Krásná Pole [Vladimír Minařík 12.10.2005 23:40] | Reagovat
jz. od Vyššího Brodu. moc krásná ale nejsou, jsou tu jen zbytky základů v křoví a zchátralý zemědělský objekt

Re: Krásná Pole [Pavel Beran 16.10.2005 17:45] | Reagovat
současný stav doplněn. díky.

Něco málo z historie Krásných Polí [Lucka 3.3.2006 20:34] | Reagovat
Přes svou vysokou nadmořskou výšku kolem 900 m se zde intenzivně hospodařilo a dařilo se zde pšenici na hostie. Klášterní vyšebrodský pivovar zde měl ve středověku chmelnice. Spolu s ostatními okolními osadami měla obec Krásná Pole v r. 1910 125 domů a 903 obyvatel. Obdobně jako obec Kapličky byla Krásná Pole srovnána se zemí při vytváření hraničního pásma a železné opony. Po roce 1990 se zde trvale usadil 1 obyvatel, který však již zemřel.

Zaniklá obec Krásná Pole - stav k roku 1945 [Lucka 7.2.2009 22:14] | Reagovat
Celková rozloha - 2087 ha
Obyvatelstvo - německé 1034 osob
- české 15 osob
Počet domů - 151
Podíl obyvatelstva živícího se zemědělstvím činil 51 %.
Celá farnost Kapličky (ke které K. Pole náležela) měla celkem 1210 duší a náležela k cisterciáckému klášteru Vyšší Brod.
Údaje pochází od posledního faráře P. Rosenbergera.

Jde o překlad německého letáčku který se objevil na vývěsce v býv. obci Kapličky.

Krásná Pole [František Schusser 3.5.2009 12:37] | Reagovat
Osada a po vzniku Československa v roce 1920 obec, dostala své české i německé jméno podle kvality svých polí. Mniši kláštera Vyšší Brod velmi brzo poznali, že zde působí velmi teplý „podunajský fén,“ kde je teplota o několik stupňů vyšší než v údolí Vltavy. V roce 1530 zde bylo šest domů. V této osadě se pěstovalo víno a chmel. Hrozny vína sloužily na výrobu mešního vína a chmel sloužil na výrobu piva nejen v klášterním pivovaru. Klášterní odborníci na víno a chmel psali, že „když slunce svítí, tak na Krásném Poli svítí“. V polovině 19. století zde bylo 14 domů a 118 obyvatel a v roce 1930 17. domů a 131 obyvatel. Po odsunu Němců v roce 1946 byla část osady znovu osídlena, ale tak jako v ostatních místech osídlení farnosti Kapličky, tak i zde, bylo obyvatelstvo násilně vysídleno a domy zbořeny. Pokusy o „novou kolonizaci“ po roce 1990 ztroskotaly pro to, že dosud nebyl schválen územní plán pravého břehu Vltavy.

Adolf Schöllner [Václav Bednář 6.7.2009 12:30] | Reagovat
V mauzoleu zemřelých v 1. světové války v Hranicích je mezi 1442 pochovanými také vojín Adol Schöllner. Podle úmrtního lístku, vystaveného Rezervní vojenskou nemocnicí v Hranicích se narodil 1878 v Schönfeldu u Českého Krumlova. Byl vojínem domobraneckého pěšího pluku č. 29 a 31.3.1919 zemřel na zápal plic po "španělské chřipce." Až při hledání místa narození zemřelého jsem se dozvěděl, že jeho rodná obec patří k zlikvidovaným vesnicím. Je to smutné zjištění
S pozdravem:
Václav Bednář