmě také přivydělávaly domáckým předením.
Tzv. zahradníci byli většinou bezzemci. I u nich platilo rozvrstvení od nejmenších výměr pozemků až po absenci jakýchkoliv pozemků. Ti však v Petrovicích nejsou uváděni.

grtsch k. [Stanislav Bechný 8.9.2015 20:13] | Reagovat
Dobrý večer,
raději prosím diskuzi odstranit, protože tady má někdo potíže s výměrou pozemků z učiva matematiky základní školy.

Re: grtsch k. [grtsch k. 8.9.2015 23:20] | Reagovat
Zato Stanislav Bechný je expertem na plošné míry.

Re: Re: grtsch k. [Zdeněk Pechar 9.9.2015 11:10] | Reagovat
Máte to přepočtené správně. Vypadá to, že jste použil tak zvaný staročeský strych.

Výtah z díla: dr.Antonín Haas, edice BR 27 a 28 Prácheňsko. [Alexandr Debnar 9.9.2015 10:11] | Reagovat
Anonym qrtsch k. si ve svých stupňujícím se útocích a podráždění ani nevšiml, že jsem citoval renomovaného českého historika. Radil bych mu, aby se držel věci a neurážel autora, kterrý odvedl záslužnou práci. Jen tak se uchrání opovržení slušních autorů-

Re: Výtah z díla: dr.Antonín Haas, edice BR 27 a 28 Prácheňsko. [Alexandr Debnar 9.9.2015 11:22] | Reagovat
Anonym qrtsch k. si ve svých stupňujících se útocích a podráždění ani nevšiml, že jsem citoval renomovaného českého historika. Radil bych mu, aby se držel věci a neurážel autora, který odvedl záslužnou práci. Jen tak se uchrání opovržení slušných autorů a přispěvatelů.